Pražské orgie

Shodou okolností se v české distribuci krátce po sobě setkávají dvě filmové adaptace knih mých literárních oblíbenců - Národní třída natočená podle novely J. Rudiše, a Pražské orgie podle P. Rotha. A v obou případech jsem byl vlastně dost překvapený tím, že se někdo rozhodl je zfilmovat, protože mi obě přijdou, veskrze z podobných důvodů, nezfilmovatelné (obě knihy jsou takřka nedějové, výsostně literární - Národní třída je napsaná takřka celá v du-formě, Pražské orgie jsou pro změnu takřka výhradně sledem dialogů a vnitřní řeči vyprávění v ich-formě - a rozsahem velmi krátké - v případě Pražských orgií se bavíme o textu, který má v českém vydání cca. 80 stran - prvotní údiv nad tím, jak mohl podle tak útlé knihy vzniknout téměř 2 hodinový film, se rozplyne v kině po zjištění, že z knihy bylo na plátno převedeno takřka vše, proto ta dlouhá stopáž). O to víc jsem byl zvědavý, s čím filmaři přijdou, a jestli do svých filmů dají něco navíc, co v předlohách nebylo, aby to třeba nějak "ospravedlnilo" jejich tvůrčí ambice (btw. zrovna toho Vaculíka s Havlem si mohla Pavlásková ale odpustit). V případě Pražských orgií jsem byl nakonec příjemně překvapen, jak věrně se Pavlásková drží Rothova textu (ten film zachází až do takových detailů, jako je věrnost kostýmů ve filmu vs. popisy postav v knize); chovám domněnku, že byla vedena velkou pokorou k Rothovi, a proto jeho knihu zfilmovala tak věrně, a pokud mohu soudit, v rámci možností (na české poměry) vznikl dobrý film, který mě osobně hodně zaujal. Casting je velmi povedený, Pavel Kříž je absolutně bezchybný a snad nikdy mě nebavil víc, zahraniční herecké hvězdy jsou též super - btw. vlastně mě překvapilo (neviděl jsem totiž trailer), že se v tom filmu mluví takřka výhradně anglicky, kvůli autenticitě (i když slyšet české herce mluvit anglicky je pro mě hodně nezvyk). Trochu mi tam vadil soundtrack - občas mi přišlo, že tam hraje hodně moderní hudba, která se k filmu ze 70. let nehodí; lokace byly vybrány dobře, ale přesto občas dokážou překvapit (nepochopil jsem například, proč ministr kultury zavezl Zuckermana k hostivařské přehradě; a Klenkův palác byl v knize na Kampě, nikoli pod Zámeckými schody, ale budiž); a největší slabinou filmu možná je, že nechává své postavy odříkávat doslovně převzatá kvanta textu z Rothovy novely (a film se samozřejmě nevyhne ani obvyklému nešvaru většiny filmových adaptací - voiceoveru - když už scenárista neví, jak by do filmu narval něco z knihy, co nechce vypustit), čímž se do jisté míry zpronevěřuje zásadě, že film by měl vyprávět především obrazem, a dialogy by měly být výhradně k posunu děje vpřed; u diváků - obzvláště neobeznámených s předlohou - to potom může narážet na nepochopení. Ostatně u Pražských orgií očekávám mizivou návštěvnost v kinech, podobně jako se už roky v regálech Levných knih práší na Rothovy knihy (včetně Pražských orgií), které nikdo nechce ani za ty nízké ceny. Což je sice smutné, ale dost to vypovídá o tom, jak to má dnes kvalitní literatura těžké - a že už dávno neplatí co, čím se ve filmu holedbá zmíněný ministr Novák, že "jsme nejvzdělanější zemí v Evropě" a že "náš lid miluje knihy". To druhé byla pravda možná v r. 1976, ale dnes ani omylem. (11.10.2019) (méně) (více)