Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky. (Febiofest)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (37)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Mladý Jeff Bridges pátrá se svým afektovaným parťákem a veteránem z války po vrahovi mladé roztleskávačky. Neznámý thriller, který vyjma slušných hereckých výkonů, nenabídne mnoho zajímavého a vlažné tempo vyprávění s minimem napětí, celkovému vyznění také moc nepřidá. Velice průměrný a snadno zapomenutelný film. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Toto je Cutterova cesta, nie Carlitova a na výsledku to je poznať. J. Bridges sa snaží, ale často ho zatieni kámoš - mrzák z Vietnamu - Alex. Herecky je Bridgesovi minimálne rovnocenným partnerom, ale je to v prvom rade zaujímavá postava, pri ktorej si nemôžte byť ničím istý. Prvá polovica snímku sa dosť vlečie a nebyť spomínaného Alexa tak je to prúser. Pobaví scéna na kolotoči, ale divák očakáva thriller a ten sa prejaví až v druhej polovici filmu, čo je dosť škoda. Príbeh pomsty som si predstavoval trochu dynamickejší a keď tak rozmýšľam, tak mrzák Alex by si vystačil aj sám. 60%. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Na Passerův film nemá cenu pohlížet jako na běžnou žánrovku z kriminální oblasti. Zločin je upozaděný a vlastně ani tradiční pátrání po pachateli nehraje ve filmu zásadní roli. Je to spíš východisko pro rozehrání psychologického dramatu o vyrovnávání se s následky vietnamské války a s kritickou atmosférou 70. let v USA. Hlavním tahounem událostí není hlavní hrdina Bone, ale jeho postižený kamarád Cutter, který marasmus zatrpklého přežívání vymění za snahu o dopadení podezřelého ze zločinu, který je místním zbohatlíkem. Tahle rovina by celkem fungovala, ale měl jsem problémy s přijetím obou mužských postav - ani jeden z nich mi nebyl sympatický, jakkoliv oba herci odvedli slušnou práci. Jádro problému je už ve scénáři a když filmovému hrdinovi nefandíte, je těžké s tím něco udělat. Celkový dojem: 60 %. ()

MissJ 

všechny recenze uživatele

Dokonalost. Teda nemůžu si pomoct, ale todleto mě dostalo. Na osmdesátá léta netypický film, připomíná spíš sedmdesátky. Rozhodně nejde o thriller, určitě ne v té typické současné podobě...zápletka je zde druhotná záležitost (viz třeba postava Valerie, která uprostřed filmu prostě zmizí z děje; sice si toho všimnete, ale vlastně to vůbec nevadí, není to podstatné). Na druhou stranu snad každý charakter, který se ve scénáři byť jen mihne, se vryje do paměti (asi nejvíc Lisa Eichhorn v roli Mo). Navíc mezi herci funguje vzájemná chemie - jeden z pilířů, který umocňuje celý zážitek z filmu. Plus brilantní hudba Jacka Nitzscheho. Nemůžu si přát víc...jen víc takových filmů. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ivan Passer doposud není režisér, kterého bych nějak zásadně sledoval, ale musím říct, že po snímku "Cutterova cesta" si možná najdu čas na to, abych se mu trochu věnoval. Je to trochu detektivní snímek, trochu akční podívaná, ale přitom to má pořád společenskou hloubku. Tohle se mi na filmu zamlouvalo. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (2)

  • Režisér Ivan Passer vzpomínal na spolupráci s kameramanem Jordanem Cronenwethem (který, mimochodem, brzy poté nasnímal jeden z vizuálně nejobdivovanějších filmů všech dob - Blade Runnera, 1982): "Každý dobrý kameraman něčím vyniká. Já jsem tehdy hledal někoho, kdo by uměl zachytit to zvláštní kalifornské prostředí. Objevil jsem ho náhodou při sledování nějakého televizního filmu a hned mě zaujala jeho práce. Já jsem Jordana vlastně vytáhl z televize, nikdo s ním totiž nechtěl dělat, protože měl pověst, že je hrozně pomalý. To se potvrdilo, ale jinak to byl opravdu génius, vypadal jako Groucho Marx, měl vykulené oči a naprosto ignoroval produkční tlaky. (...) Dlouhé záběry byly vlastně produkční nutností, protože Jordanovi trvalo nasvícení několikavteřinového záběru stejně dlouho jako nasvícení záběru tříminutového. On maloval skrze kameru - seděl u ní, deku přes hlavu a koukal do objektivu třeba deset minut. Myslel jsem, že usnul, ale on se najednou odvrátil a velmi pomalu dal ke kameře druhé oko a uběhlo dalších deset minut. Byl to ten nejpomalejší člověk, jakého jsem kdy poznal... mluvil pomalu, chodil pomalu, pracoval pomalu." (NIRO)
  • K vizuální stránce filmu režisér Ivan Passer řekl: "Hloubka pole byla součástí našeho záměru, chtěli jsme dosáhnout napětí mezi krásným prostředím a postavami, které žijí mizerný život. Abychom prostředí učinili součástí děje, nemohlo zůstat pozadí záběrů neostré. Používali jsme proto širokoúhlý objektiv, a to v širší škále, než je obvyklé. Mám rád, když divák vnímá pocit místa, kde se film odehrává. S tím souvisí i problém s barvou. (...) V Cutterovi jsme vyloučili modrou: je to 'studená' barva, kterou kameramani obecně nemají moc rádi, a nám se navíc nehodila do záměru vytvořit protiklad 'vřelého' prostředí a 'chladných' vztahů postav. Potlačit modrou v bylo v Kalifornii obzvlášť obtížné, protože tam je nebe pořád modré. Kameru jsme proto umísťovali nad úroveň očí, do pozice mírného nadhledu, a s tímto záměrem jsme také vybírali lokace." (NIRO)

Reklama

Reklama