Deštivý den v New Yorku

Jasně, do Allenovi tvorby to nepřináší vůbec nic nového, ale já tak nějak nemám potřebu mu to vytýkat. Docela si užívám představu toho, že nějaká patnáctka se dívá "na novou romanťárnu s Timothée Chalametem" a nemá absolutně tucha, že postava kterou tam hraje, kdysi krom hrbatých zad a staromilského oblečení, měla i plešku a brýle. V dnešní době to musí na dnešní generaci působit asi dost "z jiného světa", ale opět mě těší představa, že při odkazování na černobílé romantické fláky si alespoň někdo řekne: "ty jo, ono to asi mělo nějaké kouzlo" a začne třeba i po něčem pátrat... Co se týče filmu jako samotného, Allen s věkem rozhodně neztrácí schopnost psát ty svoje typicky vtipné prvky, ikdyž už rozhodně ne v takové kadenci. Já vám ale nevím, mě pořád situace typu impotentní smích a škytavka baví, a řekl bych že možná i víc, jak jiné sladkosti z tohohle desetiletí. Vlastně mě baví i obsazení (až na Selenu, to byl hodně velkej miss), mezi kterým jsem si nejvíc užíval kouzelnou Elle v roli "Ashleigh" - psáno tou noblesnější formou, která pro mě v tomhle filmu představuje přesně tu továrnu na zajímavé bizarní situace a která je tou tajnou hlavní postavou, ikdyž se nám snímek snaží přehodit něco jiného. Co bohužel ale musím vytknout, byla režie. Scény, kde se celou dobu nezmění velikost záběru, to je docela blbý. Když se, ale přenesu přes to, že tohle všechno jsem jednou viděl a to, že občas i přes výbornou práci set dekotérů nevypadá úplně dobře (já nemám moc rád ten look Angenieux objektivů) a budu očekávat jen film na dobrou noc, tak mi tohle na zimní fázy kariéry nepřijde zas tak zlý... (06.04.2021)

Při sledování Deštivého dne v New Yorku jsem si připadal jako při návštěvě těžce nemocného přítele v nemocnici. Překotně vyprávějící starý pán se ztotožňuje s těmi, jimž patří svět, který opouští. Nereálné a úděsně obsazené postavy, žijící mimo čas, nepravědpodobný a nesoudržný příběh, spíše snůška víceméně vtipných anekdot, zkratkovitost, pathos, rychlý spád, happy end. Přesto mi ty chvíle v obrazech zcela lhostejných k realitě a odevzdaných oprávněně dětinskému snění přišly vzácné. Hezký - a vzácný - příklad, že i "mimo film" lze zažít silný filmový zážitek... (22.02.2020)

Za jeden pouhý den se toho dá stihnout hodně a nebo taky nic, prostě jen uplyne. Nádherně únikový film. Úplně jsem dostala chuť se taky procházet městem a nemusí to být nutně New York. Ovšem, ta atmosféra starého New Yorku je nezapomenutelná. Na můj vkus toho Gatsby moc nakecal. Musela jsem si na něj zvyknout i na jeho styl homoru. Ashleigh byla přímo ukázková naivní buranka z venkova. Nevím, co na ní ten kluk viděl. Ale to je jeho věc. (09.10.2020)

Woody Allen se nám ztrácí před očima, dalo by se napsat. Občas sice naservíruje něco výživnějšího, na čemž si rádi pochutnáme, ale většinou jsou to jen drobné gastronomické radosti. Starý dobrý New York ovšem klapnul a tady se rád přikloním k těm chuťovým zážitkům, protože tentokrát legendární Woody kořenil podle mého gusta. S železnou pravidelností chrlí nové osudy a zas a znova komentuje mezilidské vztahy. Autorovým alter egem je tentokrát výřečný Timothée Chalamet, který se svou naivní přítelkyní, možná budoucí velkou novinářkou (jen krapet nevidí, co novinář vidět musí), přijíždí do New Yorku. Plány jsou jasné: společně se pobavit, vidět jeho oblíbená místa na Manhattanu, zajistit její rozhovor se slavným režisérem. Jsou mladí a ani netuší, že jejich vztah prožívá krizi. Plány se záhy rozpadají, zejména ona neodolává možnosti dostat se do přítomnosti svých dalších „hrdinů“, on zase řeší komplikovaný vztah s matkou a rovněž potkává cynickou sestru své bývalé přítelkyně s tváří Seleny Gomez. Její chemie s hlavním hrdinou funguje docela slušně. Rozhodně není moc důvodů se upřímně zasmát nad trefnými dialogy nebo se radovat ze samotného příběhu, výsledek je spíš příjemnou procházkou po milovaném městě s pár zajímavými postavami, tradičně řešícími existenciální nejistoty. Allen zkrátka chová k New Yorku hluboké city – i když osud tomu chtěl, aby film ležel někde na polici (strefil se do vrcholu aféry MeToo, v níž Allen rovněž určitým způsobem figuroval) a způsobil nečekanou roční pauzu. Uteklo mi to jako voda, obdivuju i Allenovu (ano, nevyjde to pokaždé) schopnost neustále variovat podobná témata a herci jsou tradičně na jedničku. Tři až čtyři hvězdy, ale záměrně jdu nahoru. (22.01.2020)

Typický, „súčasný“ romanticko-konverzačný Woody. Je evidentné, že v hl. postave vidí seba. A nezaprel v sebe filmového intelektuála. Potešili (síce strohé) dialógové odkazy na filmy noir (Sunset Blvd., White Heat, Out of the Past). Ako jeho poctu noiru však odporúčam Manhattan Murder Mystery  (1993). (19.11.2021)