Ostermanův víkend

Hodne zvlastni konspiracne-paranoidni podivnost podle politicko-spionazniho romanu Roberta Ludluma, ktera vsak v urcitych momentech balancuje na mozna az beckove hrane. Kdyz tenhle film berete s cynickym usmevem, muze byt az prekvapive zabavny. Netroufam si ho uplne zavrhnout, v urcitych momentech mel sve kouzlo, ta destrukce pratelstvi a paranoia pod vlivem okolnosti nebyly spatne, stejne tak porce docela solidni akce... Film disponuje prekvapive kvalitni hereckou sestavou a usmevnym stekem Jana Trisky, to vsak samo o sobe nestaci... :) (22.06.2012)

Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. (29.11.2011)

Film, který promrhal svůj možný potenciál. Nechybí mu napětí a akce, je plný zbytečného násilí, má nepochopitelný až zvrácený děj, kdy už samotný střet obou hlavních postav je více než nesmyslný. Ctihodný občan a televizní moderátor John Tanner (Rutger Hauer) je vtažen do nebezpečné špionážní hry: rozkryj v kapitalistické velmoci komunistickou špionážní síť. Až pozdě pochopí do čeho je zatažen a začíná mu boj o holý život. Agent CIA Lawrence Fassett (John Hurt) si v brutální hře vyřizuje účet se svým nadřízeným, který stojí za smrtí jeho ženy. Stal se z něj podivín, který likviduje nevinné lidi a lpí na zvrácené formě osobní spravedlnosti plnou kruté brutality a zabíjení. Z dalších rolí: Tannerovi přátelé Bernard Osterman (Craig T. Nelson), Richard Tremayne (Dennis Hopper) a Joseph Cardone (Chris Sarandon), ulévajíc si peníze do Švýcarska a oběti Fassettovi zlovůle, Tannerova manželka Ali (Meg Foster), vyděšená průběhem událostí, Tremayneova partnerka Virginia (Helen Shaver), projíždějící si nosem bílý prášek, Tannerův malý syn Steve (Christopher Starr), všemocný šéf CIA Maxwell Danforth (dobrý Burt Lancaster), skutečný cíl zvrhlé Fassettovi hry, a ruský tajný agent Andrei Mikalovich (Jan Tříska). Podivné ve své neuvěřitelnosti, nepochopitelné ve svém ději. A přesto je to dílo s jistou syrovou silou, která působí na diváka. (30.08.2012)

Samu Peckinpahovi se rozloučení s (nejen) filmovým světem docela povedlo. I přes to, že námět Ostermanova víkendu působí vzhledem k jeho předchozí tvorbě opravdu jako zjevení, vznikl v řadě ohledů typický peckinpahovský film. Děj se mi líbil, nepředvídatelná atmosféra toho "tahání za nitky" byla řádně hutná, Rutger Hauer hrál na jedničku stejně jako John Hurt a další... Jenže co naplat, vrcholem - vlastně několika vrcholy - filmu jsou (příběh nepříběh, zvraty nezvraty, paranoia neparanoia) akční scény. Režisér se nedal zahanbit, vysekl špičkovou autohoničku a souboj s baseballovou pálkou, který mě přiměl ani jednou nemrknout. Závěr snímku? Více než dobrý. Myslím, že to, co chtěl Robert Ludlum říct, nám Sam Peckinpah přetlumočil velmi zručně. A to nejen na poměry na smrt nemocného, pitím a drogami prožraného chlapa. (10.12.2013)

Docela podivný film... Každopádně však v rámci žánru zajímavě pojednaná studie o manipulaci a zneužití moci, s poctivě odehranými rolemi hlavních protagonistů - a byť s přece jen místy trošku nepřehledným a za vlasy přitaženým dějem, přesto důstojné rozloučení se Mr. S.P. s tvůrčí prací... - - - P.S. Ovšem - nemůžu si pomoct, ale do "zlatého fondu světového filmu" (aspoň v rámci českého vydání na dvd v levněknižní edici ZFSF) přece jen i přes svou zajímavou formu a nesporné kvality nepatří... (26.12.2007)