Corpus Christi

Chtěl být chvíli dobrý a zlí lidé mu v tom zabránili. Mladý delikvent se touží stát knězem. Nosí s sebou i černý oděv a kolárek. Když je propuštěn z nápravného zařízení, chopí se příležitosti a ve vesnici, kde ho nikdo nezná, začne působit jako kněz. Mezi lidi vnese spoustu nových, pozitivních myšlenek, začne dokonce rovnat staré sousedské spory a nesváry. Jenže nic netrvá věčně a i jeho dožene minulost. (18.04.2020)

Tak tohle byla jízda, mám k Bohu a duchovním věcem velmi blízko, tak o to mě film ještě více zasáhl. Ze dna nejtvrdšího místa pro mladistvé (pasťáku) vystřelená duše jako z kuše přímo do nejsvětějšího bodu (kostela) na pozici otce představeného. Bezprizorní srdce dává kázání lidem s odhalenými city a ovlivňuje místní dění. Zápletka, která nechává v němém úžasu a která spěje ke grandióznímu vyvrcholení na konci. (14.06.2021)

Po prečítaní obsahu som si nebol celkom istý či takýto náboženský film mňa osobne môže nadchnúť , ale film v tejto otázke pristupoval nanajvýš seriózne a aj keď tých náboženských záležitosti tu bolo veľa, neboly fanatické, ale docela ľudské. Začiatok v nápravnom zariadení mal riadne grády, ale vedel som , že akonáhle sa dostane do dediny, tak od toho radikálne upustí a bolo to tak .  Tam išiel cestou spásy, pokory a odriekaní sa vnútorných pocitov. Na jednej strane neortodoxný kňaz a na strane druhej, dedinčania, ktorý sú plný smútku a hnevu, len si pri tom neuvedomujú, že svojim správaním ubližujú nevinnému človeku. Môže takýto kňaz skrotiť svoje ovečky a prinútiť ich k pokore a ohľaduplnosti alebo ho zožerú aj s Kožuchom. Je to jedna z hlavných myšlienok filmu a pekne na ňu dá aj odpoveď. Bartosz Bielenia bol v roli kňaza začiatočníka pôsobivý, ale viac mu to sedelo ako nasraný bitkár. Každý musel vedieť, ako to s tým kňazom dopadne,ale celkové finále bolo nezabudnuteľné . Ale očarilo ma aj to, ako si Daniel pomáhal s omšami alebo spoveďou, všetko to tu bolo pekne krásne rozobrané. A tak aj keď mal film skoro dve hodiny, vôbec nenudil, práve naopak, servírovali stále nové a nové skutočnosti, ktoré film slušne obohacovali. Silné 4*. (25.08.2023)

Tak jak je to? Kdo to tu je ten zlý, nebo ti zlí? Bůh versus satan. A kdo je bůh a kdo satan?? Myslím, že velmi krásné je, když si uvědomíme, že šance na to lepší je kdykoliv, bez ohledu na náš věk, barvu pleti i bez ohledu na to čím se kdo provinil. Najít svůj střed a žít ze svého pramene, pevně jej uchopit, stát se sami sebou a je dobře. Toto je dostupné všem a vždy. Má to všem jeden háček. Zkoušky. Zkoušky zda už VÍTE a nenecháte se strhnout zpět. Kam zpět? Krutí jsou lidé, kteří ze svého, potažmo našeho pramene nepijí, i když  stojí třeba přímo pod ním. (14.05.2021)

Je to něco mezi Zoufalství a naděje a Spielbergovým Chyť mě, když to dokážeš. Je to typicky polské včetně vodky a zároveň univerzální příběh. Je to myšlenkově provokující drama. O tom co to vykoupení vlastně je. Film má také co říct o náboženství a odpuštění. Je to film o vyprázdnění víry . Víry jako substituce alkoholu. Hlavní hrdina tím, že se na chvíli stane falešným farářem, problematizuje hranici mezi falešností a opravdovostí víry. Nápodoba Krista a jeho cesty musí být úplná, nejen symbolická, tak jako není jen symbolická takzvaná transsubstanciace oplatky, chleba a vína v tělo a krev Páně. Jak něčím pevným vyplnit prázdnotu existenciální nudy, když se člověk bojí nasadit sama sebe naplno, včetně tělesné schrány? Jak najít věčnost, když se bojíme objevování času ve světě nudy? To, že víra bolí jako kdysi tělo Krista, předvádí režisér Komasa bez patosu. Je v tom takřka bezohledný, přesto jeho film sugestivně vtahuje, až mámí. (21.11.2020)