Moulin Rouge

Pokud Tyler říká "kýč jako bič", pak tvrdím, že je příliš měkký - tohle je Kýč Jako Prase. Je to ovšem kýč zcela záměrný a promyšlený, držící se jedné lajny a frčící po ní zběsilým tempem skrz jednotlivá - pokud už ne ÚŽASNÁ, tak aspoň pozoruhodná - taneční a pěvecká čísla s rozdílnou míru pompéznosti a rozmáchlosti ke tragickému konci, který je divákovi odkryt hned na začátku, aby ho nic neodvádělo od té podívané a hudebních experimentů, které vás někdy přinutí vyprsknout právě konzumované pitivo, a jindy se zase uznale zasmát, jak se to těm šmejdům zatraceně moc povedlo. Osobně jsem nejvíce fascinován Jimem Broadbentem aka Zidlerem, protože tato postava mě definitivně přesvědčila, že sympaťák Jim je Mistrem svého řemesla, a že vymlaskne jakoukoliv roli způsobem, kdy herec splyne se svou rolí a vy jako divák věříte, že tohle je ta postava, a ne někdo, kdo ji hraje. Skoro stejně moc, ale úplně jiným způsobem jsem pak fascinován stále trvající existencí jednoho z největších omylů v dějinách kinematografie, který se jmenuje Richard Roxburgh. Jeho stylizace a jí odpovídající výkon úlisného cholerického zlokašpárka z červené knihovny sedí Moulin Rouge jako jistá část těla na jistou nádobu (a tím nemyslím prst na zkumavku), jaké bude ovšem divákovo překvapení, když stejně trapnou kreaci (byť s jiným akcentem;)) uvidí v óbrspektáklech Liga Výjimečných a Van Helsing (v němž si jeho Australstvo střihlo dokonce samotného "arciďábla" Draculu). To už zkrátka nemůže být náhoda, a je-li to právě Moulin Rouge, kde tohoto pána vidíte už poněkolikáté, řeknete si už jednou provždy, že je to skutečně jelito. To jsou už dvě definitivy pro tento film, kde vzít třetí, abychom to dovršili? Tango de Roxanne je definitivní pohřeb pro Stingovu uječenou původní verzi, a taneční scéna, která onu píseň doprovází, je jedním z nejlepších kusů, které kdy byly ve filmu předvedeny. Skutečně je to tak jako to hraje Argentinec Jacka Komana - vášeň, touha, zloba, zcela zničující emoce. Extra DVD bonus s několika úhly kamery a bez prostřihů posouvajících příběh (jakkoliv jsou ve filmu působivé) je naprostá extáze, stejně jako plná verze předváděné scény Spektakulárního muzikálu. Špička, špička, špička. Jenže on film není jen o předváděné technice a emocích, které jsou v něm na plný kotel hrány. Je to i tom, jak vás film vtáhne a jak s vámi zamává, a to je bohužel u této naivní pestrobarevné hříčky až hrozivě omezeno, aspoň pokud máte chromozomy XY:) I přes jednoznačné doporučení k vidění dávám 70% a nic na tom nezmění ani představa Satine s jezdeckým bičíkem;) A ano, vím, že jsem se o spoustě věcí ani slovem nezmínil - to je jedna z výhod toho, když píšete komentář jako tisící uživatel a tak dobře se před vámi vyjádřilo tak moc lidí. No dobře, tak jo - Ewan McGregor fakt dobře zpívá, ale to můžete vidět i v jiných filmech - a bohužel ne ve Fantómovi Opery, který by mu zatraceně "slušel". Et fin. (25.12.2010)

"Jsem kurtizána. Platí mi, že říkám mužům to, co chtějí slyšet." Tak to se u mě děvče stav a kdybys v tom neměla jasno, tak jsem krásný, urostlý, bohatý a zábavný nadsamec, který umí se svým nádobíčkem zázraky. Dobře se to nauč a neflákej se s tím chudákem Christianem, který se do prostředí dekadentní Paříže moc nehodí. Zato já se tam hodím perfektně, protože umím ve fraku a s cylindrem parádně pařit na Smells Like Teen Spirit a užívat si hudby, tance i báječných choreografií. V čem mám rezervy, tak to je "velká" láska, v té jsem zkrátka slabý, takže dávám přednost takové té průměrné, té, co nezabíjí a dá se udržet celý život. Takovou však v Moulin Rouge nenajdete. (14.02.2017)

Čisto (a ešte raz ČISTO) formálna záležitosť s úchvatnými zábermi, výbornými hercami a nulovým obsahom. Ak má byť to čo chce film povedať All you need is love potom ďakujem, to poznám aj z rozprávok. Vizuálna stránka je fakt bombastická ale to je asi tak všetko . Nemám moc rád muzikály, ale ak muzikál tak buď Spievanie v daždi, Interstellu 5555 alebo South Park ! (28.12.2004)

Muzikály já obecně moc nemusim, protože mi přijde, že zpěv je upřednostňovanej před dějem a v záplavě všech těch písní nakonec nevim o co v tom filmu šlo. To je tak trošku případ Moulin Rouge, ale tady je naštěstí ten děj tak jednoduchej, že tady nebyl žádnej větší problém se v tom zorientovat. Na druhou stranu jsou ale v muzikálech většinou fakt krásný písně, který do děje pěkně pasujou. tady je to ale taková dost vykrádačka všech možných písní, škoda, že nebyly napsaný nějaký přímo do tohohle filmu, ale i tak se to pěkně poslouchá a koukat na zpívajícího McGregora je fakt zážitek, docea by mě zajímalo, jestli to fakt zpíval on. Stejnětak je zážitek koukat na Nicol Kidman. Baz Luhrmann se toho zhostil fakt pěkně, ale někdy mi přišlo, že z toho dělal až trošku moc velkej vizuální cirkus (27.12.2006)

Muzikálům se snažím obloukem vyhýbat a proto jsem si nechala ujít i Moulin Rouge. Pokaždé mě totiž nesmírně nudí zdlouhavými písničkami, ze kterých v kombinaci s mluveným textem prostě čiší jakýsi nezáživný kýč. Moulin Rouge je přímo synonymem kýče. Ale to byl očividně záměr a tak se to vyvedlo. Nechala jsem se unést krásným romantickým příběhem a skvělým podáním moderních písniček (především potěšila Nirvana a Kiss, i když I was made for loving you se tam jen mihla) a výsledkem je nadšení. Lituji snad jedině toho, že jsem tak dlouho odolávala. Přesto to není to úplných sto procent, protože to chvílemi přeci jen bylo zdlouhavé, ale za krásnou Nicole Kidman, Ewana McGregora a jejich božské hlasy trochu nadhodnotím :) (10.11.2012)