Strašidla

Troška se snažil přiblížit Vorlíčkovi, ale jelikož se nedokázal oprostit od svých klasických neduhů (kýčovitá malebnost, primitivní humor, některé dějové linky vzešlé patrně z chorého mozku), byla ta snaha od počátku stejně marná, jako čekat, že Kostková bude míchat lektvary nahoře bez. Adámek Family si ovšem nezaslouží hlubokou nenávist, postačí prostý nezájem a uživateli plnyhrnek bych chtěl vzkázat, že i pekař si může přečíst Vergilia v originále.. (18.12.2017)

Rozverná pohádková komedie, rozhodně ne pro děti. To je škoda, protože téma nabízelo řadu humorných možností ve stylu Dívky na koštěti. Život strašidel v dnešním světě nabízel také řadu komických motivů. Režisér chtěl zřejmě přitáhnout do kina všechny generace a nějak se mu to zvrtlo. Dcera šla na film s vnučkou a v kině nudou usnula. Ani já jsem při televizním vysílání nevydržela do konce. Jako televizní snímek to celkem ušlo, ale jen na jedno shlédnutí a to díky kostýmům a slušné výpravě. Jinak to byla fakt nuda. A znásilněná kočka, to bylo už fakt přes čáru. (26.12.2017)

Zdá se, že i zralý Troška je s to překročit svůj stín. Dialogy i námět působí sice poněkud nepůvodním dojmem, herecké obsazení však nekulhá a celek klopýtá vcelku úspěšně do očekávatelného, ne však zraňujícího, divácky přijatelného konce. V českém polistopadovém hraném filmu se běžně - bohužel! - točí "díla" nesrovnatelně kulhavější. Někdy ani to ne. Z druhé strany tu Troška navazuje na lidovou podmínečně "buřičskou" linii české lidové slovesnosti i umělé krásné literatury, která začíná někde u Němcové, pokračuje Ladou a kouzelným světem kocoura Mikeše i sekorovským Ferdou Mravencem či již půlstoletí starou Saxanou. Alegorií a dobromyslného žertu má tato pohádka také poměrně dost na rozdávání. (26.11.2023)

„Běžte se na novou pohádku Strašidla podívat. Je to báječné pohlazení, budete nadšení jako já,“ řekla Lucinka Bílá a už zapomněla dodat, že jde o pohlazení... ocelovou trubkou... po hlavě. O STRAŠIDLECH panuje názor, že jsou nejlepším Troškovým filmem za víc než dekádu, což je ovšem stále hodnocení z kategorie "lepší být umlácen velkými gumovými robertky než ocelovou trubkou". Právě to, že STRAŠIDLA nejsou z hlediska stylu až tak diletantská jako dvě výrazné Troškovy trilogie, je na nich nejhrůznější. Zastírají tím zdegenerovanost všeho ostatního. Nechám stranou, že sloučení dvou tradic české kinematografie (normalizační vorlíčkovsko-macourkovské pohádky jakožto únik a taky trochu úlitba režimu a devadesátkové privatizační komedie s prvky komunální satiry) je nesmyslné už v samotném základu, potažmo při nejlepším těžce zpozdilé._____ Hlavním problémem není nesmyslné skloubení dvou poetik či rezignování na zcela základní pravidla vyprávění (utnutí v polovině závěrečného aktu, wau, žádný konflikt, týjo) a výstavby děl, ale amorálnost celku, vydávaná právě za to pohlazení. Přitom šťastný konec (spoilery, ofkóz) pro řadu ústředních postav spočívá v tom, že (a) vodník se dá dohromady s ženou, jejíhož manžela utopil (a ona o tom ví a je s tím za ok); (b) čarodějnice se vrátí ke svému manželovi hejkalovi, kterého opustila kvůli milenci, přičemž manžel žije dál v omylu o ženině návštěvě vzdálené příbuzné; (c) potomkovi čarodějnice a hejkala a jeho kamarádovi-sígrovi jsou prominuty tresty a hrozící vyloučení, když řediteli seženou lektvar na zapůsobení na jednu z učitelek; (d) víla se dá dohromady s úředníkem, ale odmítá potrestání režiséra divadelní hry, který se jí snažil znásilnit, protože chce dál hrát v divadle; (e) znásilnění (!) babičky je ponecháno nevyřešené, pouze policista, který odmítl ono znásilnění řešit a tzv. mamá se vysmál, zůstává přeměněn na kocoura a držen v zajetí babičkou._____ Na druhou stranu je to svět, ve kterém lidé i strašidla neposlouchají nic jiného než rádio Impuls a informace získávají z Parlamentních listů, děti nejí nic jiného než Pribináčka a nikdo nečte nic jiného než Sedmičku apod. plátky. Vlastně si umím představit, že v takovém světě a pro lidi s daným mentálním obzorem začínající Parlamentními listy a končící Sedmičkou je tohle přijatelné pohlazení, protože předsudky je třeba potvrzovat._____ Něco pozitivního: STRAŠIDLA nejsou až takový estetický a morální teror jako divácky úspěšnější ŘACHANDA. (07.09.2016)

Tak tohle je určitě nad všechny ty imbecility typu Babovřesky a Kameňáci - asi jeden z nejlepších filmů Zdeňka T.. Kostýmové, bohatě obsazené kvalitními herci a občas i úsměvné, přesto i tady se zase řeší Zdendovo témata " On vydělává víc peněz", " Musíme zaplatit nájem" " Byla jsem znásilněná " - to asi do komedií natož pohádek moc nepatří a hlavně to poslední, to už je nějaká deviace, že si někdo myslí, že by se tomu mohli jako tlemit, že babičku znásilnil kocour když byla kočka. Možná ty tři hvězdy jsou moc. (26.11.2016)