Rozdvojená duše

haha...sice nie som z fachu, ale psychiatri v tomto filme mi pripadali ako Brano Mojsej, tomu tiez staci pozriet von z okna, aby vedel co bude:) Tymto "odbornikom" tiez postacovalo par viet, aby rozanalyzovali takmer vsetko, pocnuc pocitom viny prameniacim z traumy z detstva, po zvratenie amnezie vyvolanej sokujucim zastrelenim psychaca inym psychacom od zadu na lyzovacke ...haha....ale inak to bolo vdaka Hitchovej skusenej ruke a kvalitnym hercom viac nez v pohode :) 3,5/5* (01.04.2010)

Můžeme debatovat nad tím, zda naivní adaptace psychoanalýzy na Hitchcockův paranoidní příběh dnes již působí směšně, nebo ne (kdo viděl třeba Temnou minulost, ten ví, že to může být ještě mnohem horší). O čem ale není sporu je režisérovo mistrovství v budování atmosféry, gradaci scén, elipsoidní tvorbě vztahu mezi postavami, kdy stačí pár záběrů a podkresová hudba a divák se perfektně orientuje. Takové mrazení v zádech při stěžejních scénách uměl vyvolat snad jen Hitchcock. Dalího dechberoucí snová sekvence už je jen třešničkou na dortu. 90 % (10.01.2017)

Mám z toho rozporuplné pocity. Co mě potěšilo je inspirace Dalím ve snových sekvencích a vlastně i překvapivé rozuzlení děje v samotném závěru. Teď to horší; metody psychoanalytiky jsou zde prezentovány tak zkresleně a primitivně, jako když si představíte vyobrazení ukřižování Ježíše Krista v ilustrované bibli pro děti. Charismatická Ingrid Bergman, na jednu stranu vážená, úspěšná lékařka, jako mrknutím oka zapomene na svou dosavadní vědeckou kariéru a zcela nepochopitelně se z ní stává naivní hlupačka, která pro svou zamilovanost dobrovolně dává hlavu na špalek. Nejsem zrovna romantik, takže všechna ta milostná vyznání a záchvěvy citů mi přišly jako parodie na červenou knihovnu. Nebo to byl snad záměr a mělo to působit komicky? U té lyžovačky před plátnem o tom vůbec nepochybuji; jen jsem sklopila oči a říkala si "Hitchi, proč?! " (22.01.2016)

V tomto filme režiséra Alfreda Hitchcocka ide o psychoanalízu, metódu ktorou moderná veda lieči emocionálne problémy zdanlivo duševne zdravých ľudí. Analitik sa snaží presvedčiť pacienta, aby hovoril o svojich skrytých problémoch a starostiach. Chce dosiahnúť to, aby otvoril dvere do svojho vnútra. Akonáhle komplexy, ktoré pôsobia pacientovi obtiaže odhalí a správne ich vyloží, choroba aj duševné zmätky zmiznú a diabli šialenstva sú z ľudskej duše vyhnaní. **** (17.09.2015)

Inu, bavil jsem se v podstatě skvěle. Jenže trochu jinak, než Hitchcock původně zamýšlel. Je to podobné, jako když notorický béčkař natočí nezvládnutou žánrovku, která vás rozesměje spolehlivěji než oscarová komedie. Přitom má Hitchcock štěstí, že své filmy rád odlehčoval humorem a s odstupem let se stírá hranice mezi tím, co kdysi myslel vážně a co mělo být k smíchu. Hitchcockova představa o psychoanalýze byla těžce naivní a mimo jakoukoli realitu už v době vzniku, dnes působí skutečně směšně. Milostný vztah mezi svými hrdiny buduje Hitchcock pomocí těch nejpokleslejších způsobů červené knihovny. Z hereckého projevu Gregory Pecka by člověk nepoznal, že před ním stojí jedna z legend filmového plátna. Ingrid Bergman sice charisma vyzařuje na všechny strany, jenže hraje ultimátní husu, jakých si asi moc za svou kariéru už nezopakovala. Místo napětí mi mistr tentokrát naservíroval něco, co se nechtěně blíží parodii sebe sama. Celkový dojem: 65 %. (26.01.2013)