Bezstarostná jízda

(1001) Mně ten film nic neříká. A přemýšlím proč, když vyprázdněná narace je mému srdci velmi blízká. Rozdíl je asi v tom, že ve filmech s vyprázdněnou narací (kterým moje srdce holduje) se nic neděje a to něco znamená. Tady se neděje nic a v mých očích to ani nic neznamená. Možná by někteří moji oblíbení tvůrci nenatočili moje oblíbené filmy, kdyby neviděli tento film, ale já u Bezstarostné jízdy necítím nic. Celý ten výtvor je tak nesmírně náhodný, že si říkám, že by jedinou hodnotu měl mít pro ty, kteří ho vyráběli, a to jenom proto, že si tím sami prošli. Jak jedna nejmenovaná fiktivní postava prohlásila o pornu: "Když to nedělám sám, tak mě to nebaví." (04.06.2017)

V rámci 80 narozenin Jacka Nicholsona byl v rámci celého týdne možnost shlédnout několik Nicholsonových filmů v kině Aero včetně tří v pátek. A Bezstarostná jízda je první na seznamu. Takže takhle. Když se začne s dvěma hlavními hrdiny začíná to slibně. Hrdinové vypadají slibně (jsou to přece jen hippíci) a baví vám s nimi putovat. Po 10 minutách se setkají se stopařem a následně stráví 10-15 minut v oné podivné komunitě lidí. Hopper režíroval a společně s Fondou psali scénář a vzhledem k tomu, že film je starý 48 let skvělé funguje v nostalgickém momentu vzpomínání. Avšak po pár minutách je celá pasáž s hippies komunitou neuvěřitelně natahující a modlíte se aby se šlo dál. V druhé půlce filmu se konečně dočkáme Jacka Nicholsona. A celá jeho pasáž s ním je neuvěřitelně úžasná protože Nicholson je úžasný. Nicholson to ze sebe chrlí od prvního záběru a je neuvěřitelně sympatický a Nicholson tu obdržel i první nominaci na Oscara. Poté co Nicholson ze scény odejde však začíná třetí půlka. Třetí půlka se více blíží k té první a není to dobře. Nicholson smutně odejde zbývají nám jenom dva hlavní hrdinové. Zatím co Billy se prostě chová jako šmejd a využívá pozůstatek peněz od Hansona, Wyatta jeho smrt zamrzela a může se o něm aspoň říct. Následuje scéna v bordelu kde si oba najmou svůj doprovod a začne scéna špatného tripu která je neuvěřitelně zmatená (takhle to asi opravdu mělo být ale........... je to fakt nepříjemně nestíhající více dole v druhém odkazu). Potom se naší hrdinové vrací zpět a následuje konec který je sice neuvěřitelně o tom jaký je život ale......... něco tam prostě chybělo. Shrnuto podtrženo, Bezstarostná jízda není špatný film. Avšak odeberte Jacka Nicholsona, krásné záběry do krajin, krásnou hudbu, sem tam sympatického Petra Fondu a Denise Hoppera a těžko budete hledat víc. (22.04.2017)

Jedna za výbornou hudbu, druhá za oslavu americké krajiny. Jakmile ale smažky otevřou hubu, dal bych jim koště a nechal je zametat dálnici od Atlantiku po Pacifik. Film, opěvující drogy, u mě bodovat nemůže, ale i když se oprostím od zásad, ten scénář je skutečně o ničem a dialogy nemohl psát nikdo svéprávný. Jack Nicholson to "nic" docela mile oživí, je mladý a vypadá ještě neprochlastaně. Odškrtávám legendu a míříme jinam. (06.12.2013)

Tak tu čtyřku teda dám, i když spíš s přihlédnutím na význam filmu než zážitek z něj. V první řadě mi nebyli sympatičtí Fonda s Hopperem. Omlouvám se, ale je to tak. A to mě pak jejich hippie cesta zrovna moc nestrhla. I když mě mile překvapilo finále, které jsem nečekal. 3 a 1/2 s tím, že když jsem dal trojku, nějak mi k to tomuhle filmu nepasovalo... (25.09.2012)

Tohle stojí za skouknutí jen díky opravdu skvělým Fondovi s Hopperem a hlavně kvůli famoznímu Nicholsonovi, kterej je ve filmu sice jen prachbídných 20 minut, ale to co tam předvede, to je fakt nezapomenutelný a válcuje i obě hlavní postavy, v podstatě by se dalo říct, že on sám zařídí ten největší zážitek z tohohle filmu, jinak ale co se týká příběhu, tak je z něho sice cítit úžasná atmosféra svobody podpořená ještě výborným soundtrackem, ale jinak to nemá nic co nabídnout a ten kýčovitej konec byl hodně mimo. 3,5 (02.09.2008)