Childhood's End

Konec dětství je jednou z těch knih, které jsem chtěla vidět zfilmované, ale nedokázala jsem si to představit. Už chápu proč. Ona je totiž sama o sobě na konci dost těžko pochopitelná. Dokud se všechno točí kolem Overlordů a jejich dohlížením nad lidstvem, všechno šlape jak na drátkách (včetně onoho překvapení kolem jejich vzhledu). Jenže na konci knihy se dostáváme blíž k mysticismu než ke sci-fi, a to je ve filmovém zpracování problém, protože postrádá tu omáčku okolo, kterou si může dovolit kniha. Nedokážu si představit, co si z tohoto zpracování odnese divák neznalý předlohy. Nicméně mají tvůrci můj obdiv za to, že se do té knihy vůbec pustili. Postavy jsou upravené pro větší přehlednost, ale stejně si myslím, že je jich tu na tak malém prostoru, jaký poskytuje minisérie, moc. Třeba linie s bývalou ženou ambasadora mi přišla zbytečná, prostor mohly dostat jiné věci (víc času na planetě Overlordů nebo odosobnění dětí). Takže dávám body za odvahu pustit se do toho příběhu i za důstojné zpracování, jen škoda, že na tak malém prostoru nemáme možnost vytvořit si vztah k tolika postavám a že se nepodařilo otisknout sem ducha předlohy, moc se hrálo na efekt a chyběl tomu přesah. (10.01.2016)

Bohužel značně nevyužitý potenciál. Minisérie se utápí v roztahané a ubrečené romanci, která má pramalý význam pro celkový děj. Čekal bych víc otázek, víc zamyšlení nad příchodem pseudo božské bytosti a hlavně více o životu v utopické civilizaci... Místo toho se dočkáme jen trapného křesťanského fanatismu, který ani není moc objasněný. Obecně spousta témat je jenom nakousnuta a nedovysvětlena upadají do zapomění. První část ještě drží diváka v napětí, v druhé přechází do patetického prorockého mysticismu, který nám úmyslně autoři ještě víc zahalují blábolama, které nedávají smysl. V poslední části se konečně začne taky něco dít, ale úkáže se scénáristická slabost , když "vědátor" Milo totálně selhává a jeho myšlenkovým pochodům jsem se musel jenom chechtat. Úplný závěr bych označil za vpodstatě nepochopitelný a neuchopitelný, ale to tak bývá, když se začnete zabývat metafyzikou. Předlohu od A.C. Clarka jsem nečetl, ale tak nějak si tipuju, že mimo počáteční "invaze" a závěru si scénáristi moc od autora nevzali, jelikož mi to chvílema přišlo jak když se koukám na jeden ze sta podobných produktů americké filmové/tv tvorby. (19.12.2015)

Skvělá myšlenka a obrovský potenciál utopený v příšerně laciném a odfláknutém provedení. Neustále se nám snaží předkládat nějaká dramata, cliffhangery a napětí, načež se na to vždy po chvilce vykašle. Mnoho zajímavých situací a scén tak vyšumí a zůstane pouze jakási nesnesitelně roztahaná "romance" o ničem. Třetí díl byl v tomhle asi nejhorší a místo velkého finále to byla hrozná nuda. To už jsem se uchýlil i k přeskakování scén. Scénář obecně byl hrozně odfláknutý a člověk si kolikrát říkal jestli jsou ty postavy vůbec normální. Hlavně černoch Milo. Herci jak z ochotnického divadla tomu moc nepomáhali. Snad s výjimkou Charlese Dance, který působil skvěle i v té silikonové masce. (01.04.2024)

Možno trochu škoda béčkovitosti prvej a druhej časti, nakoniec sa totiž ukazuje, že Childhoods end je celkom husté filozofické sci-fi s mnohými motívmi. Každá časť je o niečom a niekom inom, i keď postavy zostávajú, stále sa sústredíme na inú. Záverečná časť je veľmi slušný odvaz, pozrieme sa aj na planétu overlordsov a postupne zisťujeme, o čom to celé je a prečo sa zavrhli postupne témy, ktoré séria načrtla. Seriál má nepredvídateľný vývoj, takže pokiaľ si po hodine budete myslieť, že bude o našom odmietaní mierovej spoločnosti, cez druhý diel, že je o jednom skutočnom náboženstve, tak záver sa posunie ešte niekam úplne inam. V mojich očiach je každá časť lepšia a lepšia, takže priemer mi vychádza na 80%. Design mimozemšťanov je myslím veľmi vydarený a napriek tomu pôsobia veľmi sympaticky a ich chovanie je logické. (10.10.2016)

Tak trochu bílá vrána mezi dnešními televizními scifíčky, které jsou prakticky do jednoho akční, hororové nebo jinak ulítlé. Childhood's End je pomalá filozofická záležitost, která navíc ani nemá happy end (přinejmenším ne jednoznačně jásavý). Za tuhle odvahu a ambici má u mě obrovský napuchlý palec nahoru. Ale pět hvězd dát nemůžu. Filozofická sci-fi by sice asi měla být pomalejší než akční trhák, ale nikdo mi nenamluví, že musí mít nutně tempo kontinentálního driftu. Bez těch nekonečných zahloubaných pohledů a zasněných záběrů krajin a tváří mohli tvůrci smrsknout celý seriál ze tří na dva díly. A o nic bychom nepřišli. (12.09.2016)