Poklad na Sierra Madre

Fráňa Šrámek měl svůj Stříbrný vítr. To John Huston za velkou louží netroškařil a na mrzké stříbro se rovnou vykašlal. Protože vytěžené zlato, ač se netřpytí, tak mění charaktery spolehlivěji než co jiného. O tom vás přesvědčí nejen Humphrey Bogart nejlepším výkonem své kariéry, ale i ostatní, kteří tu rozhodně nejsou pouze do počtu. Film sám o sobě je bezchybná dokonalost v každém myslitelném ohledu. Od scénáře či kamery přes tempo až třeba po hudbu. Poklad na Sierra Madre je snímek, který těžko někdy upadne v zapomnění. Na to byl, je a (dokud lidstvo) bude až příliš aktuální. Každý máme svou cenu kdy jde lidství a zdravý rozum stranou. Moje cena je ta ošuntělá fedora Freda Dobbse. Tu já prostě MUSÍM mít stůj co stůj. (03.04.2008)

Vysokokvalitny western. Na Hampry Bogarta /Key largo, Maltese Falcon/ nejdem vypisovat chvaly. Jo, jo - herecky bol samozrejme vyborny, ale vypisovat nanho chvaly sa mi zda jednak neobjektivne a jednak strasne buzerantske /ja viem, ja viem, dnes sa uz hovori moderne kul a gay/. Takze dokazem sa preniest cez mne nesympatickeho herca a dat tomu 100 % (12.05.2015)

Vynikající výkon Humphreyho Bogarta dělá z tohoto film nezapomenutelný zážitek. Klobouk a baloňák? Kdeže Pot, strniště a nebezpečně vychytralý výraz jsou tu Humphreyho hlavními zbraněmi. Přiznám se, že mě „poklad“ přišel trochu moc dlouhý, a o něco méně zábavný než spolupráce Hustona s Bogartem na Key largu a Maltézském sokolu. Přesto krásný film. (13.07.2006)

Relativne povedena story s prichuti westernu o zlate horecce plna spinavych homeless typku v cele s Humhprey Bogartem ve sve netypicke roli, kteremu se spusti neskutecne hystericka a stezi uveritelna paranoia, coz je nejvetsi minus. Spatne to neni, ale na zasadni westerny typu Once Upon a Time in The West, nebo Eastwood kousky to rozhodne nema. 6/10 (15.09.2010)

Poklad na Sierra Madre je vskutku mistrovské dílo. U jiných filmů z 50. let a staršího data bijí některé naivity občas do očí, ale Poklad.. jsem si vychutnal beze zbytku ( jediná malinká výtka by možná směřovala k samomluvě Humphreyho Bogarta ) bez jakéhokoli přimhuřování očí. Tempo nikde nedrhne a i když hlavní téma je evidentní, nepůsobí vůbec didakticky a osvěžují ho i vedlejší zápletky. Potěší a překvapí i drobnosti jako cynický přístup k mexickým bandidos ( Peckinpah by měl radost ) a na 40. léta špičková ( ne přehnaně dramatická ) hudba Maxe Steinera. Walter Huston je snad ještě lepší než Bogey.....žádná patetická gesta......tanec nad zlatem, pohodička u Indiánů.....paráda. Konec mě mile překvapil, ale nebudu prozrazovat...podívejte se sami.. (14.02.2006)