Sledování

Tak takhle jsem se u filmu dlouho nenasmál a to samozřejmě myslím posledních pět minut, kdy nám byla vysvětlena pointa celého filmu a my jsme zjistili, že z nás režisér, scénárista a i kameraman v jedné osobě udělali naprosté trubky s velkým T. Protože obsah filmu vypadá celkem nevinně a jednoduše a proto se člověk může divit, proč má tolik procent. Ale nenechte se zmýlit, protože zdání klame. V tomto dramatu můžeme opět vidět jednoho mladýho nemakačenka, kterej chce být spisovatelem a proto si na ulici vybírá lidi, které bude sledovat, aby získal nějaké ty zkušenosti a inspiraci ke psaní. Dá si svá pravidla, které nesmí porušovat a pustí se do toho, šmírák jeden. Po pravdě řečeno je nenápadnej jak letadlo na obloze, ale s postupem času zjistí, že on není ten co sleduje, ale že on je ten, který je sledovaný. A tím začíná napínavá podívaná plná nečekaných zvratů, která graduje v nečekaném a překvapivém konci. Režisér Christopher Nolan si ve svém prvním celovečerním filmu napsal perfektní scénář, který nás pomocí přeskakování v ději a různými flashbacky dostane přesně tam, kde nás chce mít. Do toho podmanivá hudba a to vše v černobílé barvě dělá z toho snímku originální záležitost, která se díky skvělým hereckým výkonům pro mě skoro neznámých herců zaslouží to nejvyšší možné hodnocení a proto dávám zasloužených 100% a vřele doporučuji všem budoucím divákům. (29.08.2021)

Tohle je debut režiséra Nolana? No páni! Na světě je několik režisérů, kterým se opravdu jejich prvotina povede v takovém stylu, že divák se pak nestačí divit. Sledování je vynikající příběh, v němž se různě prolínají časy z odlišného období zlodějské kariéry hlavního hrdiny. S blížícím se závěrem se do zápletky vnáší světlo, vše do sebe začíná zapadat a pointa je vskutku silná. Parádní neo noir film, který by klidně mohl být i delší. Dávám 4*, jelikož k dokonalosti chybí něco málo, co nedovedu definovat. (30.12.2012)

Nolanova prvotina byla posledním filmem, který jsem od něho ještě neviděl. A je jeho prvním filmem, který nehodnotím všemi pěti. Ale na celovečerní (téměř) prvotinu, která na první pohled působí jako nějaký studentský film (jedná se prý o film "bezrozpočtový"), je to skvělá práce. Rozsekání příběhu na mozaiku časově nelineárních střepů mi samozřejmě připomnělo následné Nolanovo geniální Memento a já osobně shledávám tenhle způsob vyprávění hodně zajímavým. Původně jednoduchá zápletka se díky několika nečekaným zvratům změní v zápletku překvapivou. A námět filmu mi dal živě vzpomenout na moje existenciálně silné pocity poté, co mě kdysi vykradli, byl to fakt úžasný zážitek; no a po filmu se ze zajímavostí dozvídám, že popudem k jeho napsání byl pro Nolana také zážitek s vykradením jeho bytu... (21.06.2014)

Už vo svojej prvotine ukázal Nolan svoj talent. V tak krátkom čase je tu všetko potrebné na to, čo by mal mať zaujímavý príbeh, ktorý ponúkne i niečo viac ako len bežné filmové vyžitie - časové prelínanie, výborná práca s postavami s dôrazom na ich psychiku, nečakané zvraty, nečakané rozuzlenie.... No skrátka výborná záležitosť, len škoda, že tak krátka. 80/100 (07.12.2016)

Na černobílý 16mm film natočená pocta béčkovým filmům noir (vzpomněl jsem si zejména na Vrahův polibek a Zátah na Jižní ulici) obsahuje v zárodečné podobě většinu prvků, které si dnes s Nolanovou tvorbou spojujeme. Nechronologické vyprávění, které svou (zdánlivou) neuspořádaností, množstvím elips a postupem od následku k příčině připomíná neutříděné vzpomínky na nějakou událost (kdy také můžeme začít vyprávět od toho nejpodstatnějšího, nikoliv od začátku). Postmoderní nestabilita lidské identity. Možnost číst příběh jako variaci na evropské modernistické literární a filmové experimenty (např. Alain Robbe-Grillet), tedy coby vyprávění o procesu vyprávění (Cobb si na základě osobních předmětů domýšlí „backstory“ lidí, do jejichž bytů vniká, a drobnými zásahy do domácího pořádku vytváří podloží pro budoucí konflikt, stává se autorem zápletky). V podstatě takový no budget prototyp Počátku (rozpočet činil asi 3 tisíce liber) – psychologický heist movie, v němž je k úspěšně provedenému zločinu potřeba „nabourat“ se do podvědomí oběti, odhalit jeho skryté tužby. Po rozložení na jednotlivé části by zřejmě šlo o poměrně lehko srozumitelnou historku, ale vzhledem k tomu, že je prostříháváno mezi čtyřmi dějovými segmenty (plus zastřešující pátý s výslechem), z nichž každý se odehrál v jiném „časovém pásmu“, jde o poměrně náročný test pozornosti (dost pomáhá, že se vše sbíhá k jedné postavě, jejíž proměňující se vzhled napovídá, kde na časové ose se zrovna nacházíme), který si budete chtít nejspíš vyzkoušet víckrát… ani pak ale zřejmě neokážete s jistotou říct, co se doopravdy stalo (celý film je rámován retrospektivním vyprávěním muže, který nemá důvod říkat pravdu). 80% Zajímavé komentáře: ScarPoul, Madsbender (25.07.2017)