Jumanji: Další level

Maličko přeplácaným dojmem působící, na mušku si beroucí důchodový věk (známých hereckých veteránů), ovšem stále ultra bláznivá herní adventura, která starou známou zábavnou partu vrhá do nové a inovativně pojaté úrovně druhých pokračování. O pověstné pýří na hýždi Karen Gillan, kterému se podařilo uniknout přísnému holícímu procesu, je tenhle sequel horší než předchozí obnovený příspěvek na téma Jumanji. Ovšem přece jen se musím pousmát, když si vzpomenu na upachtěný originál z roku 1995 s jeho režisérem Joe Johnstonem, který si tenkrát myslel, jak to má celé bláznivě a sofistikovaně zkomponované a trikově ohromující, což samozřejmě není pravda, a o to víc se to potvrzuje, když to srovnám s o 25 let pokročilou technickou úrovní a režijní invencí Jake Kasdana. Ten se vrátil i se stejným scenáristickým tandemem a s neměnou hereckou partou. Oproti předchozímu dějství však tentokrát došlo k tomu, že o civilní čtyřčlennou partu z reálného světa divák neprojeví takový zájem jako kdysi, neb ta z videoherního světa má jasně navrch. A když se navíc scenáristé spolu s režisérem naprosto utrhnou ze řetězu, má divák na dvě hodiny postaráno o pořádný nášup zábavného až šíleného dění. Je naprosto zásadní, že původní videoherní parta zůstala zachována a stále mezi sebou vtipně komunikuje, jejich avatary navíc tentokrát dostaly tabulky s jejich přednostní a slabinami. Zápletka o záchraně herního světa Jumanji v záplavě šílených nápadů a dokonalých triků místy skoro až zaniká. Přebujelé výměny těl, armáda rozzuřených primátů, ale také dojemné chvilky spojené s drobným zamyšlením se nad těžkým údělem stáří, to je takový malý výčet toho, co diváka čeká a nemine. Dwayne Johnson, Jack Black, Kevin Hart a ve velkém popředí Karen Gillan se pohybují od vyprahlé pouště až po zasněžené hory, kde to na ně urputně zle vybaluje maniakální zloduch, co jim kazí idylický pobyt v herním světě a kterému budou muset zatnout tipec, aby byl od něj klid. Nutno uznat, že tentokrát Madison Iseman a spol. nemohl v takové herecké konkurenci zaujmout, a to jsou k dispozici ještě prima dědci Danny DeVito s Danny Gloverem, tedy jejich vědomí v avatarech. Tento díl beru coby důstojnou rozlučku se značkou Jumanji. Určitě ještě není vyšťavená, ale znáte to - v nejlepším a nejbláznivějším levelu se má přestat. 9/10 (18.03.2020)

Jednička velice příjemně překvapila, dvojka logicky postrádá moment překvapení a obecně jsou dvojky téměř vždy horší. Toto však není důstojné pokračování á la "Víme, že lepší než jednička to nebude, ale dělali jsme, co jsme mohli". Ne. A objektivně to není dvojhvězdičkově špatné. Ale neskutečně mne dvojka Jumanji urážela absolutně nulovou snahou... o cokoli... Scénáristé prachsprostě vytáhli z šuplete svazek "Generické pokračování jakéhokoli filmu" s poznámkou autora "nulové nároky na intelekt, jen změňte jména postav" a voilá - další level je na světě. Ať chcípne Hollywood s takovýmito filmy... 40% (07.12.2019)

Jde o další díl videohry , která účastníky přenese do jiných světů. Vnukovi furiantsky radí v milostných zmatcích Danny DeVito. S chutí, jiskřivě, rošťácky; člověk v jeho přítomnosti vyloženě pookřívá a těší se na každý výstup. Většinu času si dědečka po jeho proměně rezervoval Dwayne Johnson, nejlépe placený hollywoodský aktér, který však hrát stále neumí – a ve srovnání s DeVitem to bije do očí. Díky DeVitovi konečná známka přece jen doplazí lehce nad průměr. Film nikam nespěchá, do značné míry se odehrává v dialozích, kdy hrdinové upřeně hledí směrem k trikovému plátnu a zpravidla své tlachání uzavřou větou, kterou při její desáté repríze přestane divák už počítat: „Padáme odsud!“ Dvouhodinový prostor by potřeboval větší dávku originální dobrodružné akce; nejlépe žánr naplňují scény se zvířaty, ať už parta prchá před pštrosy, domlouvá se s velbloudy nebo na visutých mostech bojuje s tlupou mandrilů. Na rozdíl od předešlého filmu zasazeného do džungle se tentokrát putuje přes písečné duny do vysokohorské pevnosti zlosynů, kteří mají povšechný vzhled zarostlých barbarů mávajících sekerkami. Pohříchu pohledné ledové finále už je příliš mechanicky digitální, nemluvě o všeobecném vyznávání, smiřování, loučení a dojímání. Na druhé straně musí být člověk rád, že hráčů Jumanji není víc a že každý může být „zabit“ nanejvýš třikrát; jinak by se snímek určený čistě pro kratochvíli neskutečně vlekl. (24.03.2020)

Více postav, více digitalu, více exteriéru, ale to hlavní, více kvalitního scénáře to na just ne. Už dlouho nepamatuji tak zloduhavý a nudný finále. Ha ha monenty jsou tady těžce nedostatkové zboží. Z filmu jsem cítil jediný nevadí že uděláme další zbytečný pokračování, hlavní když budou zlaťáčky. (04.12.2019)

Jumanji: Další love. Kasdan kuje své železo, ale už je žhavé jen v maličkostech. Výsledkem je tuctová rodinná zábava na jedno použití, které by už vzhledem k vyčerpanosti námětu slušel závěrečný nápis Game Over, nicméně ti pštrosi v ulicích ve stylu originálu z roku 1995 něco takového nenaznačují.. Apropo, ve Hře o trůny Ohař remizoval s Horou, tady ho jednoznačně porazila Skála. Ani si netroufám pomyslet, co by s ním provedl Benny Hill.. (03.03.2020)