Lesní rituál

Takhle to dopadá když chcete uctít památku padlýho kamaráda, kterej chtěl na tůru do Švédska. Najednou se motáte v lese se třema debilama, kterým ze zoufalství říkáte kamarádi, a zesraní strachy čekáte kdy místo jelena budete vykuchaný na stromě viset vy. Kdo myslel, že zase jednou vraždí Predátor, ten se tentokráte zmýlil. Naší čtveřici likvidovalo samo božstvo, tentokráte v podobě nasteroidovanýho psycho-jelena ke kterýmu se klaní celá jedna vesnička, hnízdící hluboko v lese. Upřímně nemám problém pít na padlé kamarády či kamarádky, občas nějaké poprosím jestli by mohli fingovat smrt a já se mohla vožrat do němoty, ale abych kvůli někomu trajdala po horách tak to si postavte betonovou čekárnu. Naše čtveřice ve složení tří debilů a jednoho sympaťáka (hádejte kdo zařve první) ale holt byla (jak jsem už popisovala) celá hrrrrr a tak se dočkala bloudění v lese, psycho chaloupky, slaměnýho panáka co se u něj držíte za ptáka, mrtvýho jelena, mrtvých kámošů...no výlet na pomrdání. A to to měla bejt zkratka. Až mi někdo nabídne zkratku přes les, jebnu ho heverem po řepě. Je ale fuckt, že první hodina byla naprosto dokonalá a opět se ukázalo, že co rákoska nevidí, toho se kurevsky bojí. Dokud se boží jelen neukázal v celé své "kráse" tak jsem z tý vypelichaný krávy měla kurva nahnáno. Poslední půl hodinka už je klasickej monster bubu horor, kde navíc zjistíme, že jelen je syn Lokiho, kterej se asi s Thorem ožral jako prase když se vystříkal do srny, a tudíž je nejen božskej ale tuze zlej, Každopádně i tak je to velmi hezkej horor, kde mě jen lehce irituje fakt, že ten posranej srab to přežije. Vy jste to ještě neviděli? Sorry za spoiler můžete na mě poslat galantního božskýho jelena. (22.02.2018)

Skrze skvělou kameru, logicky plynoucí děj, výbornou režii a napínavej soundtrack se urodil jeden z největších děsů posledních let, kterýmu s radostí odpustim poněkud přehnaný finále a těch pět tomu prostě napálim, protože někde v hloubi duše vim, že dobrej horor zase nějakou dobu neuvidim! Rituál sice nepřináší nic novýho, všechny hororový postupy jsou v něm ale využívaný správně. (06.02.2018)

Ze začátku jsem měl pocit, jak kdybych koukal na nějakou technicky vyspělejší verzi Záhady Blair Witch, což teda není nejtěžší, že. Tento film se ale naštěstí posunul do zajímavější vrstvy a z craftbush hororu udělal regulérní fantasy horor s prvky skandinávského božstva, což ho navíc posunulo na úplně novou úroveň bytí. Když tedy pominu Marvelovky, tak ne každý si dovolí do svého filmu pozvat vikingské božstvo z Valhally. Pokaždé to působí tak zvláštně, nadpozemsky. A tady se to teda navíc ještě povedlo použít. Švédsko z toho sice vyšlo poměrně zálesácky, ale pořád lepší, než kdyby se to odehrávalo v Krkonoších, že. (14.05.2020)

Premisa je jednoduchá. Parta kámošů se ve švédských lesích potká s tamním Zlem. Nicméně atmosféra lesů je jak nádherná, tak hutná a temná a dělá vlastně 80% filmu, což ale není na škodu. Herci mi sedli do jednoho a když se původce všech nesnází objevil v celé své kráse, tak jsem si potěšeně mlaskal. Podle mě je to jedna z nejoriginálnějších a nejlepších potvor za poslední roky. Objevila se i nějaká ta krev a něco vnitřností, takže i přes několik málo hluchých míst jsem víc než spokojen. 80% (13.02.2018)

Srovnání se Záhadou Blair Witch, o němž jsem se tu několikrát dočetl, mi zřejmě zůstane záhadou. Pilíř a průkopník  techniky found footage versus normální horor z lesa.  A Kladivo na čarodějnice nebo ještě líp večerníček o  Malé čarodějnici (tam vám je taky  lesa!) vám The Ritual nepřipomínal?  U POMA či "největšího experta" na horory mě to ani nepřekvapuje, ale že se tahle hloupost bude papouškovat až na verbal týhle databáze?  To bych opravdu nečekal.  Ale pryč od nesmyslných příměrů.  The Ritual je křížencem  pohledného přírodního (natural), temného čarodějnického (witch)  a krutého přežívacího (survival) hororu. Pokud se dá k něčemu přirovnat, tak mně se hned vybavil třá poslední Wrong Turn nebo mnohem starší Rituals možná i s kapkou Vysvobození, ale tam se nic nadpřirozeného neděje, kdežto zde se nám na scénu dostává i přerostlý mentor  seriálového Robina Hooda z 80. let.  Hochům, co spolu chodí po horách, jsem jejich jablko sváru v podobě tragicky zhynutého kamaráda docela věřil, stejně jako jejich slušně odehrané různorodé charaktery. Jakmile pak přišlo na řadu bubání a běžná mystéria vikingských lesů, mé potěšení jen rostlo a na rozdíl od ostatních mne nijak výrazně nezklamal ani ten již výše zmíněný parohatý, snad jen konec jsem čekal trochu více bruntál nebo aspoň psycho. (11.01.2022)