Z mého života

Je to především velkolepý oslavný hold a pouze maličko vlastenecký životopisný film. Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana je osobou minulosti, které se holdy přirozeně a jednoduše skládají. Ovšem tyto pocty se nevydávají za životopisné filmové dílo! Smetanova Má vlast je úchvatnou a strhující symfonickou básnickou skladbou. Je podmanivá ve svých tónech nesmrtelné věčnosti! Smetana byl významnou postavou a zanechal stále účinný hudební odkaz, tento film po velikosti a významu jen nesměle a z dálky vzhlíží a pokukuje, ale ani o metr se nepřiblíží. Zfilmované ukázky z několika oper jsou sice zajímavé, ale představují pouhé bezduché přeříkávání Smetanových výtvorů. Na vlastní životopis už nezbylo místo, děj zůstal v troskách a rozkouskován do nemnoha malých okamžiků. Mělo to být velkolepé představení, to se ale utápí v majestátních gestech patosu a v předčítání díla, byť vynalézavém. Nakonec, nejsilnějším zážitkem jsou fragmenty jedinečné Smetanovy hudby, a to je na životopisný film velmi málo. Hlavní postavou je hudební skladatel Bedřich Smetana (dobrý Karel Höger) a jeho ambice a ctižádost při utváření ryze českého hudebního proudu v kontextu s vlastní historií a celosvětovým společenským řádem. Z dalších rolí: oddaná mladá Smetanova manželka Bettyna (příjemná Zdenka Procházková), veselý společník, dobrý Smetanův kamarád a spisovatel Jan Neruda (sympatický Jaromír Spal), český poslanec a společensky důležitá osoba František Ladislav Rieger (zajímavý Bedřich Karen), vlivná götteborgská Smetanova příznivkyně paní Fröjda (elegantní Vlasta Fialová), nebojácný spisovatel, libretista a novinář Karel Sabina (sympatický Oldřich Lukeš), mladá a talentovaná spisovatelka a libretistka Eliška Krásnohorská (půvabná Jana Rybářová), český vlastenecký poslanec Karel Sladkovský (Eduard Kohout), Smetanův vzor a významný hudební skladatel Ferenc Liszt (příjemný Štěpán Bulejko), bezstarostná Smetanova dcera Žofie (půvabná Ludmila Vendlová), povýšená, hrdá a dobrá operní pěvkyně Eleonora Ehrenbergová (zajímavá Jarmila Pechová), či žárlivý a nepřející kapelník Jan Nepomuk Maýr (Felix le Breux). Smetana byl velikán, jeho hudba je stále čarokrásná, ale tento životopisný film není důstojný k jeho významu a odkazu! (29.09.2016)

Již název přivolává představu, že jde jen o výseky života Smetanova, a je to vskutku tak. Je až s podivem, jak film natočený v roce 1955 je (naštěstí) nedotčen dobovou ideologií, naopak je to film natočený v ideologii pozdního obrozenectví, s kterým sdílí přímo metafyzickou víru v národ a velkou dávku naivity a též snahy o idealizaci a idylizaci, což asi byly také rysy páně režisérovy osobnosti. Takže i drama je zde trochu pocukrováno biedermayerovskou citovostí. Celé to dílo je hezké, barevné, křehké, kapánek sentimentální a směšné, ale i dojemné a v několika obrazech silné. Myslím, že Jiráskovi by se velice líbilo, neb je to více vlastenecká legenda než realita . (13.02.2013)

Výborný Krškův životopisní film přibližující zákulisí hudební kariéry a tvorby jednoho z nejznámějších českých klasických skladatelů. Výprava velkofilmu na barevném plátnu je opravdu velkolepá, stejně jako herecké i pěvecké obsazení využívající mnohé tehdejší hvězdy divadla i opery. Jen mi místy mi přišlo, že na svou délku snímek nenabídl dostatek prostoru pro herectví většiny zde přítomných hvězd a naopak tady přebývalo moc těch videoklipů (jinak vizuálně pěkně udělaných) k vážným áriám z Branibořů a Dalibora, které jsou hůře strávitelné a zaujmou jenom fanoušky opery. Jinak dojem z filmu vynikající! Karel Höger si opět spestřil filmografii, tentokrát rolí slavného skladatele, v scénách s dialogy s dalšími mistry nebo nácviků oper na jevišti doslova exceluje. Psychologická scéna Smetanova ohluchnutí u klavíru mezi hosty působí mrazivě i navzdory velmi staré filmové technice bez možnosti větších zvukových triků. Historky kolem vzniku ústředních pasáží z libret oper nebo vzniku jejich názvů (Prodaná nevěsta) jsou někdy tolik úsměvné, že působí jen stěží uvěřitelně, ale proč bychom se netěšili, když nám pán Bůh zdraví dá...:-) (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (12.05.2017)

I mistr tesař, v tomto případě režisér, se holt někdy utne. 1) Schématický ikonicky pojatý medailón mého nejoblíbenějšího českého skladatele vážné hudby vděčí za svou jakous takous koukatelnost výborným hercům, zejména 46letému Karlu Högerovi (Smetana). Těžko říci, kolik fanoušků film opeře či Smetanovi získá, na moc bych to neviděl. 2) Národovecký patos této obrozenecké selanky skousnu, ale chybějící zážitky ze Smetanova barvitého života už ne. Scénáristicky odbyté období Smetanovy hluchoty pak jen dokresluje celkový nepříznivý dojem. 3) Zní zde hodně hudby. I když pominu z dnešního pohledu hrozný zvuk, tak filmové dotáčky mi k operám nesedly. Herci - zpěváci chodí, pobíhají nebo toporně stojí, hledí v dál a teskně vyjí. Nabízí se mi srovnání s nedávno sledovaným italským seriálem o Verdim (omlouvám se za anachronismus). 4) Výstižný koment: LiVentura***. (04.09.2016)

Vlastní životopisná linka se mi líbila dost, a to Högera nijak zvlášť nezbožňuji. Mám ráda tenhle Krškův styl, jeho roztomilé herce (Cupák, Rybářová), roztomilé dialogy, Pečenkovu kameru, přes značnou idealizaci a naivitu citelné napětí i smyslnost. Dlouhé ukázky z oper jsou sice obohacující a jejich výprava velkolepá, ale přecejen příjemné plynutí filmu svou statičností zbrzdily. (11.05.2008)