Cesta do Indie

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)

Mám pocit, že k filmu snad chyběl jen ventilátor nad hlavou a sklenice vody, protože z toho čišelo děsné tropické horko. Bílý lidé na pozadí britské nadvlády, (převážně Britové) jsou zde líčení jako vytříbenost sama, ale i jako pitomci. Zatímco Indové všeobecně jako milující a dobré bytosti ve zlatém balení. Občas to budilo bezděčný úsměv. Nicméně, ale teď už vážně, takto to hodnotit by bylo asi něco nedořečeného. Barvitý pohled na koloniální Indii mě opravdu upoutal řadou podmanivých scén. V jistém smyslu zde hezky zazněla pěkná poselství především snášenlivosti a porozumění. David Lean ani zde nezůstal nic dlužen své pověsti. Dost dobrý film, dá říct, že vytěžil z literární předlohy skutečně maximum. (04.01.2015)

To jak Lean v první polovině vykresluje kulturní, společenské i podnební rozdíly Indie a Británie je obdivuhodné. Dostane na přeplněná hlučná nádraží a tržiště, ohromí exotičností, usadí strojenou stoickou britskou nadřazeností, polije potem pod žhnoucím sluncem stejně jako na kost promočí během monzumových průtrží... Do toho vykresluje charaktery různých společenských i náboženských postavení, nechává na pozadí bobtnat pomalu sílící revoltu a dává do kontrastu pochopení a upřímný zájem versus "nevědomou xenofobii". A dokud se ony třecí plochy jen tak mimochodem ukazují (à la záběr na vlak jedoucí dechberoucí krajinou, který pomalu klesá pod oblouky viaduktu, kde se bez střechy nad hlavou tísní desítky Indů "podřadných" kast) a nedeklamují, tak tomu není co vytknout. Jakmile se to však v polovině překlopí v čistě komorní deklamování bez ukazování, tak zbývá "pouze" strojená divadelní hra s vynikajícími výkony. (09.05.2020)

Viac krát som počul výrok, že D. Lean je skvelý rozprávač príbehov. Dokázal to aj tu, a možno o to viac, pretože tento príbeh nemá nejakú extra silnú zápletku. Prvá polovica filmu je v podstate stále iba zoznamovacia a iba veľmi pomaly sa približujeme k momentu, ktorý má byť vrcholom filmu. Priateľský výlet, v ktorom Ind zavedie dve Angličanky na zaujímavé miesto sa rýchlo zmení na drámu. Stačí chvíľka nepozornosti a v hre je Indov život. Na krku má obvinenie zo znásilnenia, je zatknutý a v súdnom procese mu hrozí prísny trest, možno i ten najvyšší. Na výstrahu. Napriek pomalému tempu, typickému pre Leana, som sa nenudil a film pekne odsýpal. Lean vždy dokáže popri filme ukázať aj iné kultúry, iné svety, zvyky a o to je film pestrejší. Film je samozrejme o niečo slabší ako maestrove najslávnejšie kúsky ako Lawrence z Arábie, Doktor Živago či Most cez rieku Kwai, ale stále ide o kvalitný film. 80%. (17.11.2014)

Posledni film Davida Leana a zaroven jeho jiz pate 3-hodinove epikusu v rade. Tentokrat se vydal do Indie a ten vylet rozhodne stal za to, uz to exoticke prostredi v kombinaci s jeho velkolepe pojatym vizualem je zaklad na kterem se daji stavet velke veci. Cely film je znacne umelecky pojaty, nektere sekvence brouzdaji az do mysterioznich sfer viz. navsteva opiciho sousosi uprostred jungle, ma to vysokou chytlavost, zajimavy pribeh, i par hereckych lahudek (lahudkovy Alec Guinness k nepoznani v roli hindu svetce). Jak jsou hodnoceni nekterych Leanovych epik prepiskle, tak Cesta do Indie mi naopak prijde jako lehce nedocenene a velmi vyzrale dilo na sklonku kariery vyjimecneho reziera. Je skoda, ze ho kritika predchoziho filmu Ryan's Daughter (1970) zdeptala natolik, aby si vzal az 14ti letou pauzu od filmovani, behem ktere mohl podobnych del vytvorit vic, ale alespon se jeste ve finale vratil aby nam pred definitivnim odchodem naserviroval tuhle lahudku. "My philosophy is you can do what you like... but the outcome will be the same." 8/10 (07.07.2012)