Spasmo

Temný příběh je zpočátku jednou velkou halucinací, mozaikou roztříštěnou na tisíc kousků. Neřekl bych, že jde o čisté giallo, film jen místy využívá postupů pro giallo typických. Tísnivá atmosféra je umocněna skvělou kamerou, která si všímá detailu (oči, nůžky, krev) a současně předkládá nápadité kompozice, barvou (červená vede, ale také světlo a tma mají důležitou roli) a Moricconeho místy nepříjemnou až psychadelickou hudbou. Když si myslíte, že je vám jasné, proč se všechny ty podivnosti Christianovi dějí, přichystá režisér ještě nejedno překvapení. A nakonec se vysvětlí i podivné figuriny žen, co se během filmu porůznu objevují. Těžký a delší rozjezd se v jisté chvíli zlomí v jízdu v autě bez brzd. Poslední tušené minuty jsou příjemným potvrzením, že se konečně divák naladil na stejnou vlnu s panem režisérem. (19.03.2014)

Hlavnému hrdinovi sa dejú prazvláštne veci a do jeho života vstupujú podivné individuá. Je blázon on, alebo je to celé úplne inak? Lynch na taliansky spôsob s celkom zaujímavým záverom. Výsledok je ale dosť solídna nuda a zaujali ma len parádne umelé figuríny mladých žien, ktoré boli krásne strašidelné. Naopak herci boli úplne katastrofálni (to, čo tam stvára Suzy Kendall je veľa aj na talianske pomery). (30.11.2020)

Dosť možno umelecky najambicióznejšie Lenziho giallo, kde tentokrát to sedemdesiatkové hodnotenie zaokrúhlim hore, čisto kvôli spravodlivosti. Explicitne zobrazených vrážd sa síce spočiatku nedočkáme, ale obesených figurín tu nájdete ako nikde inde. A nakoniec príde aj na nejaké to škrtenie, netradične ale v jednej osvetľujúcej rapidmontáži. Lenzi asi najlepšie pripravil šokujúcu pointu, ktorá má ešte jeden špeciálny dovetok. Spasmo pôsobí aj napriek svojej pomerne chaotickej zápletke celkom zovreto a ucelene. (15.10.2021)

Umberto Lenzi sice nebyl kdovíjak áčkový tvůrce, ale do giallo žánru se mu povedlo udělat několik pamětihodných zářezů. A to Spasmo vlastně ani není úplně klasické giallo (první vražda se odehraje přibližně po hodině filmu), děj je vystavěn poměrně kostrbatě, prapodivně se skáče ze scény do scény a chování postav je chvílemi docela WTF. Spasmo je vlastně dost velký bizár. Každopádně ke konci zjistíme, že ta roztříštěná kompozice z hlediska vývoje hlavní postavy vlastně dává smysl, a ať už to byl tvůrčí záměr či neumětelství, dotváří to dobře mysteriózní atmosféru, kdy opravdu nevíme, oč tu běží. (23.07.2019)

Tak tohleto je šílený kousek, to je něco tak nepochopitelného, nepředvídatelného, matoucího, a nakonec i frustrujícího, že sem si zprvu myslel že snad sleduji '70 Lynche, ještě teď jsem v rozpacích a film ještě pořádně nevstřebal a ještě hodně dlouho mi to všechno bude vrtat hlavou, jako ostatně nejspíš všem zarytým giallo fanouškům a nejen těm. Každopádně už teď mohu napsat že je to Lenziho patrně nejkrotší '70 film (bez větší krve, sexu i extrémního násilí,ale nějaké ty giallo standarty se tu přesto najdou), ale také asi nejvíce psychologický, nejtajemnější a těch dalších různých nej se to tady jen hemží podobně jako nejrůznějšími překvápky. Ale uznávám je to kus velké a dobré kinematografie (hlavně režie a nápaditý, opravdu hodně spletitý a svým způsobem i nemocný scénář), báječná stylizace, kamera, umístění, herecké výkony, to vše je tu opravdu velké. Škoda že Ivan Rassimov, velký herec taliánského kina, se tu objevil až v poslední půl hodině. Jak píše Kusko.t2, už od první scény na pláži, zjistíte že tu něco nehraje a z každým dalším okamžikem, včetně všech záhadných osob, jejich charakterů a motivů, se vám to bude jen potvrzovat, kdy nakonec v poslední vynalézavé třetině, to dá všechno nějaký smysl. Skvělé, ani mi nevadil nedostatek násilí a nahoty, vůbec tím film nijak zvlášť neutrpěl a neztratil. (03.03.2011)