Jednorozený

Pôsobivo naturalistické čudo zabalené do tak vizuálne nepreniknuteľného vizuálneho hávu až sa stáva (takmer) nepozerateľným. Najmä však kvôli ťažko prepálenej stopáži je begotten "iba" zaujímavým a hlavne originálnym experimentom s trefným a silným zvukovým podkresom, nie však dobrým filmom - v podobe trojminútového klipu sa na to pozerá predsalen lepšie. Varovanie: (ne)vhodné asi len pri silných depresiách. Pozerané na dva krát a tretia hviezda ide skutočne len za originalitu. Úprimne? Nepáčilo sa mi to. (23.05.2014)

Chtělo by se mi psát o úžasné alegorické básni zobrazující koloběh života v přírodě (na Zemi), ale nebyla by to zcela pravda. Netřeba jistě čekat na dovysvětlující titulky v závěru, jelikož příběh je celkově jednoduchý a snadno odhalitelný. Pro ztracené v obrazech je v závěru připojena jasná metafora v podobě kvetoucích, umírajích a znovu klíčících rostlin. Osobně mám experimentální filmy rád, ale tenhle nijak originální není. Stačí mrknout na www.ubu.com, kde se podobných filmů, vzniklých v průběhu minulého století, zejména v 60.letech, nachází kopice. Černobílý roztřesený obraz sází na divákovu fantazii, a snad proto ryze pornografická scéna ( žena, masturbující ztopořený penis, který ejakuluje na její břicho a ona si vetře sperma do sebe) až tak neurazí... Celkově je film pomalý, což odpovídá podobě starších experimentů poloviny 20.století (např.Spáč), které trvaly i několik hodin. Mám však obavy, že pro současné většinové publikum tohle není. Režisérovy klipy pro M.Mansona jsou ovšem rozhodně bezchybné. (13.01.2012)

Jedinou chybou tohodle uměleckého počinu (určitě né horroru)jsou závěrečné titulky,které nechtěně podávají vysvětlení o významu filmu.-Díky tomu se kdejaký "rádoby-intelektuál" nad sklenkou vína rozplývá nad tím jak celé to poselství pochopil,protože "je to přece úplně jasné" ...Zajímalo by mě- kolik osvícených chytrolínů hlásající svou dokonalou schopnost luštění symbolů by se tady (a vlastně všude) našlo,kdyby nám titulky neřekly o co jde..........Osobně to nehodnotím ani tak jako film ale čistě jako symbolické umělecké dílo,které jako správné umění zvysoka sere na nějákého diváka,který je uprostřed toho celého uchvácen a zároveň zmatený jak lesní včela..................Nechápu míru pohoršení nad jakousi brutalitou a krvavostí(nebo co)....Jde snad jen o jednu krátkou úvodní scénu,která je pravda poněkud sugestivní ale jinak si nevybavuju žádné drsnější obrazy.................Síla toho celého je spíš ve způsobu snímání a úpravě obrazu,kombinovaného s podivnými zvuky=Což vyvolává jakýsi nepříjemný vnitřní neklid. (21.09.2010)

Černobílej psycho trip.Mezi galaktická bizardnost a šílenost masakrálních rozměrů.Čuměl jsem na to s vykulenejma očima a otevřenou tlamou přilepenej k obrazovce a pořád jsem si říkal jestli jsem viděl to co jsem viděl nebo jsem měl haluz?Chvílemi jsem si připadal jak Alenka v říši divů.Šílenej černobílej vizuál+jednoduchý,ale přitom geniální zvukový doprovod dodávají tomuto snímku na intenzitě prožitku.Totální ulítlost při které mi jel mozek na plný obrátky.Docela rád bych si pokecal s tvůrcem o tom na čem se zrovna sjížděl když tohle vymýšlel.Tohle nemohl vymyslet normální člověk s čistou hlavou.Ale je to opět krásná ukázka toho jaká je tenká hranice mezi genialitou a odpadem,protože si myslím,že tenhle film vám buď sedne a nebo ne.Nic mezi tím.Pro mě mistrovská zábava. (14.06.2015)

Podivnost, vedle které i Mazací hlava vypadá jako milý rodinný snímek. Černobílý poškozený obraz, rušivé zvuky, nejasný pocit nebezpečí, podivné scény plné nevýslovné brutality. Srovnání s Lynchovým skvostem se Begotten nevyhne, ale je tak trochu mimo. Rád bych napsal, že jsem nahlédl do podstaty člověka a viděl tam temnotu. Nenahlédl a neviděl. Eraserhead je skvěle natočená psychárna, která vám řekne víc o vás osobně než o režisérově vizi. Celý film je koncipován jako cesta do hloubky divákovy duše, k démonům které tají i sám před sebou. Naproti tomu Begotten sám sebe vysvětluje a zobrazovaný hnus se tak stává samoúčelným. K pochopení jeho myšlenky by totiž stačil konvenčněji natočený snímek, který by byl mnohem srozumitelnější a stravitelnější. Tam kde Lynchem zobrazovaná deprese slouží jako nezbytný předstupeň k poznání, tam Begotten otupuje a nedovolí aby se na něj divák plně soustředil. Citelně by mu prospěla kratší stopáž. Ideálně tak dvacet minut, možná ještě méně. V představované délce je dílo prakticky nesledovatelné. Ve výsledku se místo přemítání o lidském zlu dostaví zklamání. Pokud se budete chtít dotknout temnoty člověka, pusťte si radši písničku od Burzum. Tenhle film je ztráta času. (28.08.2011)