Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími „hrdiny revoluce“ byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O’Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných „svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

Terva 

všechny recenze uživatele

Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Scénář : Warren Beatty a Trevot Griffiths. Kamera : Vittorio Storaro. Hudba : Al Bryan, Charles L. Johnson a Stephen Sondheim. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Moc dobře natočeno, moc dobře! Velký životní sen a příběh jednoho muže na pozadí Rudé revoluce. I ten Lenin vypadal tak jak ho z obrazů na zdi známe.///// Warren Beatty ve své životní roli, ve svém životním díle. Vážně myšlený a na dialozích postavený film nutící nás k zamyšlení. Jan Tříska v roli comrade Karl Radek je nejprve slyšet a posléze i chvilku vidět, to jen aby byla podtržena česká účast... Jack Nicholson s knírkem vypadá tak neobvykle (a přesto mladě). Diane Keaton hraje skvěle, kromě Warrena nejlíp ze všech. Chytlavá melodie ne nepodobná té z Doktora Živaga se musí líbit (nemyslím samozřejmě Internacionálu, nýbrž tu písničku, co hrála Louise na klavír). Dobře natočené scény držící do poslední chviličky diváka v napětí (hlavně ten moment na nádraží po příjezdu z Baku) . Odmítám dělení na americkou a ruskou část filmu, Intermission se prostě v tak dlouhých filmech dělá (např. Lawrence z Arábie). Konec první části a bouřlivou atmosféru předrevolučních dní v Rusku se zpěvem Internacionály v tomhle filmu každý zákonitě staví dost vysoko, (nejinak je tomu u mě), avšak pasáž s přepadením vlaku a setkání manželů na nádraží stavím ještě výš. Navíc, přes tak vážné téma se Warrenovi podařilo i slušně hláškovat, především v první části filmu. "I want to know what as." "Well, it's nearly Thanksgiving. Why don't you come as a turkey?" ///////// "If the workers of the world act together, they can stop the war. And I'm not..." "This one even pisses red." //////// "Could this thing interfere with having children? - Yes. You cannot have sex if you die. .......... Don't worry. You don't make babies with your kidneys." ()

Reklama

Radyo 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv bychom měli mít k levicově zaměřené politice díky naší vlastní minulosti poměrně blízko, přiznávám se, že Rudí mě oslovili jen částečně. Snímek je nejzajímavější ve chvílích, kdy hlavní hrdinové poznávají ruskou revoluci zblízka v jejích počátcích, a pak i o pár let později, zbavenou všech příkras. Nicméně jak tady praví Rob Roy, na dané téma se mohl natočit dokument, jenž by možná divákům dal mnohem více, než tento rozvleklý snímek s poněkud neurovnaným scénářem. ()

Angerr 

všechny recenze uživatele

Zřejmě životní dílo herce a režiséra Warrena Beattyho. Životopis amerického novináře a socialisty Johna Reeda byl jeho vysněným projektem, s přípravami na něj (rozhovory s pamětníky, které filmem průběžně prostupují) začal již počátkem sedmdesátých let. Beatty se sám obsadil do hlavní role a film režíroval. Reed byl levicový novinář, který je dnes známý svými reportážemi z Mexické revoluce v desátých letech minulého století a hlavně knihou "Deset dnů, které otřásly světem". V té popsal Říjnovou revoluci, jejíž byl přímým svědkem. Tato ruská epizoda Reedova krátkého života a léta jí bezprostředně předcházející a následující jsou časovým pásmem filmu. Mexickou etapu připomíná jen úvodní záběr. Pak se přesunujeme do salónů, kaváren, hospod, knihami a zpola potištěnými papíry zaplněných bytů a na dělnická setkání, na nichž levičáci - umělci, novináři, straníci - a anarchisté rozebírají své postoje k socialismu, k postavení žen ve společnosti, k válce probíhající v Evropě a účasti USA v ní; baví se a žijí ve společenství, které tehdejší dobu pobuřovalo (Greenwich Village); v tomto prostředí se Reed setkává se svou životní družkou Louisou Bryantovou (Diane Keatonová). Jejich partnerský svazek a těžkosti, které provázejí soužití dvou inteligentních, vzdělaných, svobodných a ve společenském i politickém životě angažovaných lidí, tvoří spolu se zmíněnými historickými událostmi obsah filmu. Tyto dvě oblasti, partnerství (a později manželství) a politika se velmi citlivě střídají. Po jedné roztržce se pár rozděluje a teprve ruská revoluce, jíž jsou coby spolupracující novináři svědky, je znovu smíří. Tato "ruská" pasáž filmu je je jeho vrcholem - zejména scéna, při níž se Reed rozohní řečněním na bolševickém setkání, vrcholící pochodem revolucionářů městem za zpěvu internacionály, vlastní revolucí a smířením manželského páru, je pro mě jedna z nejúžasnějších ve filmu vůbec (ne snad proto, že bych byl sympatizoval s komunisty - naopak - ale tyto scény zobrazují revoluční nadšení a bláhové naděje lidí - tehdy se však jevící jako už-už dosažitelné - lépe než cokoliv zfilmovaného, co jsem kdy viděl). Po životním zážitku z revoluce se Reed definitivně stává politikem, zapojuje se do práce v rozštěpené americké Socialistické straně a znovu se vrací do Ruska. Chatrné zdraví ho ušetří zhroucení jeho snu, kterého si při druhé návštěvě začínal všímat, i když si ho nepřipustil ("Není to takové, jaké jsme si to představovali. Ale kdybys to teď vzdala, k čemu byl tvůj život?") Vyhnul se tak i ostudě (z dnešního pohledu), která potkala mnoho jeho souputníků, levicových intelektuálů - nekritickému obdivu k ruskému impériu. -- 'Rudí' mají velice kvalitní scénář. Dialogy jsou inteligentní a hutné, o některých replikách budete přemýšlet dlouho po skončení filmu. Na vrchol film vynášejí též herecké výkony - nejen hlavních představitelů Beatyho a Diane Keatonové, ale též řada vedlejších rolí je skvěle zahrána - např. Nicholsonův cynický básník a dramati ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Vražednou délku snímku Rudí zachránila především Diane Keaton, a to nejen svým hereckým výkonem, ale i oduševnělou krásou. Snad nikde jinde jí to neslušelo víc. Warren Beatty si dle mého názoru ukousl příliš velké sousto, které mu někde uprostřed filmu uvízlo v krku. Je až s podivem, že se relativně se ctí dobelhal k závěru. Tím mám na mysli hlavně jeho scenáristickou a režisérskou práci, herecky mu nemohu v podstatě nic vytknout. (60%) ()

Galerie (75)

Zajímavosti (10)

  • Warren Beatty a Diane Keaton spolu v době natáčení chodili. Dlouhý proces natáčení a mnoho emocionálních scén byli příčinou jejich pomalého oddalování se a mnoho členů štábů řeklo, že jejich vztah tímto filmem velmi utrpěl. Během uvedení filmu do kin již dvojice netvořila pár. (jezurka42)
  • Scéna, kde Pete Van Wherery (Gene Hackman) řekne Johnu Reedovi (Warren Beatty), že Louise Bryant (Diane Keaton) přišla o svou práci, se natáčela stokrát. Hackman Beattymu řekl, že stoprvní záběr už natáčet nebude. (jezurka42)

Související novinky

Zemřel herec Paul Sorvino

Zemřel herec Paul Sorvino

26.07.2022

Další smutná zpráva z filmového světa. Včera totiž zemřel také druhý slavný charakterní Paul Sorvino. 83letý veterán, známý pro hraní silných urostlých typů mužů, zemřel přirozenou smrtí ve svém domě… (více)

Zemřel skladatel a textař Stephen Sondheim

Zemřel skladatel a textař Stephen Sondheim

27.11.2021

Svět hudby přišel o jeden z velkých talentů. Ve svém domě v americkém Roxbury včera zemřel oceňovaný textař a hudební skladatel Stephen Sondheim. Médiím zprávu předal umělcův právní zástupce.… (více)

Reklama

Reklama