Swallow

Hunter (Holey Bennett) je v druhom stave a so svojim úspešným mužom žijú v luxusnom priestrannom dome. Všetko vyzerá ideálne. Prakticky jediné, čo sa od Hunter očakáva je cez deň dobre ponatriasať ozdobné vankúše a patrične v spoločnosti reprezentovať svojho partnera. Vo víre blahobytu však nedokáže nájsť šťastie a pocit prázdnoty potrebuje niečím vyplniť... Pozor, toto nie je ďalší typický film, ktorý hovorí o tom, že materiálno automaticky neprináša aj vnútorný pokoj. Sčasti áno, ale Swallow má aj iné pridané hodnoty. Jeho pomerne nízke hodnotenie vyviera z toho, že sa nedostalo k správnej cieľovej skupine. Pokiaľ si ho divák zapne s úmyslom, že je fascinovaný bizarnou predstavou ako pekná žena prehĺta rôzne nejedlé predmety, tak asi zostane sklamaný. Niekoľko divákov film onálepkovalo titulom ako nudný, či bez silnejšej rezonancie. Swallow však odzrkadľuje pocity nešťastného a skľúčeného človeka, ktorý skrz konzumáciu špendlíka, či hliny nadobúda pocit, že aspoň o niečom vo svojom živote rozhoduje sám. A každý deň sa teší iba na krátky moment satisfakcie, ktorá nastúpi po prehltnutí niečoho ďalšieho, čo ani náhodou nepatrí do bežného jedálnička. Swallow sa neprezentuje tak, aby za každú cenu diváka šokoval a práve preto mi je sympatický. Napriek všadeprítomnej vizuálnej dokonalosti a uhladenosti má ešte väčšiu snahu poukázať na naupratanú ľudskú dušu, ktorú trápi atypická forma poruchy príjmu potravy s názvom Pica (konzumácia nejedlých vecí) a na pocity uväznenosti človeka, ktorý s ňou bojuje. Holey Bennett nám ich priblížila dokonale. (17.08.2020)

Na celém filmu je nejzajímavejší interiérový dizajn toho baráku. A výhledy z něj, které musí být s ročními obdobími báječně rozmanité. Sledování hlavní představitelky jak poliká věci, které tak úplně nejsou určeny k polikání, zase baví notnou dávkou bizardnosti. A taky vzbuzuje zvědavost, kam až to zajde a co to jejímu, obsahem poskromně naplněnému příběhu přinese. Po odbytém rozhřešení, ve kterém má její postava dostat nový rozměr a film se má smysluplně uzavřít, ale zůstane samotné polykání jedinou atrakcí snímku. [Sitges FF] (10.10.2019)

Průměrné francouzské psychologické drama, které není divácky příliš vděčné. Nápad je zajímavý, ovšem nic zajímavého se ve filmu vlastně nestane. Celé to plyne pomalejším tempem, žádný zvrat ani násilí se zde neobjeví. Na můj vkus až moc light/soft. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost**, Hudba**, Vizuál***, Atmosféra***, Napětí>Ne. 5/10. (21.03.2020)

Vizuálně perfektní, kamera, barvy, střih ... = popis "domácího vězení" , sociální izolace, nevážení si sama sebe, psychologického dusna atd. Film by se dal hodiny psychoanalyticky rozebírat, ale to není zde na csfd potřeba. Jen chci říct, že jsem hlavní postavu hodně chápal, úplně jsem vnitřně cítil, co se v ní děje, střídaly se ve mě pocity nasranosti, zhnusení, odporu a lítosti. Každé další pozření jsem s ní intenzivně prožíval a cítil, jak jí ty věci jdou jícnem a zraňují. Stejně tak jsem chápal její úlevu a pocity zadostiučinění, když jí úspěšně nějaká věc prošla a vyšla z ní zdárně ven. Odporné, nechutné a bolestivé ... tady není co řešit. (21.03.2020)

Nakonec docela zklamání. Za úvod (tak prvních 20 minut) bych bez váhání dal 5* - vyprávění (i psychologie - člověk naprosto chápe jednání všech postav) především obrazem, bezchybná kamera, která vše důležité zabírá naprosto fenomenálně (především počátek a následný postup úchylky, které Hunter podlehla), slušná podmanivá atmosféra... fakt, už jsem se pomalu začínal radovat, že konečně po dlouhé době uvidím nějaký povedený současný artový film. Jenže jsem od toho čekal poněkud bizarnější podívanou a tak jsem byl trochu zklamaný, že se z toho stal celkem "normální" film o téhle úchylce. Navíc jsem čekal, že to pan režisér povede ve stejné rovině a celý film bude založený hlavně na tom, kam až bude schopná v tom pojídání věcí zajít a kdy konečně svému manželovi přizná, že se o ni nezajímá a že i přes všechen luxus a přepych je její život naprosto prázdný. Navíc ona do toho všeho ještě otěhotněla. Ne, aby to nebylo tak "odhadnutelné", tak je do toho zapojeno to, že na svět přišla poměrně drsným způsobem (její otec znásilnil její matku, fanatickou katoličku odporující všem potratům) a režisér se neustále snaží naznačovat, že tady někdy je ten skrytý důvod, proč jí věci, ačkoli celý film je ten důvod ÚPLNĚ JINÝ (dělá to z nudy a proto, že si jí nikdo moc nevšímá). A ten závěr mi přišel takový nijaký a naprosto mimo počáteční téma. Navíc tu je i třetí možnost proč jí věci (chtěla zabít to dítě?), takže ačkoli minimálně polovinu filmu to je dost dobrý psychologický film, ve finále jsem jednání Hunter absolutně nerozuměl. A právě proto jsem ze Swallow tak zklamaný - zabil se tu potenciál, co na začátku byl obrovský, ale nakonec toho režisér splácal moc dohromady a nějaký celek to moc netvoří. I kdyby se to povedlo, i tak bych asi nedal plný počet, protože Haley Bennett (představitelka Hunter) herecky za moc nestojí - celý film má stále jen jeden (znuděný) výraz a ani hlasově nezaujme - ale na silné 4* by to bylo. V tomhle podání je to jen za 3*. Škoda. (29.11.2020)