Velká cesta

"Před příjezdem osobního vlaku naplnila se restaurace třetí třídu vojáky i civilisty. Převládali vojáci od různých regimentů, formací a nejrůznější národnosti, které vichřice válečná zavála do táborských lazaretů, kteří nyní odjížděli znova do pole pro nová zranění, zmrzačení, bolesti a jeli si vysloužit nad svými hroby prostý dřevěný kříž, na kterém ještě po letech na smutných pláních východní Haliče bude se ve větru a dešti třepetat vybledlá rakouská vojenská čepice se zrezavělým frantíkem, na které čas od času si usedne smutný zestárlý krkavec, vzpomínající na tučné hody před lety, kdy býval tu pro něho nekonečný prostřený stůl lidských chutných mrtvol a koňských zdechlin, kdy právě pod takovou čepicí, na které sedí, bylo to nejchutnější sousto - lidské oči." Kniha, z které je tento citát (ano, jsou to Osudy dobrého vojáka Švejka...), je tvrdošíjně považovaná za humoristickou či satirickou, a její autor je pasován na humoristu, což je naprostá hloupost. Ale dvoudílná Steklého deformace už dávno zastínila originál, a tento neumělý film se má k opravdovému Haškovi jako ty Steklého taškařice k opravdovému Švejkovi. Je to div ne hollywoodská verze, kdy zkrásnělý Hašek potká svou krásnou a odvážnou Šuru ve víru revoluce, ale též verze samozřejmě vyfutrovaná dobovou propagandou, ale ta je v různé míře obsažena v každém filmu, jedno odkud pocházejícím. Přitom kniha Velitelem města Bugulmy, z níž jsou zde převzaty některé motivy, je kniha velice anti-idelologická a deziluzivní. Zde je však zneužita dobová popularita Švejka a je vytvořen povrchně zábavný a povrchně satirický film, občas dokonce parazitující i na svrchu zmíněném Steklého kusu . Ovšem někteří zde účinkující herci snad ani neuměli hrát špatně, takže dvě hvězdičky za ty výkony. (16.03.2014)

Velká cesta aneb Jak Jaroslava Haška propagandisticky využít a zneužít. Jednu hvězdičku si snímek zaslouží za silné herecké obsazení jak osvědčených velikánů československé kinematografie, tak i talentovaného hereckého nováčka Josefa Abrháma. To ostatní je ale nanejvýš problematické a za všechny kritické hlasy doporučuju třeba komentář fragreho. Je sice pravda, že bouřlivák a levičák Hašek přešel k bolševikům a službu sovětské revoluci považoval za přirozené vyústění svého celoživotního směřování, ale právě kniha Velitelem města Bugulmy je svědectvím toho, že kritické smýšlení ani v nejmenším neztratil a kdyby zůstal v sovětském Rusku, stalinistická mašinérie by ho nelítostně semlela. Tohle je prostě nehorázná deformace výchozího textu, poplatná době vzniku a sloužící režimní propagandě. Celkem šikovně se tvůrci snaží využít popularity dvou filmových zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka, které vznikly několik let předtím. Ale tam, kde byl Hrušínský a ostatní skvělí, tady se zjevně vkrádají hodně falešné tóny. Ani dramaturgicky není film zvládnutý dobře. Že Josef Abrhám nepřipomíná Jaroslava Haška ani z rychlíku, je to poslední, co bych Velké cestě vyčítal. Úplné převrácení myšlenky literárního díla je ale neodpustitelné. Celkový dojem: 25 %. (05.07.2016)

Tak to musi byt - ja jakozto megafunda Rudolfa Hrusinskeho si proste musim pozriet jeho filmy- a ze ich natocil, coz je pre fundov Hrusinskeho len dobre. Prahu v roku 1914 zbavuje rakusko -uhorska policia neziaduceho lumpenproletariatu, pretoze sa chysta vyznamna navsteva - arcivojvoda. odkial to je, odkial tato snaha pochadza ? No predsa zo starovekeho Rima - ked mal mat taky Gnaeus Pompeius Magnus /alebo hocikto iny, vyznamny rimsky vojvoda/ trimf v meste, taxa magistrati Cursus Honorum cinili - cistilisa rimske ulice, a hlavne lumpenproletariat mal zakaz vychadzat - boli za to dost drsne tresty. Aby nerusil majestatnost a nadheru triumfu rimskeho vojvodu. No ale s5 k filmu : vystupuje tu dalsia uz notoricky znama postava, Jaroslav Hasek v podani Abrhama, ktoreho velmi nemusim. Kazdopadne Jurij Ozerov ukazal rezisersky talent, a fungovalo to aj ako akasi predpriprava kultoveho Osvobozdenje. 84 % (14.08.2018)

Velmi zajímavé vyprávění o možných Haškových patáliích v Rusku a hlavně o jeho inspiraci, díky které napsal mistrovské dílo: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Je to vlastně životopisný film pojatý stylem Haškovského vyprávění o sobě samém. Obrovským bonusem je obsazení, které je téměř totožné s vynikajícími filmy Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím , autoři si na tom tedy dali opravdu záležet a tak postavu Františka Strašlipky hraje Rudolf Hrušínský. Jak všichni jistě víme, tak osoba Františka Strašlipky byla prokazatelně inspirací Haška k sepsání postavy Švejka. Chápu, že v tom je i politický kontext a film se tak mohl stát silnou zbraní propagandy, jenže on Hašek nejspíš skutečně byl přesně takový, jak ho zde vykreslují. Pak je otázka, nakolik toho o osobě Haška věděli samotní herci, protože vidět, jak Abrhám a Hrušinský mluví rusky, to je opravdu silné kafe. Kolik z toho oni sami asi věděli o Haškovi a proč natočili tento snímek? Stála za tím politická angažovanost, nebo nadšení z toho, že můžou vytvořit tento velmi pravděpodobný snímek ze života Haška ve spolupráci s nejlepšími herci, kteří kdy zfilmovali jeho knihy? Kdo ví..... (10.05.2023)

Velká cesta je zneužitím životních osudů Jaroslava Haška a zručným znásilněním Steklého Švejka k propagandistickému manifestu ideového uvědomění. Pod chytrým sovětským dohledem Jurije Ozerova se demonstruje upřímnost slovanského bratrství na věčné časy, se škodolibou jízlivostí se znevažuje monarchie a kapitalismus, v euforickém opojení a v radostné rozpustilosti nechává herce opakovat jejich dřívější repliky a ve štědré náruči bodré ruské duše se připíjí na velikost krásy života, bujaře se zpívá a zvrací pod stolem. Pokud se divák dokáže povznést nad propagandistické určení filmu a nechá se strhnout proudem nezbedně skotačivého veselí, může si dovolit vychutnat uvolněné Abrhámovo herectví dychtivého předsevzetí. Základním bodem stranického ideového poselství je Jaroslav Hašek (vynikající Josef Abrhám), hochštapler, spisovatel a společenský provokatér v soukromém křižáckém tažení na důstojnost rakouské monarchie. Revoluce nabízí možnosti vzestupu i splnění osobního poslání. Život se raduje a dychtivě křepčí. Důležitým prostředkem škádlení je Josef Strašlipka (velmi příjemný Rudolf Hrušínský), prostoduchý vojín rakouské armády a věrný Haškův druh na ruské frontě i v zajetí. Historie právě zde vyrábí osudové mezníky a nesmrtelné hrdiny. Hlavní ženskou ozdobou je Šura (zajímavá Inna Gulaja), uvědomělá bojovnice lidové revoluce a Haškova životní partnerka v jeho bugulmském rudém vládnutí. Z dalších rolí: loajální, důvěřivý a na malou chvilku také důvěrný rakouský i československý generál (Jaroslav Marvan), nerudný a slabošský rakouský hejtman i československý kapitán (František Filipovský), bezstarostně se přizpůsobující bělogvardějec Polivanov (Jurij Jakovlev), spravedlivý a jeden z nejvyšších bolševických funkcionářů v Moskvě Jakov Sverdlov (Alexandr Kutěpov), nového bugulmského rudého ochránce jmenující velitel brigády (Nikolaj Griňko), bujarý povýšenec, bugulmský starosta (Sergej Filippov), spolehlivý tajný rakouský a též řádný československý policajt (Josef Kemr), brumlavě opatrný hostinský Palivec (Josef Hlinomaz), důstojně zasloužilý rakouský i československý policejní inspektor (František Hanus), oslavně v Praze vítaný rakouský arcivévoda Ferdinand (Karel Effa), či jeho bojácná ženuška (Míla Myslíková). Film Velká cesta je levicově uvědomělou demonstrací přirozeného výběru slovanského sepětí. Švejk a Hašek jsou vychytrale využiti pro stranické potřeby lidové komedie a ideového přesvědčení. Přesto dokáže pobavit. (25.01.2020)