A dýchejte klidně

Pitomé sociální porno (chudá single matka, státní správa, uprchlice, drogy, homosexualita), které sbírá scénáristický berličky jak Pokémony. Babetida Sajdo je redukovaná na pouhý nosič útrpných výrazů, lidi se náhodně potkávaj, jako by celej Island měl na šířku padesát metrů a pořád se kolem potuluje blonďatej fracek, který rozdává trefné příměry na počkání. "A kdo rozhoduje, že ty kočky mají žít v klecích?" Bože! (08.04.2019)

Tichý a klidný film bez dramatických momentů. O to tady ale nešlo. Tady někdo chtěl ukázat, jakým směrem směřuje současná Evropa a donutit diváka přemýšlet, jestli jsou přistěhovalci obětní beránci. To nejsou ani náhodou a filmu dám čtyři pecky jen za obě hlavní hrdinky, které svoje příběhy sehrály výborně. (15.05.2019)

[KVIFF] Nemluvil bych vyloženě o špatném filmu. Ale lehce spíše o nudě. Film má jasné poselství, které je zajímavé, dobré a zajímavé. Problémem je, že zorientovat se přímo v příběhu je někdy nelehké a postavy si mnohdy dělají nějaké své záležitosti, až podivuhodné, které na příběh nemají žádný vliv. Pro mě jde vlastně o úplně první historicky autorský islandský film. Moc jich vlastně ani není. V tomto ohledu to beru pozitivně. Ale hodnotím zde hlavně to, jestli mne příběh a film samotný nějak zaujal. A bohužel musím odpovědět negativně. Ve výsledku mi nepřijde, že bych viděl něco extrémně výjimečného, což se u jiných filmu říci dá. (08.07.2018)

„Tys vyhrála v loterii?“ - „Ne tak docela.“ Hlavní hrdinka to opravdu „vyhrála“. Její minulost sice můžeme odtušit jen z náznaků, ale teď má zjevně hluboko do kapsy. A když už získá práci, díky snaze dělat ji správně spustí nečekaný sled událostí…Poměrně depresivní věc, těch záchvěvů naděje v ní moc není. Island samotný také není vykreslen nijak růžově, ať už v otázce systému či počasí (neustále prší a fouká vítr, jehož chlad se přenáší až na diváka). Potud spokojenost…nebýt „drobného“ detailu, že se mi moc nedařilo vytvořit si silnější vztah s postavami (nejen proto, že se mi hůř sympatizuje s tím, kdo si není schopen nastavit budík a nechává drogy v dosahu dětí, ehm), takže napojení na ně byla spíš chvilková. Samotné téma mě pak nechalo poměrně chladným (krom koček v klecích, ta lacinost mě až rozesmála). Asi chápu důvody, proč do toho Netflix šel, ale snahu oslovit zahraniční festivalové publikum (Sundance) jsem cítil až moc. Uggadótir mě svým celovečerním debutem příliš nenadchla, takže dávám jen slabší průměr. (17.11.2019)

Tak nějak mě opravdu nebavilo sledovat ani africkou uprchlici ani tu islandskou trosku, bydlící v letitém Golfu. Když pominu to, že nebyla zrovna vzorem dokonalé matky - samoživitelky, tak se většinu filmu chovala jako p***a. A popravdě ten konec...jako vážně?? Jako fakt vlezla někam do kanclu a ukradla pas? Nebo co to mělo být? Popravdě řečeno stěží najdu důvody i pro tu jednu hvězdičku. (01.02.2020)