V dosahu bestie

Dej tohoto staršieho amerického horroru sa začína v roku 1964 v Mississippi, v malom mestečku Nioba. Počas temnej noci v tmavom lese je mladá žena Caroline MacClearyová brutálne znásilnená podivným tvorom. Narodí sa jej syn Michael. Keď dovŕši sedemnásť rokov náhle sa u neho prejaví psychická a genetická porucha. Začne sa meniť na vraždiace monštrum. Je pod vplyvom génov svojho biologického otca, netvora. Ocitol sa "V dosahu beštie". *** (07.04.2017)

Ani se mi tomu nechce věřit. Člověk, co má na svědomí průměrnou dvojku a sračkoidní trojku série Howling, tak že natočil tenhle mimořádně povedený kousek?! Ba jo, natočil... a mě tímto polozapomenutým klenotem vytřel zrak. Začátek osmdesátých let se tu projevil tím nejlepší způsobem. Krvavé mordy, znásilňování a bolestivá proměna člověka na monstrum bez špetky nadsázky a humoru. Snímek má slušné obsazení, nesmírně hrozivou atmosféru, působivou hudbu a tajemstvím zahalené městečko uprostřed hlubokých lesů. Všechno nasvědčuje na vlkodlaky, ale pravda je někde jinde. Závěr je jedno velké překvapení. Takhle si představuju poctivý horror. (23.01.2011)

,,...ŠERIF VÁS CHCE VIDIEŤ. VÁS TIEŽ." ,,A PREČO?" ,,VIDIEŤ ZNAMENÁ UVERIŤ." __ Málo známy horor so solídne spracovanou atmosférou, v ktorom sa - napriek počiatočným predpokladom - napokon žiaden vlkolak neobjaví, hoci monštrum predstavené (až tradične) v závere miesto neho môže stáť smelo v jednom rade s inými (béčkovými) príšerami vytvorených v 80-tych rokoch. Okrem už zmieňovaného hudobného sprievodu hororového veterána Lesa Baxtera je kladom filmu explicitnosť viacerých scén najmä v závere, kde ukázanie nahoty považujem za akúsi nepísanú povinnosť všetkých podobne žánrovo zameraných snímok toho obdobia. Vo filme sa objavuje niekoľko zaužívaných klišé, avšak jeho najväčšiu slabinu vidím vo viacerých nelogicky pôsobiacich veciach, akými sú Michaelove úteky z nemocnice, ktoré si nik nevšíma a každý ich berie akosi prirodzene, zvláštna a bližšie nevysvetlená spoluúčasť rodičov na policajnom vyšetrovaní. Typické neduhy v podobe nezapnutia svetla v tmavej miestnosti (scéna v márnici) alebo bezdôvodne umiestnené zátarasy na ceste v záverečnej napínavej scéne už netreba priveľmi rozoberať a istotne slúžia hlavne iba pre efekt. Dabing MGM bol v tomto prípade napočudovanie pomerne slušný. (180. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (17.10.2016)

Návrat oživlé cikády. Spousta děr v logice a herecké výkony pod úrovní ochotnického spolku sice berou sílu, ale je tam pár jednotlivostí, na kterých lze stavět. Baxterův temný soundtrack, jednoduše natočená a zároveň sugestivní scéna úvodního znásilnění, chlapcova přeměna za pomoci staré dobré maskérské rukodělnosti či konec, který otevřel otázku koloběhu života (nebo novelizace potratového zákonu státu Mississippi). Dokážu si představit remake v rukou Alexe Garlanda. Vzhledem k lokaci samozřejmě s implementací woke principů a následným rozdělením publika.. (22.08.2022)

Filmu rozhodně vévodí posledních dvacet minut, ve kterých hlavně exceluje finální proměna a i napětí je tam dobré. Ale nějakého pořádného vysvětlení, sem se nedočkal a logika tady dostává taky solidně na prdel. Z herců mně nejvíc bavil L.Q. Jones a R.G. Armstrong, hrají na jedničku a i jejich postavy sou sympatické a celkem jim to myslí. Zbytek herců je tak nějak v normě a Paul Clemens, mi byl nesympatický už od začátku. Jo a bylo mi líto té holky. Hudba ve filmu nijak výrazně nevyniká, ale když sem si ji pustil samostatně, tak je fakt dobrá a je škoda že ve filmu zazní jenom pár tónů, které sou přerušeny vrčením a nebo křikem. Je tedy škoda, že film je takový v podstatě o ničem, kdyby to mělo nějaký směr, logiku a výraznějšího hlavní představitele, ke kterému by byli i nějaké sympatie, mohl jít hodnocení výš. (25.04.2020)