VOD (1)
Obsahy(1)
Populární tatínek z filmů Marie Poledňákové i legendární Hamlet v režii Miroslava Macháčka slaví v srpnu 2018 sedmdesát pět let. František Němec ztvárnil za půl století své herecké kariéry stovky divadelních, filmových a televizních rolí. U diváků je oblíbený díky komediálnímu talentu, u kritiky zas uznávaný pro přesvědčivé ztvárnění rozporuplných postav (mj. Cena Thálie 1998). „Mým koníčkem je divadlo“, prozrazuje v otevřeném a věcném dialogu s režisérem Jiřím Strachem. Spolupracoval s několika generacemi režisérů i hereckých kolegů a kromě dlouholetého angažmá v Národním divadle patří v současnosti k hlavním hvězdám pražského divadla Ungelt. Na bilanční cestu zpátky v čase se František Němec a Jiří Strach společně vydávají kabrioletem v dokumentární road movie po klíčových místech hercova života. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
František Němec pro mě byl a je českým Arnoldem Schwarzeneggerem. Nemůžu si pomoct, vždycky mě ho svými rysy v obličeji připomínal. Mimo to mám rád jeho herectví a cením si na něm i toho, že se nezaprodal hraním v posraných novodobých nekonečných seriálech a drží si svůj nadstandard. Málo takových. Dokument je formou road movie velmi zdařile zpracován Jiřím Strachem. ()
František Němec je jeden z těch herců, které mám velmi rád, protože dokázal ztvárnit mnohé dnes už legendární postavy, třeba i v Nemocnici na kraji města. Sám si ale nikdy nemusel pomáhat vulgárností či lacinými gesty a přitom to nebyl zrovna klasický idol žen. Jenže má svůj přirozený humorný talent a v současnosti působí jako vysoce distingovaný pán, ačkoli z něj Jiří Strach tahal sprostá slova. Je to zase jiný typ dokumentu, který není o vzpomínkách přátel a kolegů, ale herec se vrací na stará místa, rozpomíná se. A tento styl se mi líbí o něco víc. ()
Velice příjemné nahlédnutí do života i práce výborného herce Františka Němce, návštěva jeho rodného města, fotografie z dětství, působení na divadelních prknech, vzpomínky na naše herecké velikány.. Způsob zpracování a uchopení dokumentu se mi zamlouvalo, rozhovory vedené cestou (ať už pěšky nebo autem) působí přirozeně a sympaticky.. Moje jediná výtka se týká oslovení „Fráňo“, tahalo mě to za uši, pan Němec má krásné křestní jméno a tuším, že prosté „Františku“ by vyznělo mnohem lépe.. ()
Velké zklamání. No, kdyby se nejednalo o tak významného herce a nepromenádoval se tam Jiří Strach, miláček publika, tak by to byl dokument velmi slabý. Výčet Němcových rolí je i tady na tomto webu, filmy jsme většinu viděli, mistr nám o jejich zákulisí řekl pramálo a jeho vzpomínky na Hamleta nebyly tak silné na to, aby jsme dokument hltali po lžičkách. Navíc - nazvat tento film dokumentárním roadmovie je velmi odvážné. Těch pár přejezdů autem formě nedominovalo. Kamera byla velmi unavená, bez nápadů a Jiří Strach z toho dělal něco, co vlastně nebylo. Jeho otázky byly víceméně zdvořilostní a klišé, takové anglické (hovory o počasí). O F. Němci (jako o člověku) jsem se nedozvěděla v podstatě nic. Spíš bych to nazvala Pomník herce, nikoliv Život herce - co tam o jeho životě vlastně bylo? To opravdu nemá žádný názor, jen vzpomínky na kolegy a minulost? Tři hvězdy dávám v podstatě jen z úcty k člověku, který vytvořil zajímavé role. Strach ale dokumentarista není a zneužívá jen svého postavení v ČT. Proč nám alespoň o mistrovi neřekli nic jeho nejbližší - třeba ta jeho příbuzná? Beru to, jakože to tvůrci točili ve svém volném čase a tak nějak si to ani vlastně nepřipravili. Spousta záběrů (hřbitov, Bechyně apod.) se dala točit ze stativu, mohlo tam být více poetiky a prostřihů na jeho život, přece dělá i něco jiného, než že stojí na jevišti a před kamerou... ()
,,Máte nějakého koníčka?'' - ,,Divadlo!'' ----- Tohle byl moc pěkný dokument. Jiří Strach zpovídá Františka Němce nejen v divadle, ale v místech kde žije a kde se narodil. Pan Němec patří k našim hereckým veteránům, kteří si coby mladí ještě zahráli se jmény Beneš, Höger, Hrušínský, Macháček atd... Když jsem viděl všechny ty fotky z inscenací a divadelních představení, uvědomil jsem si kolik těch jmen už zůstává nezapomenutých jen díky filmovým záznamům. Skvělých jmen... Samozřejmě, je to přirozený vývoj, obměna, nikdo tu nemůže být do nekonečna. Přesto jsem měl sám dojem a pan Němec mi to vlastně potvrdil (ač to tak neřekl), že i když i dnes je kupa dobrých herců, tahle elita co umí řemeslo zaučovaná mnohdy skutečnými legendami to nikdy nebude i když budou jednou stejně staří a plní zkušeností. Není to ani tak absencí talentu, ale uhoněností doby a přístupem k herectví jako takovému. Pan Němec ve filmu velmi moudře odpovídá na všetečné dotazy z profesního i osobního života, nevyhýbá se ani otázkám na antichartu, či na svoji účast v roli důstojníka STB v Třiceti případech majora Zemana. JE to prostě PAN herec a teď k stáru a budiž mu to ke cti mi čím dál více připomíná i svým zevnějškou americkou hereckou legendu Charltona Hestona. Jen mi tam rušilo to Strachovo oslovování pana Němce - Fráňo, ač mu vykal. * * * * * ()
Reklama