Páni Edisoni

Pozdně socialistická oslava pronikání výpočetní techniky a techniky vůbec mezi široké masy, pod vedením pracovníka JZD a nadšených dětí. Asi jen málokdo by stál o "vynálezy", které nám film přibližuje, ale v době uvedení filmu na obrazovky jsem byl samozřejmě také jako dítě nadšený. Příběh je velmi jednoduchý, ale celkem sympatický, mnohem sympatičtější, než Jakubova teta. Trochu mi vadily prostřihy s počítačovými animacemi, ale nadšení tvůrců pro technické finesy holt bylo nadřezano jejich smysluplnosti v ději. Ferda jede na kole, zlé učitelky ponižují děti, kluci to myslí dobře a nakonec je svatba. Průměrný dětský příběh, ale spíše už pro nostalgické vzpomínání střední generace, než pro dnešní děti. (24.12.2013)

Chápu dětskýma očima dobu ve které se film odehrává, když jsem v té době také vyrůstal. Děti v tomto filmu si hrály jako jsme si hrály my. Holky byly k světu. I Jitka Molavcová je okouzlující (je mimochodem krásná dáma i teď ve svém věku). Móda měla také co do sebe. Jisté kouzlo má i vesnice, ve které se film odehrává. Vše zraje krásou a je milou připomínkou na mé dětství.  Jen mi stále uniká to, co se nám tvůrci podobných filmů snažili říct. Celé to působí divně, bezduše. Točily se filmy, kde chybí nějaká myšlenka, a hlavní příběh se vytratil či vůbec nedorazil. (04.11.2023)

Trochu nedomrlá dobová pohodovka. 1) 13letý Jakub Wehrenberg (Jakub), 14letý Jiří Strach (Jirka) a pěkný 38letý Jiří Schmitzer (družstevní počítačový mág Vašek) jsou spolu s příjemnou 37letou Jitkou Molavcovou (Jirkova matka) hlavními tahouny snímku. 2) Zazpíváme si: Spadlo prase do strouhy, nehluboký, nedlouhý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Koho by to napadlo, že by prase upadlo? Ferda jede na kole, nese na něm rýč. 3) A to nejdůležitější se dočteme až v závěrečných titulcích: Býka Matěje laskavě zapůjčilo JZD Rozvoj v Drahonicích. (05.06.2016)

Asi by tři hvězdy odpovídaly více, ale v porovnání s dnešní produkcí pro děti je tohle skvost, který má srdce a dokonce jsem snesl i Molavcovou. Měl jsem sinclaira i didaktika a tak jsem zavzpomínal, film je s tou přicházející technikou moc dobře skloubený a hezký. Scény ataků na hlavního hrdinu ze strany dospělých jsou trochu přitažené za vlasy a jsou hlavní slabinou snímku, ale jinak se na to dívá dobře a film rychle utíká. Kdo neviděl, tak určitě na odreagování doporučuji. (26.12.2013)

Zajímavá záležitost z dob, kdy se v české zemi začala objevovat pokročilejší technika s mikroprocesory. Zvlášť musím zmínit Jiřího Stracha, roztomilého chlapce s modrýma očima a příjemným hlasem, ten má prostě hraní v krvi. A Jakub Wehrenberg? Prostě "malý Edison" - detektor počůrávání, myšochyt, "něco na hlídání čarodějnic" a podobné. Ovšem nejlepší scéna je, když dědeček na zahradě u pařeniště nadává, že mu ty blbosti vyhodí z baráku, a pak vejde do skleníku s elektronickým panelem. Někdy mi však kamera trochu dala svými zvláštními pozicemi zabrat. No a nyní závěrem k hlavnímu se doberem' - Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžké do louže spadnout, a to protože Ferda jede na kole, veze na něm rýč. (10.09.2011)