Soumrak dne

Keď som sa zadívala na trpké tváre hlavných postáv, pochopila som, že Emma Thompson a Anthony Hopkins skrz krehké gestá, zahanbenú mimiku a jemné pohyby, predvádzajú skutočné herecké umenie, ktoré sa na plátne len tak nevidí a ktorému ľahko podľahnúť. Ivory vsadil na poetickú atmosféru staroanglického panstva, komornú hudbu a dokonalé herecké výkony hlavných postáv. Bola som tak uchvátená týmito parametrami, že mi skoro vôbec nevadil pomerne plytký príbeh, pretože spomínané aspekty tento nedostatok stopercentne kompenzujú. Súmrak dňa sa pomaly rozlieva v mojich myšlienkach a jednotlivé scény (záverečný bolestný dotyk rúk či Thompsonovej plač) sa do mňa hlboko zaryli. Ivory exceluje, no najmä vďaka hercom ostáva táto snímka nezabudnuteľná. (04.08.2010)

Majordomus Stevens, vysněný vzor všech komorníků, je jednou z nejšťavnatějších a nejnezapomenutelnějších postav filmové historie. Za každou cenu odměřený, nikdy neodhalující své skutečné city, na druhou stranu to uvnitř něj vře, ale vždycky z každé situace vybruslí s obličejem pokerového hráče a se slůvky "Dobře tedy, mějte se hezky. Dobrou noc." Dokonce ani když je přítomný u nějaké významné události (zde v podobě setkání, které předcházelo Mnichovu), vždy se soustředí pouze na to, aby přítomné dobře obsloužil a do ničeho nijak nezasahoval. Lépe to snad ani zahrát nešlo a já smekám před Anthony Hopkinsem, že tuhle náročnou roli uhrál s takovou grácií. James Ivory se pak musel na takovém sídle sám narodit, protože režíruje stejně odměřeně, jako pan Stevens mluví se slečnou Kentonovou a bezchybně vystihuje atmosféru zdánlivě poklidného rodinného sídla. Ke konci sice už trošku zdlouhavější, ale jinak to snad ani zakončit nešlo. Poslední slůvko u mě patří Emmě Thompson, která byla Hopkinsovi více než vyrovnanou partnerkou. Jednou chci takové místo jako je Darlington taky vlastnit... (07.03.2010)

Velice zajímavý a zvláštní film. Před jeho shlédnutím jsem o něm v životě neslyšel a proto mě překvapilo vysoké hodnocení a osm nominací na Oscara. Po shlédnutí musím uznat, že asi zaslouženě. Komorní snímek, který si na nic nehraje a ukazuje jenom to co chce. Hodně vyjímečné je také to, že téměr každý rozhovor, každá věta zde má svůj smysl. Proto jsem pokaždé, když mě někdo vyrušil, podrážděně tišil jeho hlučné chování ze strachu, že mi něco podstatného unikne :) Co říci ke hercům...hodnotit Hopkinse v tomto filmu je nošením dříví do lesa, mě se ale opět moc líbil "strýček Alfie" ze Smrti na pohřebě - Peter Vaughan. I zde byl naprosto skvělý, zvláště tichá scéna, kdy se Hopkins dívá z okna na jeho snažení narovnat křivé kameny...Vše navíc dokresluje melancholická atmosféra starého anglického sídla, která mi připomněla některé díla Hercula Poirota. Akorát ten "holubí" konec mě moc nenadchnul. (06.08.2009)

Great unspoken romance. Jedny z největších podělů, jak ve filmech, tak v životě, jsou ty, kdy se dvě osoby milují a nemohou či nedokáží být spolu. Protože si ani nikdy neřekli, co pro sebe navzájem znamenají. Anthony Hopkins a Emma Thompson rozehrávají svůj excelentní part a veškeré city sobě navzájem projevují pouze pohledy, pouhou přítomností či obyčejnými rozhovory, za nimiž se skrývá nevyřčená pravda a skryté emoce. Snímek velmi rychle uběhl a jeho závěr jakoby říkal, že ty, se kterými nemůžeme být, avšak stále na ně myslíme, znamenají pro nás nejvíc a okamžiky s nimi pro nás byly ty nejkrásnější časy, budeme vždy milovat, ač naše city k nim zůstanou navždy nevysloveny. (12.04.2012)

Úctyhodná akademická podívaná o ctnostných lordech debatujících bohatou slovní zásobou o politických ideálech, která mnohdy postrádají bytelný kontakt s realitou. Přiznávám, že jsem částečně negativně zaujatý proti tomuto papalášskému, navíc zbabělecky-britskému prostředí, které jen přikládá pod kotel nadměrné byrokracii, ale budiž... Soumrak dne je právě o vykreslení krás a strastí této kultury. Ztvárnění doby a prostředí je vskutku vynikající. Úcta a oddanost s jakou pan Stevens, v naprosto přesvědčivém podání Anthony Hopkinse, přistupuje ke svému životnímu poslání - sloužit, je až fascinující. On neodmlouvá, nezpochybňuje, problém je, že spolu s tím se bojí i samostatně myslet, natož cítit. Jeho skryté city jakoby ani nepůsobily vnitřní agónii, kterou by měly! Pan Stevens je prostě potlačí, protože to tak vyžaduje jeho sociální status. Je to úctyhodné nebo vlastně... nelidské a roboticky nudné? 6/10 (04.11.2013)