Nebeské dny

Tohle je třetí film Terrence Malicka, který jsem viděla a třetí film, kterým mě naprosto uchvátil. Krásný film o životě, snaží se zobrazit realitu, úžasné zobrazení anděla a démona v každém člověku. Příroda je zde veledůležitá, to už je ale ve filmu Terrence Malicka samozřejmostí, stejně tak úchvatná kamera. Krásná hudba, především ústřední motiv se mi hned dostal pod kůži. Vážně příjemné herecké obsazení. To plné hodnocení dát musím, protože opět se režisérovi podařilo mě na 95 minut dostat do jiného světa a přivést k zamyšlení. A teď už mám jasno, Terrence Malick patří do mé top 10 režisérů. (21.08.2011)

Režijný štýl T. Malicka je cítiť z každého záberu a do dnešného dňa sa ho Malick nepokúsil zmeniť. A myslím, že ani netreba, pretože takýto prístup je ojedinelý a ihneď identifikovateľný. Krásne zábery prírody podfarbené hudbou a dialógov trochu viac ako som zvyknutý v jeho posledných filmoch. Rozprávať zložité a spletité príbehy , to Malick asi ani nikdy nechcel. Dej je jednoduchý , forma ako obvykle víťazí nad obsahom a otázky o zmysle života už jednoducho k Malickovi neodmysliteľne patria. Morriconeho hudba filmu veľmi pomohla. 80%. (18.08.2011)

"Nebesa (a obilná pole) vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou." (Ž 19, 2) "V tomto světě jste cizinci bez domovského práva." (1P 2, 11). Zejména o tom dvojím ke mně mluvily Nebeské dny: o tom, že svět je krásný a o tom, že v něm nejsme doma. V příběhu skoro banálním (jehož prostota je však záměrná, neboť Malick chce - a umí - točit filmy rozjímavé nebo ještě spíše kontemplativní) střídá iluzi spočinutí skutečnost ztráty. Ona chvilková hra na ráj byla zaplacena mravním kompromisem a neobešla se bez následků. Režisér však své hrdiny nesoudí: tohle není "kino morálního neklidu", ale meditace o samotě a blízkosti, o domově a putování. Přičemž roli určitě ne vedlejší tu hraje až bolestně krásná, prostá krajina, jež nutí žasnout. (01.06.2011)

Vizuální vypravěč Terrence Malick už ve svém druhém filmu předvedl to co mu jde nejlépe, poetické vyprávění skrze nádherné obrazy. Obyčejný příběh s mladým Richardem Geerem, ze kterého si divák odnese převážně překrásné obrazy (většina scén se odehrává při východu či západu slunce) a minimalistickou ale působivou hudbu. Komu se líbí vizuální styl Malickových filmů, určitě by si měl tímto snímkem doplnit vzdělání. To pravé kouzlo jsem však našel až v jeho snímcích po 20-ti leté tvůrčí pauze. (14.08.2011)

asi bych měla začít víc milovat pole, lány s obilím, koroptve a kobylky .. protože jinak je film pro mě příběhově plochý a nějak nezajímavý .. ani životní drama milostného trojúhelníku nějak neburcuje k emocím .. za mě průměr, kamera je opravdu výborná, ale jenom z obrázků obilných klásků a poskakujících pejsků to u mě neprojde .. (02.07.2011)