Provaz

Více než filmařské cvičení toho, zda film funguje skvěle i beze střihu, který je na svou dobu limitovanou délkou filmového kotouče o to víc působivější. Hitchcock je mistrem napětí a tentokrát je jeho bombou pod stolem mrtvola ve skřínce. Díky tomu je celý večírek a hra jednoho muže mnohem zábavnější a zajímavější než za jiných okolností. Tomu dopomáhá i režisérova práce s kamerou a záběry, nacvičené scénky do nejmenších detailů a hlavně mistrovské herectví několika úžasných umělců. Hlavně poslední scénka je naprosto brilantní kulminací všech těchto vlastností. A i přesto, že má film i silnou výpovědní hodnotu, nestrhne vás to tolik, jako jiné mistrovy filmy a vrcholné skvosty kinematografie. (05.02.2023)

Alfred Hitchcock uvádí snímek, který je natočen neskutečně precizně s velmi dobrými herci a neuvěřitelným počtem dialogů obsahující hromadu narážek a skrytých významů. Film se táhne jako provaz od začátku do konce působí velm i celistvě až skoro dokonale. Na první pohled potěší způsob natočení, v kterém je jen minimum střihu. Provaz prý původně neměl obsahovat žádný střih a měl být natočený naráz. Bohužel to asi není v lidských silách a odhadnout přesně, co po vás Hitchcock chce asi taky nebyla žádná sranda. Skvělý James Stewart vedle možná ještě lepšího Johna Dalla působí jako "největší přítel diváka". Působivé je především tempo, protože film je plný dialogů a chvílemi až divák nestíhá číst titulky a věnovat všemu na plátně tolik pozornosti. Nepovšimne si tak např. nehybných mraků v pozadí, ale potěší ho světlo z vedlejší reklamy nebo světla na maketě města vzadu, což přidává snímku příjemný nádech. Zatím můj nejoblíbenější snímek od Hitchcocka, s brilantní myšlenkou a provedením, v kterém zvládne ukázat důvody zabití i celkovou psychologii vrahů. (14.08.2008)

Těch vrcholů měl nespočet: Okno do dvora, Vertigo, Ptáci, Na sever Severozápadní linkou, Psycho…. Provaz je starší, platí za Mistrův první barevný film. A obsahově je asi všem dobře známý, navrch inspirovaný reálným případem: dva kamarádi uškrtí svého spolužáka, prostě jen tak, pro pocit vzrušení. A s jeho mrtvolou v truhle uspořádají na jeho počest party. U chlapíka, který nikdy nezískal Oscara za režii, znovu platí, že vraždy točil jako milostné scény a milostné scény jako vraždy. Jen tentokrát je (lehce) problém v tom, že vyloží karty hned v samém úvodu. Takže tenhle technický experiment odehrávající se v jedné místnosti trochu postrádá tajemno i tempo. Sice místy mile cynické, ale celkově je konverzace až lehce přepjatá. (16.04.2024)

„Tento večírek vejde do historie.“ Tož ano, vešel. Alfred Hitchcock byl bezesporu vynikajícím, nápaditým filmařem, ale u některých jeho filmů mi připadá, že jsou tolik uznávané především jen pro jednu vybranou scénu nebo prvek (staticky nasmímaná akce na poli v Na sever severozápadní linkou, šokující vražda ve srpše v Psychu či příprava ptáků na útok v Ptácích a pod.), ale nejednou je tenhle jeden geniální, nadčasový a působivý prvek součástí celku pro mě spíše kolísavého, místy až omšelého. Tak jsem vnímal i Provaz, který se stal jedinečným zase nápadem natočit krimi thriller na jeden záběr bez viditelných střihů. Což je na svou dobu nápad hodně experimentální a určitě se cení, jenže přečkat půlhodinovou konverzaci hostů na oslavě, plnou dialogů o všem možném a často docela o ničem mi dalo hodně zabrat. Výborný úvod před večírkem a stejně zdařilé vyvrcholení po něm oplývá při tom skvostnou atmosférou a napětím, jenže ze samotného večírku se tohle všechno vytrácí a následkem onoho experimentu, který činí snímek něčím výjimečným, vznikla současně dle mého názoru i jedna pěkně dlouhá vata. A já se u případného čtyřhvězdičkového filmu nechci cca 30 z 80ti minut nudit, jakkoliv by byl zbytek výtečný... Navíc nepatřím ani k těm, kteří by se rozplývaly nad poválečným morousovitým Stewartem. Na druhou stranu mě zas dokázali hodně upoutat herci v postavách obou vinníků (Dall, Granger) a celkový dojem i v tomto směru vyvážit. [65%] (28.06.2021)

Velmi kvalitní krimi drama. Z technického hlediska je určitě nasnadě pochválit ho za dobře budovanou iluzi o (ne) střihání (jen ve 3 scénách, všechny končily záběrem na tmavé sako, byl více rozpoznatelný; tedy pro diváka-mě, který se na to vyloženě nesoustředil). Ale především stál na dialozích, hereckých výkonech, určitém dusnu a napětí (z podřeknutí se a čím dál více ze samotného odhalení tajemství truhly). To je tak, když si dobrovolně domů pozvete Colomba, který své zákeřné otázky mixuje s metronomem a aplikuje na slabší článek (no jo, ti umělci, že). A přestože byl Rupert správně podezíravý, ještě více jsem si oblíbil dokonale cynického Brandona, u jehož řečí se dokonce dalo zasmát (čehož bych se u pana režiséra nenadál). Za slabší považuju fakt, že při evidentním horku nikdo necítil puch mrtvoly (možná se pletu, ale čekal bych ho už k večeru), ale hlavně konec páchnoucí klišoidním kázáním o morálce, ten mě už vyloženě iritoval a kvůli němu dávám „pouze“ silné 4*. (14.05.2014)