Hříšní lidé města pražského

Řekl bych geniální krimi seriál s nepřekonatelnými herci. Muziku génia světové hudby Zdeňka Lišky - tu snad netřeba komentovat. Parádní atmosféra, děj, napětí, vše sladěné do kompaktního celku, perly české krimi. Vacátko byl aspoň muž zákona, kam se na něj hrabe Poirot. A samozřejmě dvě jeho ruce zákona - Bláha s Vinklářem. (03.11.2007)

Jeden z nejlepších českých seriálů všech dob s neopakovatelnou, překrásnou atmosférou, příjemným a milým humorem, sympatickými detektivními zápletkami a hlavně s excelentními hereckými výkony nejen pánů ze čtyřky (ačkoliv těch zejména) a samozřejmě legendární hudbou. Úžasná je též výprava a čas seriálu rozhodně neuškodil, ba přesně naopak! Tady je plné hodnocení jenom zasloužené. 100%. (22.04.2021)

Za jedinečnou atmosféru starý Prahy, za případy plné napětí, za herecké výkony, za partu ze štyrky v čele s radou Vacátkem, za to že se člověk prostě těší na další díl. A mohl bych tady to "za" vláčet z věty do věty a pořád by to "za" bylo před co psát, ale jako odůvodnění proč dávám pět hvězd vlastně stačí poslat "za" před jedinou větu..... . Za ten báječně prožitý čas ve společnosti hřísných lidí. (03.08.2010)

Jó to bejval zločin ještě specifický. Všichni mněly všechny vobčíhlý a pokud k nějakejm zločinům došlo, hned se vědílo vo koho kráčí, páč všichni mněly svůj osobitý styl. Kulhavej Tonda, šilhavá Mařka, 4prstej Vomáčka a další ESA posvětí. Rada Vacátko prostě mněl svůj rajón zmáklej po všech směrech. (29.03.2014)

Legenda se krátce vrací. Kult českého krimi v čele s radou Vacátkem se mi prezentují po mnoha letech. Mé vzpomínky byly dost zabarvené tím, jak je tato věc vlastně kultovní a bezchybná. A popravdě, ano sice tento seriál má své nepopiratelné kvality, ale osobně musím říci, že vzpomínky byly lepší než realita. Oproti třeba nedávným Četnickým humoreskám se zde nedočkáme nějakého většího vztahu na osobní rovině s postavami, na kterých se v Četnických hlavně v posledních dílech stavělo silně primárně. Zde se k tomu nejvíce přiblížíme, když Vinklář zuří kvůli stopám karibu a v pozdějších dílech nečekaně, kdy celá epizoda je v režii Filipovského a podobně. Je v celku i zajímavé, jak od devátého dílu do konce se protáhne zajímavě minutáž a hlavně se dočkáme i více psychologických dílů. To je velmi podstatné, protože se na to hraje právě ve Hře, Kaprově smrti, která se zdá, že není vůbec o našich tradičních hrdinech, ale ukáže se, že jde o absurdní kumšt nebo i pokud jde o finální Svědomí, ve kterém se dost staví na hudebním podkresu nechtěného a strašného osudu jedné ženy. I když trochu otravného, to ano. Mým osobním vrcholem jsou nejdelší Turecké náušnice, které se nakonec ukáží až primitivně jednoduché v závěru a stejně tak tím geniální. Smutným opakem je ale i tak relativně nemalé množství epizod, které jsou dle mého relativně duté a nějak bez pointy a krimi nádechu. Obecně vzato jsou vzpomínky na tento seriál o trochu lepší než realita. V ní vidím seriál trochu více kriticky. Stále velmi rád, ale trochu hůře než dříve. (09.02.2021)