Papicha

Alžírské, silné, ženské, nakazující, islámské, ovládající, vzpurné, nezlomné, kamarádské. Velmi silné drama o skutečných událostech dějících se v Alžírsku v 90. letech. Příběh o náboženském nakazování a ovládání žen. Mladým hrdinkám se příčí nošení burek, zvlášť když jedna z nich ráda šije. Hlavní hrdinka navíc bojuje proti útlaku na základě osobní msty. Sepjatost a přátelství dívek je doslova hmatatelné. Po celou dobu vypjatá situace vyústí v očekávaný a bohužel ničím nepřekvapující závěr. Přesto nehodlají utíkat ze země, kterou milují. Proto bojují. Po svém. ..svoboda.. (KVIFF2019) (05.07.2019)

Nejlepší film MFF Karlovy Vary 2019, který jsem viděla - již od začátku strhující, autentické, skutečné - holky, ani nevíte, jak moc byste si měly vážit toho, že žijete v této republice. Několik scén z uličních útoků mě šokovala a dostalo, jako již dlouho nic. Naprosto to celé táhne a stojí a padá na hlavní představitelce Lyně Khoudri, v jejíž tváři se ve vypjaté scéně skandování v jídelně zračí úplně všechno a které jsem tu opravdovost, nespoutanost a živelnost naprosto věřila - neskutečný talent v této generaci, těším se na ní ve French Dispatch vedle dalšího talenta- Timothée Chalameta (06.03.2020)

Na programu snad každého ročníku karlovarského festivalu je nějaký film o volnomyšlenkářském člověku, který měl tu smůlu, že se narodil v arabské konzervativní zemi, a který se tamějšímu režimu snaží vzdorovat. Letos to vyšlo na Papichu. Zpracování je velmi kvalitní, ale zároveň je to takový ten film, u nějž je dopředu vše plus mínus jasné. A rovněž je jasné, že za rok tu uvidíme něco velmi podobného. Takže must see ne-e, ale zhlédnutím se nic nezkazí. #KVIFF2019 (03.07.2019)

Příběh mladé alžírské studentky, která má talent na návrhy a šití oděvů. Chce uspořádat módní přehlídku, nová situace v zemi však nutí ženy se zahalovat a nosit jen fádní černé čádory. Dívka a její spolužačky si přehlídku vynutí, riskují tím však, že se to fanačtí muslimové dozvědí a dívky krutě potrestají. (23.05.2020)

Film, pri ktorom vás napadajú tie nahriešnejšie myšlienky. Má papicha niečo s pichaním? Alebo sa to písmenko "ch" číta ako č? Nakoniec sa z toho vykľuje vážna, seriózna a veľmi dramatická záležitosť. Pohľad na to, ako ženy v islamskom svete túžia po slobode, ale sú uviaznuté v stredovekých konvenciách. Je smutné, že práve takýchto tmárov si pod rúškom utečenectva pozývame vo veľkom do Európy. Aj preto film síce ukazuje Alžírsko 90. rokov, vo voľnom preklade to však znamená takmer Francúzsko súčasnosti. Tam sa už blížia časy, kedy sa Aláh akbar stane najliberálnejším slovným spojením. (28.04.2020)