Uzavřený okruh

Evička tričko hraje opět pěknou svini. Přejede někoho hundrtkou a navlíkne to na svýho vožralýho amanta. To by vypadalo docela zajímavě, ale bohužel tahle dějová linka je trochu v pozadí. Místo toho se tam řeší nějaká kouřící továrna a to mě zrvona moc nezajímalo. A jak už tady někdo napsal přede mnou, film je natočenej přes nějakej šedo-modrej filtr a ještě je to celý takový podivně zamlžený. Asi to mělo vypadat jako smog. Ve finále to spíš vypadalo, jak kdyby člověk koukal na 30 let starou televizi značky Rubin. (12.11.2013)

Nedával jsem filmu moc šancí. Vůbec jsem ho neznal. Jen jsem věděl, že existuje. Mému předpokladu odpovídalo cca prvních 10 minut. Opět jsem viděl maškarní bál podobný masopustnímu veselí a následně dobovou diskotéku. Tedy nic objevného, překvapivého a přínosného. Režisér si naštěstí svou horší chvilku vybral hned na začátku. Pak se film začal pomalu rozjíždět a já jsem si stále častěji říkal „Kruci, to je ale na svou dobu dobrý film. Proč nám ho zatajili? Doufám, že to režisér nepokazí a nedá tam hepyjend.“ Ve filmu se prolínají dvě dějové linie. Jednak jsou to složité mezilidské a mocenskopolitické vztahy a za druhé silný ekologický náboj. Je vidět, že režimu už docházel dech, protože vyřčená slova jsou mimořádně kritická a popírají správnost industrializace a celé období posledních desetiletí vyznívá spíše jako boj člověka s přírodou, než vědomý a ekologicky šetrný rozvoj. POZOR, další text obsahuje S P O I L E R : Mocní muži, kteří jsou výhodnými ekonomickými a rodinnými vazbami vzájemně propojeni, jdou bez skurpulí za svým cílem a nevidí o krok dopředu. Marná jsou volání ekologů, vědců a dalších odborníků. Hlavní hrdina se v tom plácá, jak může. Často si připadá při řešení zásadních ekologických otázek sám. Je to člověk chybující, který nemá daleko ke skleničce alkoholu a rád vyhledává přízeň žen. A právě tyto slabosti se mu stanou osudnými. Přítelkyně hlavního hrdiny se projeví mimořádně zbaběle a hanebně. Veškerou vinu za havárii přenese za pomoci rodičů na svého (zatím ještě) přítele. Vystřízlivění a pochopení skutečnosti je pro našeho hrdinu těžkou ranou. Uzavře se do sebe a jeho zvítězivší protivníci se mezitím otočí jako na obrtlíku. Nyní po odvysílání varovného ekologického dokumentárního pořadu prosazují odsíření a tak zvaný „uzavřený okruh“. Východisko hlavní hrdina nenalézá a straní se lidí. Žádný hepyjend, sláva. Tak to v životě chodí. Dnes je to v mnohém jiné. Odsíření proběhlo v 90. letech. Ovšem smogové orgie se v některých částech naší země konají stále. Mohli by o tom jistě vyprávět například Ostraváci. Ekologii čeká zřejmě věčný boj…… Závěrem: Film se povedl, má dramatický náboj a silnou myšlenku. Určitě stojí za shlédnutí. (29.04.2013)

Filmy od rezisera Matejky mi nikdy nijak nevadily. I tenhle je docela koukatelnej, prestoze ne moc veselej, a ma depresivne "smogovy", temer postapo vizual. :-) Pribeh hodne realnej, byt mirne nadsazenej. P.S.: predabovani hlavniho hrdiny vsak byla velka minela...rad bych znal duvod. Za to jedna hvezda dolu. 3+ (21.04.2014)

Za filtrem modrým tak, že by se dal krájet se pod nánosem síry skrývá psychologické drama konkrétního souboje ideálů se zkostnatělým prospěchářským režimem. Dalo by se snadno připodobnit k vážné verzi Kouře bez písniček. O to lépe se lze soustředit na bezmoc v kontrastu s bezstarostností kádrových špiček. Herecky navíc velmi dobře zvládnuté, zejména ze strany Pavla Višňovského a Ladislava Lakomého. Kolem nich se ale motá nečekaně mnoho zajímavých figurek, které později došli nějaké známosti: Zlata Adamovská, Filip Renč, Michaela Dolinová, Lucie Bílá, Václav Knop či tehdy už celkem profláklí Jiří Langmajer a Václav Vydra. (03.11.2016)

Smutné na tom je, že ldii nahoře se sice vyměnili, ale postupy zůstávají. Devastují se lesy, boří státem chráněné pamatky, protože se někdo potřebuje napakovat. Pavel Višňovský je i po letech sympaťák, ale jako mlaďoch byl neodolatelný. Škoda, že ho nenechali mluvil slovensky. Příběhu by to v ničem neubralo,. I když hlas Ladislava Mrkvičky k němu docela sednul. Většina uživatelů zmiňuje ekologii, devastaci krajiny, kritiku postupů. Ale já vnímám tento film hlavně jako ukázku osobní zrady. Úkázka, jak může zamilovanost přejít do ukončení vztahu kvůli vlastnímu prospěchu. Krásně vyjádřeno okamžikem, kdy stojí oba vedle sebe na silnici - ona v novém žlutém fiatu, on ve své staré otlučené škodovce, vymění si pohledy a pak se rozjedou každý jiným směrem. Pozitivem je i závěr filmu, kdy se Kalašovi dostává jakési satisfakce v podobě schválení jeho původního projektu, za kterou ale sklízí uznání někdo, v tomto případě ti, co ho dostali do kriminálu. (11.11.2014)