He's Out There

Zpočátku velmi dobrý horor, který svojí atmosférou opuštěného domu u jezera dostane. Maminka a dvě děti odloučené od otce a velmi nefér přístup náhodného kolemjdoucího. Ovšem situace se přiostřuje a venku čeká zlo. Marně pak vzpomínám na The Strangers (2008), kterým se povedlo naprosto perfektně stvořit děsivý horor, který má skvělou pointu. Ovšem čím tady déle koukám, tím film přestává být děsivý, protože pointa mi chybí. Skvělá Yvonne Strahovski, která hraje matku přesně tak, jak divák žádá. Jenže jakmile tu není zajímavý vrah, tak jde atmosféra do kopru. Tím spíš, že na diváka čeká mnoho naprosto "neuvěřitelných" scén. Finále mě pak odradilo a je jedno, s jakou intenzitou film začínal. Další poloviční zážitek. A to může být ten náhodný kolemjdoucí i podobný legendárnímu Jasonovi. Ve výsledku, to nic nezmění. (50 %) (01.03.2020)

Proklatě originální rozjezd - mámí, dédý, dvě princezny a strašidelný dům ve strašidelném lese, tedy horror jak se patří, jen pro otylé... pardon otrlé nátury. Aspoň tohle jsem si ironicky říkal ca první půlhodinu. Ale zatímco jsem už byl smířený s dalším zástupcem páchnoucí žumpy rodinného středoproudového kvazihorroru s ječícími dětičkami a matkou-bojovnicí, nabral děj postupně grády a vyklubal se z něho vcelku nadprůměrně nervydrásající kousek. Jistě, nervydrásající kousek s nervydrásajícím ječením dětiček a otravným archetypem matky-bojovnice. Ale zároveň i se slušnou dávkou napětí, s pohlednou sekernickou prací i několika jinými brutalitkami a se dvěma pěknými momenty s mobilním telefonem v hlavní roli. Tři a půl, ale rodinné scénky mi přeci jen do horroru neštymují. Malé bezvýznamné plus pak za několikasekundovou Yvonnu ve spodním prádle. (25.10.2018)

Nic nového pod měsícem na chatě u jezera, chtělo by se napsat. Ale tentokrát to příjemně dodržuje tradice klasických slasherů a je to dostatečně intenzivní na to, aby byly fandové subžánru spokojeni. V ohrožení matka s dcerkama a v baráku žádná střelní zbraň. Jenom kuchyňský nůž, versus novodobý Jason se sekyrou. Vidět to “v realitě” v Praze v úterý večer, nejspíš dám snobské tři. Na Sitges FF v záplavě současných hororů, ve kterých se jejich tvůrci neustále snaží o něco duchaplné a převratné (a vychází to jednomu z tisíce) dávám respectful 4*. [Sitges FF] (10.10.2018)

Zde na CSFD je jako režisér sice uveden jakýsi Quinn Lasher, pravdou nicméně je, že za snímkem stojí talentovaný Řek Dennis Iliadis. Zajímalo by mě, co se stalo, že se letos tak odkopal. Očekávané Delirium po letech odkladů skončilo v USA jen na Bluray a ve vodách průměru, od He's Out There bylo nakonec jeho jméno dokonce potichu smazáno. Ne že by se tedy ve výsledku měl čím chlubit. Na filmu jsou sice znát náznaky ambicí dělat určité věci trochu jinak, než by odpovídalo řadovému slasheru nějakého netaletovaného nýmanda, z celkového hlediska je film ale pořád příliš obyčejný a nezajímavý. Necítil jsem z něj vůbec žádnou energii, žádné filmařské nadšení - nevím, jestli je něco zbytečnějšího, než líný horor. Zhruba čtvrtina stopáže pak spočívá v tom, že Yvonne Strahovski uklidňuje svoje dva otravné haranty, no to bylo něco na moje nervy. Jo a taky nechápu, proč je to vizuálně tak hnusně vybleblé. Celkově spíš nedoporučení, i když může člověk sáhnout i hůře. (15.08.2018)

Film nemůžu ohodnotit líp než mírný nadprůměr, protože jsem se zhruba v polovině přistihl, kterak se celkem nudím, naštěstí všechno zachraňovala živější (ale zároveň mrtvější) závěrečná třetina. Hlavní záporák mi silně připomínal pátečního Jasona, knížka zase Babadooka, takže jsem si říkal, že tady mohl scénárista přece jen předvést více invence. Sesterské duo ale zahrálo vyděšené sesterské duo vcelku přesvědčivě a hlavní postavě jsem mohl s chutí fandit, protože se mi na Yvonne Strahovski moc dobře dívá (právě ona by byla jediným důvodem, pro který bych byl ochotný podívat se na třetí řadu Příběhu služebnice, kdyby ovšem na druhé misce vah nestála děsivá vidina Elisabeth Moss). 3*+ (26.10.2019)