Buffy, přemožitelka upírů

Buffy the Vampire Slayer je klasická show z přelomu milénia. Na počátku byl hit videopůjčoven z Lukem Perrym a na konci fenomén se spin-offem Angelem, který dodnes žije na stránkách komiksů. Reputaci seriálu pokazila svého času Nova, která neuměla v první dekádě zacházet prakticky s žádnými seriály. (10.04.2021)

Po absolvování maratonu všech sedmi sezón můžu s klidnou duší prohlásit, že se jedná o nejlepší seriál, jaký kdy vůbec vznikl a který je s přibývajícími díly lepší a lepší. Pokud totiž člověk jde pod povrch béčkového seriálu o sexy prsaté a blonďaté hrdince předurčené osudem k zabíjení upírů, ukáže se mu konceptuálně do nejmenšího detailu promyšlené dílo o slastech a strastech dospívání, které je silně depresivní a i vedlejší postavy jsou mistrně prokreslené a živoucí, a komplexní fantasy s ohromným mytologickým pozadím. Nesčetné množství originálních epizod, v nichž se experimentuje se stylem, vyprávěním, žánry aj. (muzikálový díl, mlčenlivý...), vysoká koncetrace popkulturních hlášek se svébytným zacházením s anglickým jazykem, důsledné vyhýbání se či ohýbání anebo nadsazování klišé a schémat (Drákula ne jako hlavní záporák celé jedné série, ale pouze prvního dílu? Ústřední a údajně nezničitelný arcilotr 2. série zabit jednou ranou z bazuky?). Ani jako feministický a politicky nekorektní počin není BUFFY, PŘEMOŽITELKA UPÍRŮ hloupá či špatná, protože je uvědomělá, sebeironická a hrozně chytrá a zábavná. Jedinou "chybou" tak je hodnocení některých uživatelů, kteří PŘEMOŽITELKU UPÍRŮ hodnotí podprůměrně až vyloženě negativně, protože zhlédli jen pár dílů pubertálně rozjívené první sezóny a nevadí "big picture", nebo si nedovedou připustit, že i v rámci brakových žánrů lze řešit závažná témata. 10/10 (19.02.2007)

Jestli se dá o upírské teenagerské sáze Stmívání pronést něco pozitivního, pak to, že v porovnání s Buffy přece jen nepůsobí tak zoufale infantilně a směšně. Cílová divácká skupina ve Stmívání je dívčí publikum ve věku řekněme 15-18 let, Buffy získává své příznivce mezi těmi, kteří stojí na prahu mezi dětstvím a pubertou. Na americkém trhu zaznamenal seriál neuvěřitelný ohlas a stvořil přetrvávající kult, který vedl k rozmnožení seriálových řad a výrobě spin-offů. Na popularitu seriálu mělo vliv jednak sympatické obsazení, popkornové zpracování a především strašidlácká tématika, kde motivy a postavy z dospěláckých hororů jsou převedeny do neškodné dětsky přitažlivé podoby. Kvalita dalších seriálových řad se sice poněkud zvýšila, ale nikdy nepokročila tak, aby se na ni mohl dospělý dívat jinak než se shovívavým úsměvem. Někteří pohlíží na Buffy jako na seriál, který své diváky zasvěcuje do tajů procesů dospívání, to ale umí jiné filmy a seriály neskonale lépe a navíc bez té směšné naivity a trapných masek. Každopádně, jak o tom svědčí rozporuplné hodnocení na CSFD, řada uživatelů na seriálu vyrostla a nostalgie zaujímá v jejich rozhodování nepochybně důležité místo. Ta má jediná hvězdička je za kukuč některých dívek a za těch pár momentů, kdy jsem se od srdce zasmál. Celkový dojem: 15 %. (26.01.2013)

Je zábavné sledovat, jak se mladičká a neohrabaná baculka Sarah Michelle Gellar pomalu mění ve vypracovanou, krásně tvarovanou, půvabnou slečinku, které neodolá ani její upíří protějšek. A podobně je to i se seriálem a jeho televizní evolucí. Čím pozdější díl, tím dospělejší a vyzrálejší. Ze seriálu původně určenému mladšímu publiku se tak stává studnice zábavy i otrlejšího diváka. Rozmanitost hlavních postav, slovní humor, nezapomenutelné hlášky, Spike, něžná tvářička a hlavně bujaré poprsí SMG tak daly vzniknout opravdovému kultu. Joss Whedon odvedl kus skutečně kvalitní práce. (04.01.2006)

Kdo tvrdí, že éru upírů odstartovala Twilight sága, je uplně mimo. V roce 1996 přišla Buffy, která oblíbenost upírů zakořenila. Seriál je primárně o nekonečném boji proti zlu v podobě démonů, upírů a vyšších formách zla. Systém záporáků není tak jednoduchý. Je tu opravdu velká pestrost, protože tvůrci hodně využívali toho, kolik nekonečných možností mají a každý záporák je celkem dost na úrovni. Jednotlivé zápletky dílu mohou být různé. Buď se děj soustředí na hlavní zápletku celé série, nebo jsou tu volnější díly, které lze nazvat jako odlehčenou zábavu. Seriál nepostrádá specifický humor, který má jednu z největších zásluh na úspěchu. Seriál má podle mě od každého žánru něco. Je tu drama, romantika, komedie, fantasy, thriller, prvky hororu, lehké sci-fi. Najdeme zde různorodé typy postav, které se vyvíjí se seriálem a na konci už je nepoznáme. Některé postavy zde figurují vyloženě jako postavy komicke a doplňkové. Obdivuji fantazii tvůrců, kteří dokázali neokoukaně a noblesou vytvářet další a další zápletky, aniž by seriál ztrácel na kvalitě. - "I May Be Dead, But I'm Still Pretty." (29.09.2021)