Šípková Růženka

Musím říct,že mě tenhle seriál velmi pobavil a to zejména díky Václavu Vydrovi III.,jehož figurka vyhozeného ředitele banky a následného alkoholika je vskutku k popukání ("Však oni nakonec přilezou po kolenou a až přilezou,tak je pošlu do prd*** !").To,jak ho myslím na konci sedmého dílu tvůrci vyhodili z rozjetého děje,mě neskutečně naštvalo.Poslední tři díly tak absolutně ztratily na atraktivitě. (10.05.2004)

Lacné televízne seriály, ktoré sa na prelome milénia začali objavovať na obrazovkách tuzemských televízií ma nikdy nedokázali zaujať. I v českej produkcii ich zopár vzniklo. No ani jeden z nich za moc nestál. Desať dielny titul "Šípková Rúženka" mi v pamäti utkvel najmä vďaka tomu, že hlavnú úlohu v ňom stvárnila hnusná liberálna ježibaba Verona Žilková. Nie len že má tá ženská v hlave nasraté a vyzerá ako šialený odfarbený netopier ešte ku tomu všetkému je to aj otrasná herečka. * (22.09.2018)

Jako asi drtivá většina současných seriálů nemají záplatka ani jednotlivé scény s realitou nic společnýho. Vydry mi tam přišlo líto, protože v době, kdy musel před kamerou ztvárnit zkrachovalýho manažera, zažíval v soukromým životě krach ve svým podnikání. Mimochodem doposud mě mrzí, že jsem neviděl legendární scénu, kdy ožralej Vydra přivede do školy do výuky hospodský kumpány s harmonikou, to muselo bejt něco. Výtku mám k výše uvedenému roku 2001, seriál se musel vysílat dřív. (02.01.2012)

Kdysi, jako náruživý hráč počitačových her jsem velmi dobře znal motto: "Ještě jednu misi a jdu spát", při sledování tohoto seriálu jsem ho oprášil a upravil na: "Ještě jeden český seriál a jdu srát". Kdyby to viděla pravá Šípková Růženka, raději by prince kopla do koulí a zase šla spát. Tyto novodobé české telenovely kýčovitě a rádoby věrohodně zobrazující "normální" život mi opravdu lezou na nervy. Naštěstí zde to ještě není dotaženo úplně k "dokonalosti", jak to známe dnes, proto hodnotím jednou velkou rudou hvězdou místo odpadu. Dobře ještě můžu uznat, že Veronika Žilková se poměrně snažila a nepůsobila tak trapně, jak jsme zvyklí z Tele Tele, ale to je tak vše. "Dáš si něco k pití?", "Jó, dám si třeba čaj" ... "A jestli můžu, trošku rumu do něj" ... ... "Nebo víš co, nevař se s vodou." 2/10 (01.01.2008)

Uspat, aspoň na sto let a spíš asi nereprízovat. O psychologické drama se teda moc nejedná. Míkovy scénáře se sice snaží vycházet z každodenních situací, ale ve finále na mě působí nepřirozeně. A nezachrání to ani herecké obsazení (role Žilkové i Vydry jsou skutečně zapamatovatelné). Za dílčí nápady - název květinářství a názvy jednotlivých kapitol přidávám i tu druhou hvězdičku. (07.10.2009)