Sex ve městě

V poslední době jsem si Sex and The City ještě více zamilovala. Dříve jsem seriál sledovala jen občasně v televizi, ale nyní už druhou sérii sleduji popořadě skoro každý večer na Primě Love. Miluji charaktery všech 4 hlavních ženských postav a Carriiny úvahy a řečnické otázky... Vůbec mi nevadí český dabing, přestože u většiny hraných seriálů ho nesnesu. Nemyslím si, že kvalita jednotlivých epizod je nějak extremně rozdílná, mě z dílů, které jsem zatím viděla, bavili všechny plus mínus stejně. Dobré je, že ne uplně vše (ikdyž většina ano) se řídí názvem seriálu..jde také o lásku, módu, přátele atd. (23.08.2012)

Tuhle zrůdnost se mi podařilo z paměti celkem zdárně vytěsnit, avšak osud je mrzká děvka a nedávno mi do zrakového ústrojí narazila jakási oslavná óda na toto nesvěží dílo, kde se převážně operovalo pojmy jako „boření stereotypů“, „emancipace“, „láska“, „humor“ etc. (a nebylo to poprvé, co jsem něco takového zahlédla, výše zmiňovanými pojmy milci Sexu ve městě operují rádi a často). Vzpomínky se vyvalily jak Kraken z hlubin a mně začalo cukat levé oko. Budiž komentář. Doznávám, že seriál jsem neviděla celý (a ani to nemám v úmyslu) a znám z něj de facto pouze zlomky, zahlédnuté při dávném přepínání z Velké noční hudby na jiné programy – pravda, občas byly ony zlomky tak mocně WTF, že jsem vydržela nevěřícně zírat až do konce. Boření stereotypů? Celkem by mne zajímalo, jak by to měl Sex ve městě dělat, neb jestli např. stereotyp „ženský jsou krávy, řešící věčně věků akorát chlapy, hadry a boty“ vyvrácí tím, že přesně takové krávy ukazuje, je to buď meta-meta humor, který jsem nepochopila, nebo prostá pitomost (přikláním se k druhé variantě). Emancipace? Co ty čtyři příšerné stvůry dělají emancipovaného? Pouze žvaní (o oblečení, obuvi, sexu a divných mužích), nakupují, občas jdou na party, sem tam se s někým vyspí…to je opravdu emancipace jako blázen, všechna čest, sufražetky by blahem omdlévaly. Mimochodem, sice mají všechny zaměstnání, avšak pracovat jsem je neviděla. Vrcholem je novinářka, které nájem luxusního apartmánu na Manhattanu (nebo kde) platí JEDEN sloupek týdně. Scénáristům zjevně unikl důležitý fakt, že práce polidštila opici. Třeba by to se zdejšími čúzami taky vyšlo. Láska? Pchá! Ve světě Sexu ve městě nic takového neexistuje. Pouze chtíč bez vášně a touha vlastnit z rozmaru. Humor nedetekován. Trapnost ano, takřka neustále. Zdejší adorace bezbřehého konsumerismu mne sice nevytáčí doběla – dobrá, mít prostředky jako hrdinky seriálu, tak nakupuji také, sice spíše otroky a obohacený uran než osmapadesáté škorně s podpatkem, leč každému, co jeho jest – ovšem ani mne neustálé opájení se shromažďováním nikterak neoslovuje, ba mě dost otravuje. Když to shrnu, je pro mne Sex ve městě pohled do prostředí, které se mi hnusí takřka v každém aspektu a zdatně mi připomíná strašidelné momenty, kdy jsem jako docela malé Sadako občas nakouklo do kuních magacínů typu Kozopolitan a pak se v duchu upřímně modlilo, ať osoby z lesklých stránek prochapadlo nikdy nepotkám. (21.08.2012)

Byl jsem okolnostmi (manželkou) přinucen zkouknout téměř 4 série a nebylo to zlé. Atmosféra mladického nočního života a nekonečného randění v New Yorku v 90. letech je zde zachycena docela slušně. Každá ze čtyř protagonistek poměrně věrně/věrohodně ztělesňuje určitý "archetyp" ženy, každá je jiná a jen málokdy černobílá. Řekl bych, že diváci jsou (byli) v seriálech zvyklí na vymezení kladných a záporných postav, ale tahle očekávání zde nejsou naplněna. Každá z hlavních postav dokáže někdy pořádně nasrat, ale taky se zachovat správně, anebo čistě jen pobavit. Jinými slovy chápu popularitu tohodle seriálu, i silné odsouzení. V 90. letech Sex ve městě jistě měl své místo, ale nyní znám mnohem lepší způsoby, co dělat s volným časem... 7/10 (26.06.2020)

Tvůrcům se tady daří zajímavá věc - natočit čtyři neobyčejné krávy tak, aby na první (a pro některé diváky i druhý, třetí..) pohled vypadaly sympaticky, dospěle, ne-li moudře. A v tom je právě ten problém. Nebo jinak : Mám pocit, že jisté mé kamarádky byly svého času docela normální - předtím, než začaly sledovat tento seriál. (03.08.2009)

Nedávno jsem si pročítal staré Cinemy a v jedné z nich jsem narazil na článeček o "Sexu ve městě". Hodnocení bylo 100% ale s tím, že kdokoliv jiný než úspěšná, osamělá žena po třicítce má tento seriál zkusit jen na vlastní nebezpečí...Svatá pravda, a protože do oslovené skupiny vážně nespadám, moje hodnocení vypadá tak, jak vypadá. Opravdu nevidím žádný smysl v seriálu o čtveřici hysterických ženských, které se honí za "tím pravým" a bůhví za čím dalším, a přitom by si měly ze všeho nejdřív udělat pořádek ve svých hlavách. Možná to zní šovinisticky, ale tentokrát nemůžu jinak - ani jednu z hrdinek bych nechtěl znát ve skutečném životě, protože by mě z nich kleplo. Z mého pohledu jsou tak mimo, že bych se jim ani smát nemohl - a také se nesměju při sledování "Sexu ve městě". Na druhou stranu chápu, že jistá cílová skupina pro tento seriál existuje, a že kdybych dokázal udržet nadhled, asi bych se královsky bavil...jenže já jsem LSD nikdy nebral a nemíním s tím začínat ;). (15.11.2005)