Švýcarák

Někteří lidé mají úžasnou fantazii, která jim umožňuje vytvářet dokonalá a zábavná díla. A pak jsou tu ti zakřiknutí vyšinutí homokokoti, co dokáží akorát tak uplácat ze zvratků, hoven a žluklého spermatu otravná až bolestivá psychopatologická megasvinstva, na nichž by si nejeden začínající psychiatr levou zadní sfoukl dizertačku. Já vím, každé zboží má svého kupce, a když se pozorně zadíváte na zdejší fotografii pana Šajsnerta, toho „famózního scénáristy a režiséra“, musí vám být hned jasné cílové publikum a také většinová skladba místních „filmových kritiků“. Opět červená čísla místo hnědých a já jsem znovu xmrti vyděšený! Ano, partička umaštěných, olysalých či olupených ufonů s extraordinérní percepcí abstraktně metaforických patopodobenství se zase jako každoročně vydala do Varů zaprdět nějakou tu projekci, v potemnělém sále si romanticky vzájemně nahmatala svá nevyvinutá přirození a kromě ulepených dlaní si tak odtamtud odnesla i spousty nevšedních esoterických zážitků z natolik obskurní velesračky, že má po ní soudný heterosexuální divák s nohama na zemi chuť na pár panáků čistého metylu, aby už nic takového nemusel v životě vidět znovu. Představte si, že se Tery Malík vydá s Iňáryjem na gejpárty, na rozjezd počichají trochu ředidla, vytuní to smaženicí z lysohlávek, pro perfektní navození „tvůrčí“ nálady si ještě píchnou Okenu a v tom kreativním opojení vydáví fantasmagorické preludium pošahaného sebevraha, neotřelé jako čerstvě posraná prdel a plné natolik existenciálně závažných pouťových mouder, že chudákovi frustrovanému škaredému panici po zhlédnutí nezbyde nic jiného, než mezi mačkáním jebáků a neurotickými záškuby měkkých tkání přemoudřele pokyvovat hlavou. Takže, jestliže nejste jedním z těch do zchytření masturbujících „snílků“, blahoslaveně šťastným majitelem mentální poruchy, fanouškem hnijícího Heryho Potrata či závodů motorových mrtvol s přeprďovanými dvoutakty, neumlátíte-li se smíchy při pohledu na někoho, kdo vyprděným kamenem zastřelí medvěda, nebo pokud prostě jen nemáte doma místo na boudičku pro slepeckého labradora, vyhýbejte se tomu důsledněji než vytahování nervů z osmiček bez umrtvení. To je totiž proti této odporné, trapné, nudné a vymatlané ultrapičovině naprosto bezbolestná, povznášející a obohacující zkušenost! Ač se to zdálo nemožné, Birdman tímto klesá na druhé místo a nejsmradlavější odpad, jaký jsem měl to ponížení kdy udělit, má zaslouženě nového majitele. Mučivější audiovizuální teror už si opravdu nedovedu představit! (02.10.2016)

Film o strachu z komunikace, o tom jak důležitý je mít přátele, jakož i osobu na kterou se můžete spolehnout a sdílet s ní všechny svoje pocity, zážitky a smutky, o tom jak důležitý je žít! Protože když tomu tak neni, budete se muset spolehnout na mrtvolu Harryho Pottera a hodně sraček (jak skutečných, tak životních)! Tématicky netradiční, humorem zdrcující, režijně originální a v jádru i tragická sonda do duše osamělýho člověka, podpořená geniálnim - byť nevyužitym - soundtrackem (Manchester Orchestra). (22.09.2016)

Už podle traileru bylo zřejmé, že to bude naprostá bomba a to samé se ukázalo i v celém filmu. Bizardní film, který to dokázal! Dokázal ve mě vyvolat ty pocity, které ukazují jen a jen na to, že se dívám na něco, z čeho budu mít dlouhou dobu dobrý pocit. Neskutečně vtipný a ta hudba, ahh... Výborný, prostě výborný... (22.10.2016)

Výnimočne v tomto prípade, ako vidím, sa zhodnem aj s takými užívateľmi s ktorými sa skoro nikdy nezhodnem! Neskutočne morbídne a nechutné. Myslela som, že rovno napálim odpad, ale faktom je, že mi v tom zabránila hlavná myšlienka filmu, ktorá podľa mňa je taká, že chudák retardovaný Hank má vo svojom živote tak málo lásky, pochopenia a ľudskej pozornosti, že mu ku šťastiu stačí aj mŕtvola. Akurát toho šťastia bolo akosi príliš a akosi sa mi z ich prejavov mužskej svornosti permanentne dvíhal žalúdok. Nie, že by som sa ani raz nepousmiala, ale čo je veľa... (03.10.2016)

Upřímně řečeno nevím, co zde mám vlastně napsat! Když jsem viděl trailer, tak jsem si okamžitě řekl, že tohle prostě chci vidět, i když jsem tak trochu tušil, že půjde o lehce zvrácenou bizarnost. A vlastně jsem se ani moc nepletl! Švýcaráku se rozhodně nedá upřít jeho originální a neotřelý námět, který na jednu stranu ohromí, na druhé straně trošku znechutí. Divák má možnost sledovat bláznivé dobrodružství trosečníka a jeho umrlčího kámoše, které se vyznačuje zejména naprostou neúctou k lidskému tělu a orgánům. Chvílemi mi to trošku připomínalo nějaký film od Gondryho (např. Prosíme přetočte), hlavně kvůli těm ručně vyrobeným kulisám, které měly napodobovat skutečnost. Posledních deset, patnáct minut bylo pro mě značně rozpačitých, jelikož se mi zdálo, jako by tam tvůrci ztratili dech a nevěděli, jak to všechno zakončit. Zkrátka film, který není pro každého, vlastně ani já nemohu říct, že by to byl můj šálek kávy a to mám černý a lehce nekorektní humor rád, nicméně i přesto doporučuji ke zhlédnutí, pokud chcete vidět něco, co jste doposud ještě neviděli. P. S. "If you don't know Jurassic Park, you know shit." (27.09.2016)