Režie:
Mikko MäkeläScénář:
Mikko MäkeläKamera:
Iikka SalminenHudba:
Sebastián KaudererObsahy(1)
Leevi (Janne Puustinen) se vrací z Paříže, kde studuje, do rodného Finska, aby získal další podklady pro svou diplomovou práci, ale hlavně aby strávil nějaký čas se svým otcem. Otec chce prodat jejich starou chatu u jezera, ale předtím je potřeba ji opravit. Protože otec je zaneprázdněný prací ve své malé firmě a Leevi zrovna nepatří k nejzručnějším, rozhodne se najmout mladého Syřana Tareqa (Boodi Kabbani) a svěřit opravu mladíkům. (bllm)
(více)Videa (2)
Recenze (10)
+2* Nedivím se, že gay romantikům se tento film líbí a chválí ho, ale já si romantiku představuji jinak. V krátkosti se jedná jen o intenzivní letní románek mezi pracovitým imigrantem a líným nezodpovědným vysokoškolským spratkem ;-). Chemie mezi hlavními představiteli funguje, kamera slušná a k tomu hezké scenérie finské krajiny ... a to někomu ke štěstí prostě stačí. Mě rozhodně ne, a proto nedokážu dát tomuto růžovému příběhu víc než dvě hvězdy a nevidím důvod se k němu vracet. U mě dopadl podobně jako Zkrocená hora a taky sází na podobné atributy. Tak své fanoušky si určitě najde i bez mého doporučení ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Nádherné finské drama, ke kterému bylo potřeba minimum - 3 důležité postavy, chata (až na pár výjimek při jízdě autem), kamera snímající detaily. Touto kombinací vznikla další finská bomba. Druhá, které se u nás dostalo větší pozornosti je Neznámý voják, i když to je úplně z jiného soudku, ale přesto to stojí za zmínku. ()
Je to něco mezi sladkou romancí a hořkých rodinným dramatem.Postavy mají hodně uvěřitelnosti a humanity a jejich dialogy jsou občas provokativní. Je to idylické, hořkosladké a sexy jako peklo. Téma filmu je prostě to, že se ženami jsou čím dál tím větší problémy jako feminismus, sexismus, nezřízené cestování a studování doktorátu do 35 čímž jsou celé státy závislé na dovozu obyvatel z Afriky, a tedy homosexualita je výhra. ()
Krátká letní lovestory, ale taky příběh vztahu otce a syna. Řekla bych, že hlavní devízou filmu je autenticita. Ten trochu odtažitý vztah Leeviho a jeho otce, nevyřešné věci mezi nimi. Ta mírná trapnost rozhovorů mezi Leevim a Tareqem, kdy musíte trávit čas s někým naprosto cizím a ještě konverzovat v cizím jazyce. Otcova špatná angličtina a vysvětlování rukama nohama. No a nakonec i ten konec je bohužel dost autentickej. K tomuv výborní herci, prostředí, hudba a super extra luxusní postelové scény. Jediné co bych vytkla, je příloš mnoho takových těch vyplňujících scén, kdy jen hraje hudba a kamera zabírá poetické obrazy - určitě to má nějaký svůj název - hoši na louce, hoši se objímají, hoši běží, hoši leží na molu atd. ()
Není nad kvalitní minimalistická dramata s malým počtem herců. A tenhle finský snímek o jednom několikadenním vztahu na mě zapůsobil s maximální intenzitou. Je to díky perfektní chemii ústředního páru, kterému skvěle sekunduje otec jednoho z nich. Vše přesně doplňuje ambientní hudba a nádherná kamera zaměřená na detaily tváří obou hlavních hrdinů, ve kterých se zračí rozmanitá škála emocí. Těch několik milostných scén patří k tomu nejlepšímu, co lze ve snímku vidět, a rozhodně se nejedná o nic samoúčelného, jak by se na první pohled mohlo zdát. K tomu si připočtěte vynikající dialogy, přesnou režii, nepatetický závěr a máte tu výbornou pecku z Finska. ()
Reklama