Tom of Finland

Rozhodně to není film pro všechny, ale myslím si, že Tom of Finland byl zajímavou osobností a jeho kresby si zaslouží kultovní status, protože jsou prostě rozpoznatelné navíc jasně cílené. Filmu se docela daří rozšifrovat jednotlivé motivace, které vedly Toma k tomu, aby se projevoval právě kresbou. (22.03.2018)

Suchopárné, šablonovité, dosti nudné. 1) Překvapilo mě množství účinkujících. Z filmu jsem měl pocit komorního snímku a přitom titulky uvádějí přes 200 herců. 2) Laaksonenovy kresby byly a jsou velice oblíbené a staly se předlohou mnoha porno filmům. Dodnes patří k vysoce ceněným erotickým materiálům. Hlavní přínos dějinám emancipace homosexuálů (o revoluci bych v této souvislosti fakt nemluvil) je v tom, že Tom of Finland vlastně poprvé prezentoval gaye jako macho typy a nikoli zženštilé růžovoučké vykroucenky. Film ovšem není žádné porno, netěšte se. Ty nejzajímavější detaily jeho prací neuvidíte. 3) Snímku tedy chybí vlastně vše, co kdo může očekávat: nedozvíme se o gayovské emancipaci nic jiného, než že začala. Přitažlivých herců bylo pomálu, erotika žádná. Komu se zachce dramatického příběhu, lásky, boje o uznání, ten má rovněž smůlu. 4) Jednu hvězdičku dávám za to, že snímek vůbec vznikl, a ještě jednu přihodím ze stavovské sounáležitosti. (06.06.2018)

Životopisný príbeh talentovaného fínskeho maliara a jeho sestry. Vystihuje podstatné momenty umelcovho života. Nezahlcuje diváka nadbytočnými omáčkami typu "ako prežila osobnosť detstvo", Úvodné scény sú venované druhej svetovej vojne, v ktorej sa Tom ocitol. Jedna z krvavých udalostí na bitevnom poli natrvalo poznačila jeho život a dielo. Dielo plné čiernobielych, hrubo obtiahnutých machistických gay postavičiek v uniformách a vojenských čiapkach, zdôrazňujúcich vyšportované muskulatúry a mohutné erektované penisy (najznámejším je libertarián KAKE). Dlhú dobu tvoriaci v ilegalite, pod titulným pseudonymom, známy len v zahraničí. Najmä v USA sa stal obdivovanou gay art legendou. Skvele vystihnutá je i doba diskriminácie homosexuálov zo strany štátnej moci v povojnovom Fínsku i Nemecku. V opozícii tomu je ukázaný priepastný rozdiel vo vnímaní komunity políciou v Amerike. Príbeh zaznamená i dobu počiatkov šírenia vírusu AIDS, ktorá nebola homosexuálom vôbec priaznivo naklonená. Umelec sa však aj v ťažkej dobe dokázal postaviť s vášňou a kreativitou neľahkej situácii. V pololegálnych podmienkach, za pomoci židovského majiteľa tlačiarne, dokázal vytlačiť dielo. (23.09.2020)

Tady si myslím, že mě víc zaujal neuvěřitelně bizardní a nečekaný osud jednoho finského kreslíře než filmové vyprávění. To je totiž trochu zmatené, jindy zase moc popisné, filmová řeč je tuctová až fádní. Ale příběh za to stojí. Finský vojáček bojující proti SSSR, posléze reklamní kreslíř a po nocích autor fetišistických obrázků z gay komunity, tedy spíš – ze svých divokých fantazií o svalovcích v kůži. Měl svoji představu, nebál se ji nakreslit a svět ji akceptoval. Už je součástí umělecké tvorby, našeho nazírání na svět, ať už o Tomovi víme nebo jsme o něm nikdy neslyšeli. Takový otisk – nejprve do minoritní kultury a poté i do té mainstreamové – to už něco znamená. Dokáže ho jen málokdo. Sice byl trochu přehnaný jeho pocit viny za AIDS, ale i to mohlo být, umělci dokážou být sebestřední. SHRNUTÍ: Kterak se dostat ze škatulky oplzlých obrázků na stránky knih a do galérií. (30.09.2022)

Tvůrci nemají kromě krotkého odporu hrdiny k systému a jeho boje za sexuální svobodu nic co říct. Možná jen jako deviantní umělecký film. Život umělce natočený ze všech úhlů. Gayové jsou mi sympatičtí, ale výsledek této politiky je demograficky vymírající Evropa a dovoz mladých pracovních mužských sil z Afriky a Arábie. (15.12.2020)