Tělesné vztahy

Depka. Jack Nicholson a Art Garfunkel o dramatu o vztazích a sexu v průběhu několika dekád. Nicholson hraje skvěle svého hajzlíka, Garfunekl celkem dobře submisivného chlápka. Špatné nejsou ani obě holky Ann-Margret a Candice Bergen. A je tu pár opravdu ostrých i vtipných dialogů, dobře natočené, jen na mě z toho prostě padla příšerná depka - bez ohledu na přístup nakonec všechny ty vztahy končí hádkami, neláskou a zmarem. A to co udělá Nicholsonova postava na začátku, kdy začne randit s kamarádovou první láskou to je prostě odporný svinstvo, který mě připomenulo pár podobných "kamarádů". Nepochopím chlapa, co leze kamarádovi za holkou a přesto mu není blbý za ním pak přijít a hrát si na kamaráda. 3* spíše za subjektivní špatnou náladu z filmu, než za objektivní kvality, protože tomu není moc co vytknout. (16.01.2023)

Trefná, otvorená, priama a cynická vzťahová konverzačka. Tento štyridsať rokov starý film je dôkazom, že sa nemeníme my, ľudia, ale sa zmení prostredie v ktorom žijeme. Postavy tu rieša rovnaké problémy a s rovnakými výsledkami, ako riešime my dnes. Brilantne nadčasové. Nutno vidieť tiež o tridsať rokov mladšiu konverzačku Mika Nicholsa Closer, ktorá je akoby remakom tohto filmu, zasadeným do moderného, ešte cynickejšieho prostredia. (08.09.2009)

Až nebývale otevřená pitva mezilidských vztahů a sexuality. Snímek v mnohém připomíná režisérův pozdější majstrštyk "Closer", ale v působivosti se mu nevyrovná. Cynismu je tu na rozdávání, čehož nejlépe využívá Jack Nicholson, jehož postava je středobodem filmu. I přese všechno jsem se nemohl ubránit pocitu, že snímku schází důraznější (zajímavější) zpracování, které by umocnilo dopad na diváka. 7/10 (07.10.2009)

Nemyslím si, že jde o psychologický film, spíš ukázkový příklad tendence určité skupiny amerických filmařů, která v 70. letech adaptovala pro Hollywood originální postupy evropského modernistického/art filmu (viz THX 1138). Tělesné vztahy tak nemají klasicky strukturovaný děj, ani žádný dramatický oblouk. Jde spíš o „scény z nemaželských životů“ dvou hlavních hrdinů, které Nichols s Feifferem během sta minut proměnili z hledajících se dvacátníků v zoufalé čtyřicátníky. Jejich dialogy – i zpovědi adresované přímo nám, divákům (kameře) – přitom naplnili množstvím sexuální otevřenosti dříve v Hollywoodu nevídaným (nedosažitelným). Jen škoda, že za oběť jejich postupu padla jediná charizmatická a oduševnělá postava filmu ztělesněná Candice Bergenovou. (03.06.2021)

Jednou z nesporných schopností Mikea Nicholse je efektní vyobrazení mezilidských vztahů( Who's Afraid of Virginia Woolf?, Working Girl, Closer) a Carnal Knowledge není výjimkou. Režisér se nezaobírá úvodem okolo příběhu a jde rovnou k věci. Postupně rozebírá charaktery a cíle hlavních postav, jejichž projevy znějí autenticky, obzvlášť satirické sekýrování J. Nicholsonem vůči své přítelkyni. Úderný a velmi atraktivní snímek, jehož finální postoje k přátelství, sexuálnímu životu a manželství, mají zaručeně hlavní podíl na divákově nevšedním zážitku. 75% (01.07.2013)