Muž z prvního století

Podle informací v zajímavostech se jedná o první původní český sci-fi film (zřejmě nepočítaje Krakatit nebo Vynález zkázy coby adaptace starších literárních předloh) a jeho největší hodnota z dnešního pohledu je nejspíš právě ta historická. Oldřich Lipský se svým tvůrčím týmem načrtl to, co o dva roky později předvedl do dokonalosti Jindřich Polák v Ikarii XB-1. Atraktivní vizuální triky v podobě nadčasových strojů umožňující něco jako videohovory nebo antigravitační pohyb muže v budoucnosti tu jsou, stejně jako elektronická muzika světového průkopníka-skladatele Zdeňka Lišky. Je tu ale bohužel dost naivních "typických českých" vtípků z pera Macourka a Lipského, které si tu dle mého názoru mohli odpustit, jako například záhadně sypající se knedlíky z pokaženého stroje nebo využití mluveného robota na odříkání jazykolamů (Popocapetetl). Vlastně již samotný naivní příběh, kde jakýsi čalouník neopatrně stiskne tlačítko a stane se nedobrovolně astronautem je nejspíš dalším důvodem, proč narozdíl od tří výše zmíněných (mezinárodně známých) snímků představuje Muž z prvního století spíše zapomenutou kuriozitku. Valná účast Kopeckého, Menšíka a Hlinomaze v každému druhém nebo třetím titulu své doby mě až na výjimky nepřekvapuje. Mou pozornost zde z hereckého obsazení upoutává všeuměl Otomar Krejča, tentokrát nezvykle v sci-fi žánru. 60% (03.12.2017)

Reálně socialistická scifi komedie a la Oldřich Lipský aneb kdy zvítězil socialismus v Lucembursku? Zajímavý námět je docela levně namontován na agitku dokonalé a dokonale rovné společnosti, ve které se pohybuje jeden neuvěřitelně zkažený a zkrznaskrz špatný kapitalista v úžasném podání Miloše Kopeckého. Právě on je jediný důvod, (pro mě) pro jaký stojí Muž z prvního století za shlédnutí. Zajímavé ve srovnání např. s americkým The day, when Earth stood still. 50% (29.11.2006)

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. (24.07.2023)

Herecký koncert Miloše Kopeckého, který ani 508 let po Sputniku nezapře svůj "osvědčený šarm". V beztřídní společnosti začne statečně shromažďovat majetek, škodit, závidět, chlastat a vůbec to rozjíždět na všech frontách, jen aby z pobytu v jiném čase vytřískal maximum. Scénář v podstatě neexistuje (je velmi prostinký), z pobytu sobeckého maloměšťáka z 20.století v dokonalé budoucnosti bez špatnosti však vyplývá dlouhá řada dost vydařených vtipů. Navíc stavby, zvuk a animace jsou natolik prehistorické, že rámec komedie ještě podtrhují. Kopecký řádí jako tajfun, zábava jak má být. Když prchá v raketě zpět do 20. století, vykřikne ještě: " Na co jsou mi vaše možnosti, když je mají všichni!". 80% (19.10.2011)

Je to taková "kritika doby" a postava Josefa byla Miloši Kopeckému napsaná na tělo a výborně si s ní poradil. Film byl původně natáčen pod názvem Zavinil to Einstein ale nakonec byl změněn. Režisér Oldřich Lipský nakonec jméno známého fyzika použil ve filmu: Zabil jsem Einsteina Pánové. Při natáčení pomáhala artistická rodina Berouskových. Sympatickou psychiatričku Evu hrála Anita Kajlichová, která působila v souboru Laterny Magiky ovšem hereckou kariéru neudělala. Na filmu se dále podíleli architekt Jan Zázvorka, trikový kameraman Vladimír Novotný a výtvarnice kostýmů Ester Krumbachová. (25.12.2008)