Julie Lescautová

Nejen, že Julie Lescaut měla smůlu a její možný úspěch je zabit jejím postavením v programu, ale i konkurence je veliká a ona nezvládá dotahovat kvalitou lepší díla. Kriminální seriál se sympatickou policistkou je velmi obyčejný a pro mě příliš nezajímavý, abych ho sledoval pravidelněji. Pouze občas na něj narazím při mém nedělním vstávání. (16.09.2007)

Tento seriál patří k dílům, která nejenže nenudí, ale navíc i prozradí ledaccos podstatného i o době a společnosti, ke které se vztahují. Má-li nějaký problém, spočívá v neúnosné délce (hodně přes 60 epizod) a postupné únavě původního konceptu (oproti MASHI, který se prosadil zřejmě Aldovou zásluhou právě touto schopností) plynoucí i z mimořádného časového trvání. Postupně z něj odcházely hlavní postavy (zejména to platí o původním komisařčině manželovi a nakonec i představitelce mladší dcery a naopak dosti bezvýrazném představiteli druhého partnera). To by však nemělo setřít jeho hlavní klady: feministický koncept, dokonalou kresbu prostředí, schopnost reflektovat problémy velké i komunální periferní pařížské politiky, velmi neidylické líčení francouzské policie i antifeminních poměrů, které v ní v té době panovaly. Véronique Genestová v Lescautové evidentně našla svou životní hereckou příležitost, jak naznačuje stoupající bravura, s níž svou postavu zvládá; velkou předností je působivé srovnávání ženského a mužského myšlení i výhod ženských přístupů, pro které v převážně mužském světe zločinu chybí často elementární pochopení. I chod jejího komisariátu se silně blíží realitě; vraždy se totiž nepáchají nejen každý den, ale i týden a často i měsíce. Jímavé je i líčení komisařčina soukromí: její soužití s dospívajícími dcerami je ve zvoleném pojetí působivé i věrohodné. JULIE je jistě seriálem lehké Múzy; je to ovšem kvalita, která je víc než následováníhodná. (03.02.2008)

Mám rád Francii. A tenhle seriál je maximálně francouzský po všech možných i nemožných stránkách: věrné reálie, typický humor-nehumor a už od Moulinových dob ve francouzské kriminálce nezbytný akcent na sociální otázky. Škoda jen té klesající úrovně dialogů a vyčpělosti zápletek... a toho, že v pozdějších dílech se někam poděla ta překrásná maghrebanka Zora:-) (16.09.2007)

Ježíš Julie Lescaut je seriál na kterém jsem doslova vyrostla. Seriál je super jeden z prvních kriminálních seriálů kde je hlavní hrdinka žena, ale co víc je to i maminka dvou dcer. Její lidský a přátelský přístup k podřízeným je obdivuhodný. Je to bezva máma, bystrá komisařka. Véronique Genes odvedla výbornou práci role jí sedí jako prdel na kastról. Škoda jen, že se postupně původní tým rozpadl. První díly se mi líbí nejvíc, ale ty nové mají také své kouzlo. Můžu na to koukat pořád dokola. (31.01.2015)

Kandidát na nejangažovanější (=politicky nejkorektnější) seriál všech dob. Zvláště dcery slavné detektívky by zasloužily výletní jízdu mlýnkem na maso. Hanba mužům, kterým "emancipovaná" Lescautová vládne. Co to s těma Francouzema je? Země, která detektivnímu žánru vládla, v současnosti plodí blitky bez děje, zato s patřičným zastoupením menšin a žen. (03.03.2010)