Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podívejte se na zajímavé osudy vědce Roberta Oppenheimera, který vede Projekt Manhattan a generála Leslieho Grovese, jenž má nad celou akcí vrchní velení. Projekt Manhattan je tajný válečný plán v Novém Mexiku, v rámci kterého jsou vynalezeny a sestaveny první atomové bomby. "Byl to východ slunce, jaké svět ještě neviděl. Obrovské zelené superslunce, které se ve zlomku sekundy vyhouplo do výšky přes 3000 metrů a stále stoupalo, až se dotklo oblak, ozářilo ohromujícím jasem okolní zemi i oblohu." Příběh výjimečných lidí, kteří změnili náš svět. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

Člověk by od tvůrce MISIE a VRAŽEDNÝCH POLÍ čekal víc. Potenciálně velice zajímavé téma (vynález atomové bomby) sráží dolů velice průměrný scénář, díky kterému se dialogy vlečou a postávám schází "dějinná velikost" a vzájemné jiskření. Nepomáhá ani nevýrazné herecké obsazení (viz Cusack). Utahané a bez fantazie. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Snímek, který si zaslouží diváckou pozornost (minimálně pro svoje precizní zpracování), doplatil v době svého uvedení na glasnosť a uvolňování mezinárodního napětí. Scénář se soustředí na vztah vojáka a vědce, kteří sehráli klíčové role při vzniku atomové bomby. Pokud diváka zajímají širší souvislosti, nechť sáhne po epickém (a strhujícím) komiksu Bolléeho, Alcanteho a Rodiera "Bomba", který loni vyšel i u nás. ()

Reklama

xaver 

všechny recenze uživatele

Téměř dokumentární snímek o vývoji první atomové bomby, který až neuvěřitelným způsobem odhaluje zákulisí vzniku nukleární zbraně. Je to jisté míry i obžaloba jak lidí, kteří se podíleli na projektu Manhattan, tak amerických politiků, kteří nakonec rozhodli o použití "zatím" jediných dvou atomových bomb. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,PRÁVE POBOZKAL BRATA.“ ,,TO MUSÍ BYŤ KOMUNISTA.“ __ Film bez jednoznačnej hlavnej postavy, resp. zameraný na dva neživotné predmety avšak rozhodne nie dokumentárnym spôsobom. Z hercov prednostne zaujme chladnokrvný realista Newman konfrontujúci sa s idealistom Schultzom, ktorý len nemá dostatok charizmy, aby zvládol uchopiť postavu Oppenheimera, najprv vedca s morálnymi pochybnosťami meniaceho sa pragmatika pochopiaceho, ako jeho ničivý vynález môže napokon zachrániť viacej životov, než ich zobrať (prípadná americká invázia do Japonska). Napokon aj (ktovie či pravdivá?) ľúbostná linka medzi Cusackom a Dernovou si tu napokon nájde svoje miesto, aby ukázala chorobu z ožiarenia nemenej pôsobivo, ako nám to predviedol ,,Černobyl“. Formálne treba spomenúť priestorovo premyslené zábery Vilmosa Zsigmonda a samozrejme hudbu Ennia Morriconeho, ktorý sa okrem melancholickej tónov zameral najmä na atonálnu zvukovú kulisu zdôrazňujúcich apokalyptickú ničivosť atómových zbraní. Napokon všetko smeruje k finálnej scéne ich prvého otestovania (,,Aké to bude?“ ,,Nepredstaviteľné.“). Či už si chcel tesne pred výbuchom Oppenheimer zapáliť cigaretu alebo nie, tento moment sa mi vryje do pamäti ako najsilnejšia scéna z filmu, ktorý napriek svojmu neskutočne silnému námetu, nenaplnil naplno svoj potenciál. Menej než 3* aj tak dať nemôžem. (256. hodnotenie, 14. komentár k filmu) ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Jelikož se jedná o jeden z mých nejoblíbenějších historických příběhů, mám za sebou série MANHATTAN, BBC OPPENHEIMER a slušnou řádku Los Alamos/ Atomic Age dokumentů (x), tak tento film mě přeci jen úplně nedostal. Může za to zejména (rozv)leklý prostřední blok a že to prostě chtělo přidat důraz na ta správná místa, události, postavy... Budu doufat v náležitě epičtější verzi story vzniku atomové bomby, než něco tak průměrně vzrušivý. Nicméně obsazení Newmana do Grovese je radost, sama pasáž odpočtu a výbuchu Trinity má síly dost. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (2)

  • Fat Man a Little Boy sú názvy atómových bômb použitých v roku 1945 na mestá Hirošima a Nagasaki. Little Boy bola použitá na Hirošimu a Fat Man na Nagasaki. V prípade bomby Little Boy išlo o prvú explóziu uránovej bomby vôbec. (Pokryvac)

Reklama

Reklama