Režie:
Herbert WiseScénář:
Jack PulmanHrají:
Derek Jacobi, Siân Phillips, Brian Blessed, George Baker, John Hurt, Ian Ogilvy, Patrick Stewart, John Rhys-Davies, Guy Siner, Stuart Wilson, Bernard Hill (více)Epizody(12)
-
Tak trochu vražda (E01)
-
Čekání pod křídly (E02)
-
Co provedeme s Claudiem? (E03)
-
Bojte se královny (E04)
-
Aspoň zlomek spravedlnosti (E05)
-
Královna nebes (E06)
-
Hrůzovláda (E07)
-
Ejhle Zeus! (E08)
-
Zdráv buď... ale kdo? (E09)
-
Bláznovo štěstí (E10)
-
Bůh v Colchestru (E11)
-
Starý král kláda (E12)
Obsahy(2)
VÁLKA, INTRIKY, LÁSKA, NENÁVIST. NEJSLAVNĚJŠÍ SERIÁL O STAROVĚKÉM ŘÍMU. Dvanáctidílný seriál britské stanice BBC je dodnes vysoce ceněn pro svou věrnost slavné předloze Roberta Gravese i pro strhující ztvárnění osudů tehdejších vládců Středomoří. Na začátku bylo Sibylino proroctví, které vnuklo římskému vládci Claudiovi myšlenku vyprávět svůj příběh. Kulhavý, koktající a nahluchlý mladík po léta záměrně zveličoval své tělesné nedostatky, předstíral hlupáka a díky tomu - všemi odstrkovaný a opovrhovaný - neuvázl v záludné síti vzájemných vztahů římské nobility, nestal se obětí intrik své kruté babičky Livie a přežil krutou vládu strýce Tiberia i šíleného synovce Caliguly. Až ho nakonec osud vyvedl z ústraní a v roce 41 n. l. byl prohlášen císařem. Vládcem se ovšem stal z donucení a proti svému republikánskému přesvědčení. V rámci dobového pojetí spravedlnosti se snažil panovat moudře a spravedlivě a leccos se mu i podařilo. Jeho bystrost a důvtip se osvědčily ve vojenské strategii, například při tažení proti Británii. Daleko méně se však Claudiovi dařilo v osobním životě. Nakonec ho totiž zradili i ti, kterým věřil nejvíce... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (122)
12/12 Sice bych více ocenila přepis, který připravoval von Sternberg v roce 1937, ale bohužel ho nedokončil. Nicméně BBC seriál samozřejmě vyniká už svou délkou a divák má tak více prostoru se sžít s jednotlivými postavami, popřemýšlet si o intrikách babičky Livie a rozhodnout se, jestli by byl pro republiku či nikoli. Samozřejmě, že v momentě nástupu monstra jménem Caligula se celé jemné předivo intrik mění v doslovné orgie a zejména vyniknou choutky Tiberia a speciální vztah mladého Botičky s jeho prababičkou. Díky čemuž se Já, Claudius může směle měřit s takovými skvělými dnešními záležitostmi jako je Spartacus: Blood and Sand (Gods of Arena & Vengeance). Jistě, na druhou stranu rok 1976 v BBC sebou také přináší extrémně pomalé scény a podivné masky, ale dějem je seriál tak nabitý, že není potřeba mít pocit jakýchkoli prostojů. Nadto nový dabing není vyložená prohra, rozhodně ne pro někoho, kdo ten původní nezažil. Ovšem to, co se děje v druhé polovině seriálu docela hraničí s laťkou zobrazování římského světa a navzdory své televizní inscenovanosti, je to celé nadmíru nechutné. A právě výpravná pohádkovost současného Spartaca vedle toho působí jako dětská selanka, ačkoli právě jemu bývá připisováno v negativním světle to, za co je Claudius veleben s naprostou samozřejmostí. Messaliny mi bylo vždycky líto... #bbc ()
Měli všechno na co pomysleli. Jediné co neměli, byla jistota, že následující den nebude jejich poslední. Občas si říkám, že by tohle mohli prožívat i naši nynější mocipáni, kteří znají jen tu první část a té druhé se nemusí obávat. Nádherný, až brutální seriál, který ukázal, za jakých podmínek se vládlo ve starém Římě. ()
Nejdříve jsem viděl tenhle seriál jako dítě, pak roky nic a pak až vyšel na DVD. A je to zajímavý pocit, sledovat něco, co si pamatuji citově a útržkovitě jako dospělý, přes řadu jiných zkušeností, které mi prošly hlavou a moje pozornost se zaměřuje na celistvější pohled, než když jsem byl dítě. Hlavně úvod mi přišel dobrým, mělo to tah, ale pak tempo upadá, přestože v seriálu je stále dost inteligentních kolizí, při nichž s nadhledem náhle někdo sdělí razantně svůj postoj, a snad to tak bylo i v reálu, neb vždy lidi bojovali a bojují o moc, a tu si udrží jen ti, co se i vyvezou na bedrech jiných, či dělají dlouho blbé a náhle jsou na trůně, což je právě případ Claudiuse, kterého nechali na pokoji jako neškodného a dostal se díky tomu až na trůn, když v správných okamžicích udělal rozhodnutí, které mu k tomu dopomohlo. A přece na závěr předává vládu někomu, kdo Římu v jeho největším rozkvětu moc nepomohl, tedy matce budoucího císaře Nera, bez níž by se Nero nikdy na trůn nedostal a sám se nechá otrávit, neb už má věk a dál se mu žít už nechce. ()
Niekde som čítal, že tento seriál nie je dosť dobrý, pretože nemá dosť dobré kulisy. Odhliadnuc od toho, že ani megalomanské kulisy negarantujú kvalitu diela (o čom by iste mohla rozprávať Liz Taylor - stále nažive :-) i od toho, že "claudiovské" kulisy mi pripadajú celkom postačujúce, miestami dokonca špičkové (niekto si dal námahu a pozrel sa na to, aký štýl fresky volila Lívia Augusta pre svoju vidiecku vilu), povedal by som, že všetko mohlo byť pokojne nasnímané pred neutrálnym pozadím a výsledok by bol (takmer) rovnaký - režisér mal totiž dva úžasné tromfy: scenár (dnes je dôležitejší nápad než scenár) a hercov (dnes - keďže nápad je všemocný - naozaj dobrý herecký výkon je dokonale postrádateľný). Asi budem jediný, kto povie, že rovnaké uznanie ako Derek Jacobi a John Hurt si zaslúži i Sian Phillips v úlohe "praktickej" ženy. Jej postava nevyžadovala expresívne herectvo, potrebovala inteligentnú osobnosť, ktorá by nevytvorila stereotypne poňatú karikatúru niekoho, kto si založil súkromný cintorín. Naturalisticky povedané - úsporne a pritom nesmierne efektívne narába s repertoárom tvárových svalov. Kamenný výraz sa u nej nerovná emocionálna plochosť (napr. zbožný, pritom krajne rezervovaný pohľad, ktorý vrhne na inkriminované plody figovníka). Jej výrazne rytmická dikcia reči prezrádzajúca odchovanosť na klasickom divadle a recitácii anglickej poézie je očarujúca. Táto "Šán Filips" doviedla aristokratickú blazeovanosť k absolútnej hereckej dokonalosti. Je to velšský národný poklad (Richard Burton a Zeta-Jones láskavo prepáčia) a "Ja, Claudius" je britské "rodinné striebro". PS: Seriál spoľahlivo zodpovie otázku, prečo Ridley Scott na Johna Hurta tak naliehal, aby mu zahral postavu Kanea vo Votrelcovi, hoci vedel, že herec má voči sci-fi averziu. ()
Naprosto geniální seriál. Ačkoliv se jedná o zpravocání formou "chudých" televizních inscenací, seriál rozhodně nenudí. Jedná se totiž o soustavný herecký koncert. Jakákoliv z postav musela být pro herce radostí. Brain Blessed, Sian Phillips, Derek Jacobi jsou ne až tak slavní herci, avšak jejich herectví je naprosto fenomenální. Caligula Johna Hurta je božský. Oproti hutné knize musel být samozřejmě seriál osekán, což však vůbec není na škodu, protože je tak přehlednější než předloha. Není co bych vytknul. ()
Galerie (13)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zajímavosti (11)
- Pro titulní roli byl zvažován i Charlton Heston, ale tato idea byla nakonec zamítnuta. (Kulmon)
- Děj pokrývá celkem sedmasedmdesát let na přelomu letopočtu. Konkrétně období let 23 př. n. l. až 54 n. l. (DaViD´82)
- Plazící se had z úvodní znělky je parodován ve znělce na druhou sérii Černé zmije. (DaViD´82)
Reklama