Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (394)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Víš, co se stane s havířem, který zdechne na směně? Dostane dva dny volna a pak jde zase pod zem. 1) Zajímavému ale nijak mimořádnému snímku se dostalo nebývalé pozornosti. Je to totiž film český, o havířích, o údajně druhé největší důlní katastrofě na českém území, vlastně i o tom, jak se tehdy žilo. K tomu Ondříček: Zkracovali si život, podstupovali obrovské nebezpečí, ale vyfárali ven a měli prachy. Byli šlechta, ale vlastně i trestanci pracující v nelidských podmínkách._____ 2) V dole je horko a tak se vyrojila celá mračna samozvaných kritiků. Dobu si nepamatují, ale přesně vědí, jak se kde tehdy mluvilo, jaká část havířské výbavy je autentická a jaká není a jak to všechno bylo._____ 3) Na dole Dukla jako vzorovém pracovišti se ověřoval přechod na pětidenní pracovní týden při zachování výkonů. Aby je důl mohl splnit, rozhodlo se vedení zvýšit kapacitu otevřením porubu na jedenácté sloji. To se mělo stát 11. 7. 1961. Báňský úřad však projekt neschválil kvůli špatnému větrání. 7. 7. 1961 došlo ke katastrofě._____ 4) 49letý David Ondříček spolu se scenáristy 37letým Jakubem Režným a stejně starým Matějem Podzimkem odvedli dobrou práci. Výborné dialogy, dobře napsané postavy a pěkná pro dobu a místo příznačná jazyková směs patří k tomu lepšímu, co jsem v televizi viděl. Zajímavá je i kamera 30letého Marka Dvořáka, která věrně zprostředkovává klaustrofobické pocity uvnitř dolu._____ 5) Z hereckých výkonů mě zaujal 52letý stylový dělnický kádr Jiří Langmajer (ředitel), vynikající typově přesná 37letá Martha Issová (matka) a půvabný a herecky přesvědčivý 19letý Oskar Hes._____ 6) Filmem ovšem nijak nadšen nejsem. Chvílemi jsem se nudil. Pro neznalého věci mi druhá část přišla nepříliš přehledná. Nekvalitní zvuk s přemírou basů vedl k tomu, že u části dialogů jsem nedokázal rozpoznat, co herci říkají._____ 7) V diskusi na idnes.cz uvádí pamětník Karel Drlík: ...Hlavovkami rozhodně nebyli vybaveni všichni horníci. Běžně se fáralo s kahany. Technici a doprava měla reflektory. Hlavovky měli havíři v rubání._____ Běžný pracovní den vypadal takto: vstávalo se brzy, cesta tramvají přes Mariánské hory, přestup na starou tramvaj č.1 na Frýdlantských mostech, jízda přes centrum, Přívoz až do Petřkovic, kde jsme z ní vyskakovali a šli po historické dlažbě na důl který je dnes hornickým muzeem. Denně jsme měli k dispozici čisté prádlo i ručník. Fáračky ovšem nesly vrstvu uhelného mouru, ve kterém jsme vleže museli v rubání pracovat. Byla to vrstva mouru, který byl mokrý, protože noční směna zavlažovala při pokuse omezit prašnost - vtlačovala vodu do navrtaných děr. Část vody vytekla i s mourem. Před sfáráním poslední cigareta, kdy si každý zapaloval od druhého. Mít zápalky v kapse fáraček při fárání byl hornický zločin. Pak pod zemí půlhodinová cesta na pracoviště v ostrém tempu. Svážnou jsme sjížděli po kolejích, lampu pod zadkem. Svačina před směnou pod rubáním a po ní vzhůru do rubání. Zůstala jen obsluha sýpy a doprava. Pracovní nástroje sbíječka a lopata. Havíř kopal a šlepr těpal. Těpat znamená házet narubané uhlí na dopravník. Během chvilky byli všichni zpocení, pot se řinul po zádech, po čele. Jen rychle paží setřít pot a znovu bez přestávky. Zabudovat vykopaný prostor. Denně přesčas asi hodinu. Šlo se vyfárat, až se nakopal potřebný počet vozíků. Jízda do svážné navěšení jako hrozen na posledním vozíku s uhlím. Další půlhodina cesty, vyfárání, cigareta, půllitr mléka, sprcha a cesta domů. Šest dnů v týdnu! V textu jsem opravil chyby a překlepy._____ 8) Skutečný průběh katastrofy je přehledně zde. _____ 9) Spoiler. Působivá byla scénka, kdy ředitel pracuje na šachtě i nadále (ve skutečnosti dostal podmínečný trest a důl vedl dalších sedm let až do roku 1968, kdy byl hlasováním havířů sesazen). Rovněž působivá byla závěrečná scénka, kdy matka doprovází svého syna do hornického učiliště. () (méně) (více)

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Tohle se České televizi fakt povedlo a v jistých ohledech to tvůrci dotáhli až za hranice klasického českého filmu. Zatímco první díl je klasicky seznamovací a rodiny havířů vykreslovací, dvojka pořádně vezme za koule a i přes typickou úspornost výpravy je to výborně zvládnuté jak režijně a kameramansky, tak i herecky. Český film má obecně problém vyvolat napětí a thrillerové a akčnější pasáže kvůli omezenému rozpočtu působí většinou spíše úsměvně. Tady - i díky skutečné události, kde nebezpečí nebylo výbušné, ale smrt přicházela pomalu a postupně - tomu tak není a onen nepříjemný pocit navozen klaustrofobní kamerou a přirozenými hereckými výkony je velmi hmatatelný. Určitě stojí za to vydržet a nenechat se odradit pomalejším rozjezdem, který je však pro lepší sžití s postavami potřeba. ()

Reklama

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Fáral můj děda, fáral můj otec (skoro čtvrt století na Dukle), fáral můj brácha, já šachtu zažil jen na praxi na škole. V Havířově jsem trávil hodně času u babičky a dědy a tu mluvu, tu jsem slýchal kolem sebe až do dospělosti. Jsem prostě chachar odkojený uhlím a ostravsko-karvinskou rázovitostí, kurde. I proto na ten film nahlížím svým způsobem nostalgicky (byť jsem přímo dobu ztvárněnou ve filmu nezažil, jsem až Husákovo dítě). Pro mě subjektivně byla záživnější první část, byť i druhá má své kouzlo. Film rozhodně nekulhá na herecké výkony, byť po našimu mluva z úst "nekrajanů" zní lehce karikaturně. Ale mě by na brněnský hantec taky místní neskočili. Taclík mi nikdy moc neseděl, ale tady suverénně podává nejlepší výkon, který mi dosud ukázal. Issová je naprosto skvělá. Od Langmajera jsem konečně rád viděl jinou hereckou figuru než stárnoucího seladona. Zaujaly Formanová a Žáčková. Hes nebyl zrovna přesvědčivý. Celkově však velmi zajímavá a příjemná práce. Dalo mi to, co jsem čekal. 3,5* ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi dobrý snímek, kterému se dá, kromě „ostravštiny“ některých předních českých hereckých kádrů, vytknout snad pouze pár poměrně účelových scén, drobných manipulací a rámujících proslovů pamětníků, bez nichž by se dozajista obešel a neztratil by nic na své působivosti, možná dokonce spíše naopak. Jinak totiž film většinou šlape jako hodinky, od nastínění rázovitosti života horníků a jejich rodin, přes nahlédnutí do jejich náročné a nebezpečné práce, až po události při samotném neštěstí, přičemž atmosféra postupně houstne, aby mohla nakonec vyvrcholit solidní emoční náloží v poslední čtvrtině, která je skutečně dech-beroucí, a to i bez přímého pobytu v kouřem a jedovatými plyny zamořené šachtě, a plná pocitů zmaru. Je vidět, že existuje ještě dost témat, jimž by se měl věnovat prostor, ať už na velkém plátně, nebo „jen“ na televizní obrazovce, a nelze než být rád, že se to také vážně děje a že vzniklo toto memento jedné z největších hornických katastrof na našem území a snad i tak trochu pocta jejím obětem. 80 % ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Tuš dobře to zrobili synci. Ondřiček sic od Samotařu nenatočil nic, co by stalo za pozornost, ale tadyte strašne udalosti postavil pomnik, ktery si to zasluži. Herci, tuš to je kapitola sama pro sebe- Taclik je možna s každym dalšim rokem ošklivějši a ošklivějši (až bude jednou uplně nejošklivějši), ale hereckymu ansablu tu zcela jasně vevodi. Těsně za nim je sestřenice Klary Issove. A ti dva mladi? Ob(z)jevy roku. No a Langošuv přizvuk asi tak věrohodny jako ten moj v tady komentaři, ale tak co už, s tim knirkem pornoherce z NDR mu to hraje edna baseň. Tuš televizni udalost roka, že i kinofilmy samou zavisti zezelenaly. A ještě si zaslouži zminku hudba Beaty Hlavenkove, bo tahle Baba, to je Hlava, hehe. ()

Galerie (107)

Zajímavosti (20)

  • Skupina asi třiceti havířů se navzájem pozabíjela ve rvačce o hadici se vzduchem. Našli je pak s bodnými ranami. Přitom to byli parťáci, kteří spolu každý den pracovali, chodili na pivo, jejich rodiny se přátelily. [Zdroj: Novinky.cz] (JenTak)
  • Z původního dolu Dukla zbyly dnes už jen poslední dvě budovy (ta zachovalá byla v postprodukci přenesena ve 3D do natočeného materiálu), proto tvůrci film natáčeli v dole nedaleko Rakovníka. Zavítali také do dolů v Karviné, Ostravě, Frýdku-Místku či Dolu Julius Fučík v Orlové. Natáčelo se v exteriérech měst Havířov a Příbram. (SimpanzJi)
  • V podzemí dolu Rako, kde se točilo, nebylo sociální zařízení, a tak filmaři chodili na záchod tak, jako dřív horníci, tedy kam se dalo. Jediný Marek Taclík (Milan) to odmítl a nechal si přivézt malý kempový suchý záchod. Asistent režie mu řekl: „Jestli se ti na tomhle podaří vykonávat potřebu, tak máš u mě dvě piva.“ A Taclík měl do konce natáčení denně dvě piva. (sator)

Reklama

Reklama