Memento

Konečně jsem se taky dostal k filmu a svého výběru jsem nelitoval.. Memento je takovou skládačkou, kterou v průběhu děje skládáte dohromady a rozhodně u něj protočíte své mozkové závity. Nedoporučuju sledovat tenhle počin po namáhavém dnu ( ať už v práci, nebo jinde ), v souvislosti s únavou by jste totiž mohli začít ztrácet návaznosti a výsledkem není nic jiného než nuda - což by bylo u takhle promyšlenéhho filmu škoda. Ačkoli jsem z tohoto zážitku nadšený, NĚCO mi brání dát plný počet... Však zhlédněte sami a třeba to '' něco '' pojmenujete :) 80%. (13.08.2009)

Memento jsem poprvé viděl až 8 let po jeho vzniku, takže jsem samozřejmě už dopředu věděl, že příběh se neodehrává tak úplně chronologicky. Když tohle vynechám, tak jinak je podle mě Memento po všech stránkách celkem průměrnej film. Připadá mi, že to vysoký hodnocení si film vysloužil opravdu jenom kvůli tomu, že děj je vyprávěnej obráceně a 26. místo na IMDB je pro mě záhada. (23.08.2008)

Takže kde jsem to byl? A, teda, u málokterého filmu je divák nucen tak moc dávat pozor na souvislosti jednotlivých scén, jako v Mementu, filmu, který dává slovu retrospektiva zcela nový význam. Přitom nejde o nějakou intošskou pózu typu Lynch, ale vše má svůj jasný poznatelný význam. Já jsem díky své neskonalé inteligenci film pochopil napoprvé, což filmu trochu ubírá pro další sledování, proto "jen " 4*. Ale jsem rád, že nikoli samoúčelná originalita ještě nezemřela. (02.03.2007)

[imdb: 8.6/10] | me: Originalita v plnom rozsahu, spôsob odhaľovania deja a postupného odkrývania jednotlivých súvislosti je jedinečný. Od samého začiatku je film zaujímavý a každou ďalšou minútou naberá na intenzite a núti zamýšľať sa nad možným priebehom a dôvodmi, ktoré sa však v zápätí rozplynú s príchodom ďalšej scény. Správna dávka "mystery" a nejednoznačnosť ďalšieho deja spojená s potrebou zapojiť do hry aj mozog robí z tohto filmu zaujímavý zážitok, ktorý určite stojí za to. 4 a pol. (17.05.2010)

Tehdy to byla událost a jméno invenčního Christophera Nolana se začalo ve velkém skloňovat. Dnes je uctívaným polobohem, místy si troufnu tvrdit, že nezaslouženě (poměrně špatně pracuje s emocemi a kupříkladu nechápu jeho pořadí mezi kameramany zde na CSFD). Tehdy „odvyprávěl“ příběh muže, který v souvislosti s vraždou manželky přišel o krátkodobou paměť. Mstít se je proto docela ošemetné, pomůžou polaroidové snímky a tvrdá data vytetovaná na vlastním těle. Holt byla to láska jako trám. Postupně se propracováváme zpět do minulosti, tudíž víme, jak to má celé skončit. Ovšem jak to začalo, to už je o obrácené chronologii tohohle netradičního příběhu. Střih, buldočí vytrvalost pomsty, střih, komu důvěřovat, střih. Guy Pearce i Carrie-Anne Moss jsou fajn, nápad také, ale na zadek zase úplně nepadám. Tedy nepadal jsem léta páně 2000, ani o 17 let později. A ani nikdy mezitím. (21.09.2017)