Tři billboardy kousek za Ebbingem

Až do cca. 51. minuty mě to v podstatě moc nebavilo a pořád jsem nechápal, proč zde ten film má tak vysoké hodnocení. Teprve když mi v tomto čase došlo, co se chystá vzápětí udělat postava šerifa Willoughbyho, vyvolal se ve mně obrovský údiv a zájem, který vydržel až do konce. A to i navzdory tomu, že moc nemusím Frances McDormand. Za sebe tedy nesouhlasím s názorem, který zde často zaznívá, že druhá polovina filmu je první než lepší - osobně to vidím přesně naopak. Jinak nejvíc mě tam asi bavila postava, kterou ztvárnil Sam Rockwell, a potom skvělý humor, kterým je dramatický děj oživen (ve své podstatě je to film primárně o bolesti - každá postava v něm nějak trpí, ať už fyzicky, nebo psychicky). Naštval mě ovšem otevřený závěr, který obecně považuji za zločin na divákovi. Celkově ovšem za mě nadšení a skvělý zážitek z dobře udělaného filmu. (15.01.2018)

Pořád jsem neviděl všechny filmy všech dob, přesto nemyslím, že existuje moc tak vytříbeně smutno-drsno-komediálních, kde do puntíku fungují jak návaly emocí, vypjatý shoty krve, tak to věčný sundavání a příjemně povznášející fuckovací humor. Woody, Rockwell a McDormandová (i zbytek) září herecky, skvěle se propletou osudy postav, baví to hodně a po celou stopáž. Takže tvrdý, vtipný, podmanivý, lidský, srdceryvný, za mě to nejsilnější kino za dlouho a špičková semi-Americana. Autor kultovky IN BRUGES (žánrově nedaleký mix) už podruhé ultimátně boduje. (18.01.2018)

Nechápu jak mi něco takového mohlo v minulosti uniknout! Tohle musí být zcela určitě to nejlepší drama které jsem kdy viděl. Fantastický a naprosto nepředvídatelný příběh o matce, která se snaží svým vlastním způsobem sjednat spravedlnost pro svoji zavražděnou dceru, přičemž skoro celé město stojí proti ní. Ze všeho nejvíce oceňuji a to je mimochodem i to, co tento film činí tak velkým, je vývoj charakteru postav a jejich vztahů v průběhu sledování. Což mne zcela fascinovalo a nakonec jsem si připadal, jako bych shlédnul ne jeden film, ale rovnou 20-ti hodinový seriál. Kdy ten největší hajzlík v poslední sérii obrátí a skončí jako nejoblíbenější postava celého seirálu (v tomto případě tedy filmu). 96% PS: Dám tomu ještě čas a možná přidám do své top 10 oblíbených filmů. (25.02.2021)

Krimi dráma s trpkou, komediálnou príchuťou, s množstvom gagov, originálnych “odjebov” či hlášok, čo len umocňuje celkové pozitívne pocity z tohto výborného filmu. Príbeh prešpekulovaný, od samotného úvodu, nenechá diváka len tak spustiť zrak z obrazovky, pričom nebyť určitých absurdných, za vlasy pritiahnutých pasáži, ktoré tak či onak, skvele zapadajú do celkového diania, zrejme by to ozaj bolo na plný počet. Takto veľmi silné, solídne “štyri” .. (03.01.2018)

„Je maminka opilá, táto?“ - „Ne, ne. Má jen trochu migrénu. Malou migrénu de Chardonnay.“ Po filmu V Bruggách jsem nad McDonaghem zlomil hůl. V přesvědčení, že navždy. Ale jeho nový počin mě nakonec svým tématem zlákal. A takovou pecku jsem věru nečekal! Ten film jde až na dřeň. Jak ve scénách „odlehčených“, tak těch ryze vážných. Černý, neotřelý humor byl skvělý, vyšetřování si udržovalo slušnou hladinku napětí a ani žádné emoční vydírání skrz traumata postav se nekonalo. Mildred totiž jednoduše fandit musíte, a to ne nutně jen pro to, co se jí stalo, ale hlavně kvůli tomu, jak se s ničím a nikým neštve. Třeba po takové přednášce „ctihodnému Otci“, kterého si namazala na chleba (a mluvila mi z duše), jsem měl chuť začít tleskat ve stoje (příklad za všechny). Pravda, snímek má trošku slabinu v podobě konce, který není tak výborný jako zbytek filmu, ale ta otevřenost mi vůbec nevadila. Možná lehce nadhodnotím, ale slabší plný počet rád dám. „Ty billboardy ti ji nevrátí, Mildred.“ - „To ani mrdání devatenáctky, Charlie.“ (24.02.2018)