Poslední aristokratka

Ja si rikal, ze nema smysl riskovat novej ceskej film. Knizku jsem sice necet, respektive jen sem tam par stranek, ale i ta trocha byla hodne vtipna. Film bohuzel neni. Ze to nema nejakej vyraznejsi pribeh se tak nejak dalo cekat, to by zas tak nevadilo a je fajn, ze to zase neni klasicky cesky komedio drama a investovany penize jsou na tom vcelku videt, on samozrejme ten zamek, kde se to odehrava, vypada sam o sobe dobre, ale i tak je videt, ze to proste neni nejaka lacina tv produkce. Ale tim bohuzel klady konci, herci jsou sice v zasade sympataci, ale nemaj moc co hrat a hlavne se do tech roli vetsinou naprosto nehodi. Co se tyce foru, tech tu celkove moc teda neni a kdyz uz jo, tak to fakt nepobavi, ze bych se aspon trochu usmal se da rict tak o dvou, trech scenkach. Coz je na komedii fakt slaby. Na jedno skouknuti to sice cloveka nezabije, ale uz nikdy vic. (06.04.2020)

Pardon, ale mě to pokaždý znova rozesměje, když se režisér jmenuje Vejdělek... Kdybych já měl ty vaše Fejsbuky, tak bych tady dal lajky za herecký obsazení, nenásilnej humor a dost originální formu. Pak ale teda, jestli tam máte i nějaký nelajky, tak ten bych taky jeden šoupnul. Ona totiž ta forma byla tak originální, až se mi z toho takhle na první dobrou nepodařilo úplně poznat, jestli to náhodou nebyla spíš nepovedená pohádka pro děti. (27.01.2021)

Obávám se, že dokud si bude Jiří Vejdělek sám psát scénáře, dobrou komedii už asi nenatočí. Poslední aristokratka je pouze jeho další křečovitý pokus o legraci, víc nic. Výborná kniha přišla cestou na plátno o největší trumf, tedy o vypravěčku Marii a spoustu toho krásného slovního humoru, děj mnohdy vůbec nedává smysl a jindy dobří herci tu hrají prostě příšerně, protože se to po nich takhle zřejmě chtělo, a všechny je suverénně trumfuje mladičká Yvona Stolařová, a to se snad ani nesnaží. Pokud jsem se zasmál, byla to vždy zásluha Pavla Lišky - ne jeho zbytečné postavy, ale opravdu jeho, herce Pavla Lišky, který humoru rozumí očividně lépe než Jiří Vejdělek. (14.11.2019)

Rozhodol som sa tento rok dať ešte jednu šancu československej kinematografii. Alebo presnejšie, s návštevou kina. Akosi som nemal tohto roku šťastie na kvalitné československé snímky, no veci sa trošku zmenili po tom, čo som zistil, že film "Poslední Aristokratka" napísal a režíroval Jiří Vejdělek. Človek, ktorý je zodpovedný za filmy, ktoré sa mi veľmi páčili a preto som si povedal, že tomu dám šancu. Takže sme s manželkou kúpili lístky, posadili sa v kine a odchádzali sme konečne obaja spokojní. Tento film ma pobavil. A smial som sa na ňom skoro po celú dobu. Príbeh je jednoduchší, no humor ma skutočne vie veľmi dobre pobaviť. Mám rád postavy v tomto filme, pobavili ma jednotlivé situácie, no je pravda, že niektoré fóry boli tak trošku nasilu. Ako napríklad stratené plechovky arašidov. Mal som pocit, že to do filmu dávať ani nejako nemuseli. Okrem toho si myslím, že film sa musí odohrávať niekedy v období medzi rokmi 1990 až 2001. Dôvody sú tie, že jazdia ešte staré autobusy, auto nášho právnika a najmä keď sa pozerá cez okno lietadla na New York, dvojičky ešte stoja. Odhadol som to tak na rok 1995. Postavy sú podľa mňa vtipné. Kastelán Josef si snáď všetky scénky pre seba uchmatol a rovnako aj Pavel Liška ako hypochondrický údržbár. Ale mám rád aj pani Tichú a ako si postupne vybuduje priateľstvo s mladou Máriou. A ako sa rozhodnú všetci, že bude najlepšie zámok zachrániť. Okrem toho skvelé gagy ako napríklad nacistický záchod so špeciálnym splachovadlom. To je skutočne skvelé. Alebo aj scénka, kde Anna Polívková hovorí, že s aristokratmi nepocestuje lietadlom (dôvod neprezradím). Pre mňa ide o jednu z najlepších komédii tohto roku. Lebo som sa na nej skutočne najviac od srdca nasmial. Vejdělkov humor mi proste sedí. A teším sa, s čím príde nabudúce. Hodnotenie: A (27.10.2019)

Vejdělek bohužel dál uvadá. Jeho jméno ale do kin pořád táhne, takže v klidu obsadil i vedlejší role známými herci a každý si tam určitě najde svého oblíbence, díky kterému to přežije bez újmy. Snaha o humor totálně mimo. V kině jsem samozřejmě nebyl, ovšem zaslechl jsem, že v sále se lámali úplně všichni. Zajímavá představa. (20.03.2020)