Ostré předměty

Miniseriálová adaptace literárního debutu Gillian Flynn je pro mě osobně snesitelnější než román sám. Díky zákonitostem filmové narace totiž ubylo hodně kruté doslovnosti (v románu deklamované vágně a nudně) a přibylo prostoru pro zajímavé charaktery (Vickery, Curry a Jackie O'Neill). Minisérie by dle mého snesla o jeden-dva díly méně, byla by dynamičtější, takto je to hodně pomalá atmosférická pocitovka, která hodně sází na rozporuplnou hlavní hrdinku (balancující na hraně diváckých nesympatií), její neutěšené rodinné vztahy a na repetitivní zobrazení buranského venkova. Velmi zajímavá je opět práce se soundtrackem, který organicky doplňuje vnitřní svět postav, který záměrně ostře kontrastuje s ruchovou bezhudbovou složkou. Vlastně jsem si tuhle hereckou one woman show Amy Adams vcelku depresivně užila a díky jejímu hereckému pojetí Camille zaokrouhluji nahoru! (03.09.2018)

Všetko som predvídal. Úplne všetko. Seriál sa dokonca ani nesnaží nejako mystifikovať. Ak ste pozorný, dáva vám veľmi jasné stopy, aby ste si všetko poskladali sami. Príbeh sám o sebe je pre mňa ale strašne nezáživný. A dôvod je celkom jednoduchý. Hlúpo sa správajúce alebo nepríjemné postavy. Byť na takom mieste deň, tak si zbalím všetky kufre a idem odtiaľ kade ľahšie. V určitých paralelách je to seriál, ktoré úlohou je spôsobiť vám nepríjemné pocity. A to sa mu vďaka Valléeho réžií aj darí. Jeho skladačkový prístup síce nie je hĺbkovou sondou( o hlavnej postave sa nedozvieme nič priame - sú to len náznaky, ktoré si síce ako tak dáte dokopy ale potom si poviete - načo by ma takáto postava mala zaujímať?) A to je problém čo mám s celým seriálom. Prečo by ma mal tento príbeh vôbec zaujímať? Nie je na ňom nič pozitívne a všetky dejové zvraty sú predvídateľné a povrchné. A všetko okolo toho zbytočne mdlé a nepríjemné. Z takýchto vecí som vyrástol. Nie je v tom silná výpoveď. Je to len silná forma. Kde akýkoľvek presah voči postavám sa v mojom prípade rovná nule. Druhá polovica má väčšie tempo ako tá prvá, takže som to dokázal dopozerať. Keby sa to nieslo v rovnakom duchu ako prvé štyri časti asi to nechám tak. Amy tradične v pohode. (15.07.2020)

Zřejmě profesně, technicky dobře udělaný seriál, ovšem příběh na dvě hodiny se vleče hodin osm. Vyprávění se rozplizuje a zase splétá od nesrozumitelných sekvencí přes nekonečné záběry na tragické pohledy protagonistů až po naprosté banality. Vše končí v poslední vteřině naprosto nečekaným, ale také naprosto nepravděpodobným a neuvěřitelným závěrem, po němž si člověk řekne: proč jsem se na tak dlouho koukal? (15.09.2018)

„PÍŠU ČLÁNEK.“ … „O TĚCH HOLČIČKÁCH? PAMATUJU SI TĚ V JEJICH VĚKU. JSEM Z TOHO MOC SMUTNÁ. TOLIK SE TOHO POKAZILO, AŽ MI TO ANI HLAVA NEBERE…“ /// Novinářka mající slabost pro alkohol a ostrý předměty se vrací do rodnýho města. V tomhle zapadákově totiž někdo vraždí mladý slečny. Složitej vztah s matkou, složitou minulost i kostlivce místa zvaného Wind Gap sledujeme pomocí flashbacků, ale i (její) zajímavý představivosti. Poprvý mě kurevsky zamrazilo ve 4. díle. Doufal jsem, že do teď už snad bylo ukázaný všechno míň podstatný a těšil se na zbytek. Ten vztah matky s dcerou je fakt dramatickej. Samotný vyvrcholení je vědomě oddalovaný, což je dramaticky vzrušující. Navíc Amy je zvláštní. Ani sympatická, ale ani odpudivá… prostě nevyzpytatelná. Poslední vražednej díl je spíš zklamáním. Nemůžu pobrat, že se Camille chová jako kravka. Přece doposud všechno nemělo bejt jen vo tom, že je to vypitá děvka. Nebo jsem něco nepobral? Každopádně v soutěži o nejposranější rodinu, budou Crellinovi hodně vysoko! Obdivuju všechny ty filmařský pokusy o předvedení (asi teda) knižních pocitů hrdinky. Jean-Marc Vallée je fakt frajer! Navíc výborná role pro Amy Adams i Patricii Clarkson. A nebudu zastírat, že mě to nakonec dojalo. Příběhově za 3*, ale to ostatní to vytáhlo vejš. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2006 napsala Gillian Flynn, číst nebudu. 2.) Chci se dozvědět víc o ránách, který nebolí, protože když do nich vjede nůž, už tam jsou. 3.) Kdykoliv jsem doma, připadám si jako špatnej člověk. 4.) Thx za titule „need4seed“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (10.11.2018)

Don't tell mama. Seriál má hned několik aspektů, proč na něj kouknout. Skvělá kamera, fantastický soundtrack, pochmurná atmosféra maloměsta, zvrácenost postav, skvělí herci. Amy si mě tady totálně získala, protože tahle role jí sedla jak prdel na hrnec a byla fantastická. SO si atmošku budoval hezky zvolna, a někoho to může odradit, ale já miluju, když je to pomalý, táhne se to, a o to víc mě baví ty zvraty ke konci. Možná se to zpočátku zdá dost zamotaný, a díky flashbackům se nejdřív neorientujete v čase, ale postupně to začíná dávat smysl, dokážete to ocenit na samotném konci, jakej masterpiece to je. Indice k vrahovi byly podsouvány skoro každým dílem, a to jen díky maličkým detailům. Čím víc jsem věděla o té rodině, o Camille, o městě, tím víc jsem chtěla znát, a tím víc jsem se nemohla dočkat dalšího dílu. (28.08.2018)