Režie:
Mario BavaKamera:
Mario BavaHudba:
Sante Maria RomitelliHrají:
Stephen Forsyth, Dagmar Lassander, Laura Betti, Femi Benussi, Luciano Pigozzi, Gérard Tichy, Antonia Mas, Ignasi Abadal, Verónica LlimeráObsahy(1)
John žije vo veľmi energickom vzťahu so svojou manželkou Mildred. Je majiteľom módneho domu, ale nikto z jeho zamestnancov, zákazníkov, ani jeho manželka netušia, že v skutočnosti je to šialenec, vyžívajúci sa vo vraždách neviest. Je len otázkou času, kým na jeho úchylku doplatí aj jeho vlastná žena. Podarí sa inšpektorovi Johna usvedčiť z vrážd alebo bude ten úspešne pokračovať vo vraždení nevinných žien? (Astaroth12)
(více)Videa (1)
Recenze (19)
Mysteriozní drama s prvky gialla (dívky jsou zabíjeny sekáčkem na maso, vrah je však znám od začátku) a gothického horroru (rozlehlý dům, snové scény se mísí s realitou a neklidná hudba nevěstí nic dobrého). John nemá dobré vzpomínky na dětství, ale aby si vybavil klíčovou scénu, co způsobuje jeho noční můry, musí najít poslední díly skládačky. Místy poetický film s krásnou kamerou (smysl pro kompozici, detail, světlo a stín i barvy) se v poslední třetině mění v duchařský příběh, který ale diváka nevyděsí. Obecně film není příliš strašidelný, ale dobře se na něj dívá. Vynikající hudba, kdy se střídají klidné pasáže s dechovými nástroji a spinetem a pasáže temné plné tíživých tónů a řezající kytary, je typicky italská. Krásné dívky jsou třešničkou na lehce psychedelickém dortu upečeném klasikem žánru. John jakoby vypadl z povídek E.A.Poa. Z dnešního pohledu je však film spíše pro příznivce kinematografie 60. - 70. let. ()
Proto-giallo, které potěší několika výborně natočenými scénami (např. ta, kdy v dialogu vidíme tváře postav jen v odrazu řeznické sekery) a občasnými reflexivními voice overy hlavního hrdiny. Ten byl bezpochyb jedním z inspiračních zdrojů pro AMERICAN PSYCHO. Snímek nedávno vyšel v perfektním remasteru. ()
Giallo netradičné v tom zmysle, že od počiatku poznáme identitu vraha. Ale aj v tom, kam sa dej uberie v jeho tretej tretine. A zároveň poteší aj prekvapivým zvratom ohľadom identity jednej modelky (nie že by sme to nevideli už x-krát, len som to nečakal) a zároveň aj cynickým záverom. Motivácia vraha, samozrejme ide o traumu z detstva, nie je až tak ohurujúca, skôr je veľmi jednoduchá a nakoniec nechápete, prečo si na tú traumu John dokáže spomenúť až po x zavraždených ženách. ()
Mario Bava patří mezi moje nejoblíbenější režiséry a právem mu tak tady patří místo v mé TOP 10. Myslím si, že všechny jeho nejlepší a nejzásadnější filmy už jsem viděl a těch pár méně známých kousků(jako je třeba tento) si nechávám na horší časy. Il rosso segno della follia/Hatchet for the Honeymoon je jakousi sondou do mysli vraha. Giallem bych to vůbec nenazýval když už tak spíš psychologickým dramatem s krimi linkou který se v druhý půlce přehoupne i do duchařskýho příběhu a tak trochu je tu cítit i gothický horor. Každopádně to všechno pospolu celkem funguje. Pochválit lze i zvolenou hudbu. Ale jak už jsem psal. Věděl jsem, že to nejlepší od mistra Bavy mám za sebou a tohle je opravdu jeden z těch jeho slabších kousků. Nejde o nic k čemu bych se znovu vracel. I přesto jsem rád, že jsem film viděl a myslím si, že film za jedno shlédnutí stojí. 3hvězdy ()
5/10 Giallo naopak a ešte šmrcnuté s ducharinou. Bohužiaľ výsledok je pomerne plochý náhľad do mysle vraha. Nie žeby to nemalo vôbec atmosféru, faktom je, že Bava disponoval pomerne obmedzeným rozpočtom a ide tak v rámci jeho možností o vizuálne pomerne nezaujímavé dielo (i keď pravdaže pár vychytávok sa tam nájde). ()
Galerie (19)
Photo © One Plus One
Reklama