Roger a já

Zatímco počínání George "Neumím číst a psát" Bushe sleduju bedlivým okem nepřítele, o Rogeru Smithovi jsem nevěděl nic. Takže jsem se se zájmem podíval, ale nijak zvlášť to se mnou nehnulo. Přínosem je, že nám Michael Moore (nejen v tomto filmu) programuje ukazuje Američany, kteří se ani vzdáleně nepodobají těm z hollywoodských filmů "ze života" a jsou všelijak morálně, sociálně a politicky pochroumaní. A někteří z nich k popukání - třeba žena prodávající králíky "k mazlení i na pekáč" nebo vizážistka, která po půl roce své živnosti zjistila, že sama není "jarní", ale "podzimní" typ ("Byl to pro mě šok!"). :-) Jinak mi ale připadá, že Moore v roli "muže z lidu" své objekty místy až příliš podněcuje k ještě větší sebelítosti a plačtivosti a tím zbytečně shazuje, co chce filmem říct. 60% (25.09.2006)

Michael Moore zde nerozjíždí naplno svou přesvědčovací metodu "jen já mám pravdu a vy to musíte pochopit", ale volí nejdříve cestu přesvědčování fakty a důkazy ze života. Naštěstí se vyhýbá přímému vnucování názoru a tak se jeho dokument stává pouhým pohledem do městečka Flint o kterém jsem nikdy ani neslyšel a asi už neuslyším. (07.12.2006)

Takhle to prostě chodí - nic nového. Kdybych byl nějaká 70-letá babka, tak by mi taky byly problémy těch lidí víte kde... A Moore má těžký problémy s držením se tématu - křepčení občanů ve věznici je velice přínosné, u dokumentu mě "zábava" nezajímá. Zbytečně dlouhé. Na druhou stranu je dobré si podobné věci občas připomenout ... Co mě nejvíce zaujalo - neúspěch o setkání s "Rogerem" a naivnost některých lidí (18.09.2006)

::::::::::::::::::::::::::::: Další bomba od Michaela ! Já ty jeho dokumenty žeru ! Opravdu skvělé zpracování. Vždycky mě dokážou upoutat tak, že si sednu na prdel před TV a od začátku do konce ani nemrknu. Po skončení se vždy těžko vzpamatovávám ze svých pocitů. Je v nich vtip, ironie, sarkasmus, smutek, laskavost, pochopení, vztek aj. ............ ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: (02.05.2009)

Tímto mě Moore definitivně přesvědčil, že umí točit zábavné dokumenty, ve kterých sice dosti nevybíravým způsobem prosazuje "svou" pravdu, ale na druhou stranu, jde mu to setsakra dobře a člověka to aspoň donutí k zamyšlení (minimálně nad tím, kde Moore bere tu úžasnou drzost - například bez jakýchkoli okolků udělat blbečky z pár exemplářů flintské smetánky, kteří ještě rádi ochotně zapózují pro kameru na jednom večírku). Co z naservírovaných faktů a fikcí si nakonec vybere a přijme za své, je jen na něm. (19.09.2006)